Domů     Příroda
Proč žije tolik jedovatých zvířat právě v Austrálii?
Zdroj: University of Berkeley

Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie?.

„Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii.

Linie jedovatého hmyzu jsou dle jeho slov dva až třikrát starší než doba, kdy došlo k tomuto oddělení. Některé jedovaté druhy tak zkrátka uvízly v Austrálii, když se stala izolovanou pevninou. Patří mezi ně například mravenci rodu Odontomachus.

Anglicky se jim říká „trap-jaw ants“, kvůli děsivě vyhlížejícím, silným a extrémně pohyblivým čelistem, s nimiž loví svou kořist.

Oddělení od Gondwany

V Austrálii žijí také mravenci rodu Myrmecia, kteří mohou současně bodat a kousat a patří mezi nejsmrtelnější mravence na světě. Obdobně je tomu i u pavouků, například nálevkovití (rody Hadronyche a Atrax) jsou jediní výhradně australští pavouci, kteří mohou zabít člověka jedovatým kousnutím.

Stejné je to i u snovačky hasseltovy (Latrodectus hasselti). Jejich předci rovněž předcházeli Austrálii jako samostatnému kontinentu.

Zdroj: Wiki Commons

Stejně je tomu i u jedovatých hlavonožců (Cephalopoda), včetně chobotnic a sépií, kteří existují až 300 milionů let. Žili ve vodách obklopujících břehy Austrálie dávno předtím, než se z ní stal samostatný kontinent.

Přítomnost jedovatých hadů má však, podle Michaela Leeho, profesora evoluční biologie na South Australian Museum and Flinders University, co do činění s „nehodou“, ke které došlo před 60 miliony lety.

Tehdy kontinentální drift vytlačil Austrálii přes mrazivý jižní pól, což vyhladilo většinu existujících plazů.

Příliš mnoho jedovatých hadů

Když se pak kontinent posouval opět více na sever, znovu se zahřál, a tím znovu přilákal i plazy. Přibližně 40 milionů let po „nehodě“ začali první hadi kolonizovat australský kontinent. Jednalo se o dávné příslušníky čeledi Elapidae neboli Korálovcovitých, mezi které dnes patří nejjedovatější hadi světa, jako jsou kobry, mamby či taipani.

Někteří zástupci této čeledi se přitom doteď vyskytují pouze v moři, a to právě ve vodách Tichého a Indického oceánu, které omývají australské břehy. Z těchto předků se pak vyvinuli dnešní jedovatí hadi.

Lee k tomu říká: „Z 220 australských druhů hadů je 145 jedovatých. Tito smrtelní hadi tvoří 65 % australské hadí populace, ačkoli jen asi 15 % hadů na světě je jedovatých.“.

U medúz je každý druh jedovatý. Jejich prapředci však pocházejí z doby před více než 500 miliony let, pluli tak oceánem již před existencí Austrálie. I když v australských vodách žijí smrtící medúzy, jako je čtyřhranka Barnesova (Carukia barnesi) či měchýřovka portugalská (Physalia physalis), podle docenta Arbuckla obývají tito tvorové tropické a subtropické vody běžně, nejen ty u Austrálie.

Říká k tomu: „Nejedná se o australský fenomén.“ Domnívá se, že rozsah australské jedovaté fauny se ve skutečnosti nijak zvlášť neliší, kromě jedovatých hadů, od té, vyskytující se na jiných kontinentech.

Štítky:
Související články
Objevy Příroda 19.6.2025
Česká republika se může pochlubit unikátní kryobankou rostlin, která již více než 20 let hraje klíčovou roli v ochraně genetické rozmanitosti ohrožených, vzácných, krajových či hospodářsky významných plodin. Rostlinné poklady naší země jsou v tomto specializovaném zařízení uchovávány pro další generace v kapalném dusíku při teplotách -196 °C. Českou kryobanku spravuje CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského […]
Když před 66 miliony let narazil do naší planety asteroid, došlo k vyhynutí asi 70 % živočišných druhů, včetně slavných dinosaurů. Vyhubeni byli i páni druhohorních oceánů, tedy mosasauři, stejně jako nádherní příbuzní dnešních chobotnic, amoniti. Dokonce i zástupci savců, ryb a kvetoucích rostlin utrpěly vážný pokles populací a úbytek druhů. Jen jedna skupina tvorů […]
Příroda 15.6.2025
Je to vztah starý čtvrt milionu let. A přestože je jednostranný, je stále pevný. Štěnice domácí (Cimex lectularius), drobný parazit, který leckomu po nocích pije krev, je s lidmi už tak dlouho, že se z něj stal věrný společník celé civilizace. Podle nové studie publikované v časopise Biology Letters začala tato nevábná romance už před […]
V průběhu zimy došlo v Severní Americe k úhynu 60 % včelích populací. Dlouho trvalo, než vědci odhalili příčinu. Nyní už vědí, že za zkázou stál parazitický roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). Ještě horší zprávou je, že se tento stává odolným vůči postřikům, které dosud k ochraně včelstev postačovaly. Odborníci proto volají po urychleném […]
Příroda 12.6.2025
Kakapů je momentálně na světě 242 a každý z nich má své jméno, i ti žijící v lesích. Všechny totiž znají ochranáři z Nového Zélandu. Dávají jim nejen jméno, ale i šanci, aby tento unikátní druh papoušků nevyhynul. Měl k tomu nakročeno, v 90. letech žilo posledních 51 kakapů. Kakapo soví (Strigops habroptilus) není žádný drobeček, váží kolem 3 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz