Domů     Příroda
Proč žije tolik jedovatých zvířat právě v Austrálii?
Zdroj: University of Berkeley

Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie?.

„Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii.

Linie jedovatého hmyzu jsou dle jeho slov dva až třikrát starší než doba, kdy došlo k tomuto oddělení. Některé jedovaté druhy tak zkrátka uvízly v Austrálii, když se stala izolovanou pevninou. Patří mezi ně například mravenci rodu Odontomachus.

Anglicky se jim říká „trap-jaw ants“, kvůli děsivě vyhlížejícím, silným a extrémně pohyblivým čelistem, s nimiž loví svou kořist.

Oddělení od Gondwany

V Austrálii žijí také mravenci rodu Myrmecia, kteří mohou současně bodat a kousat a patří mezi nejsmrtelnější mravence na světě. Obdobně je tomu i u pavouků, například nálevkovití (rody Hadronyche a Atrax) jsou jediní výhradně australští pavouci, kteří mohou zabít člověka jedovatým kousnutím.

Stejné je to i u snovačky hasseltovy (Latrodectus hasselti). Jejich předci rovněž předcházeli Austrálii jako samostatnému kontinentu.

Zdroj: Wiki Commons

Stejně je tomu i u jedovatých hlavonožců (Cephalopoda), včetně chobotnic a sépií, kteří existují až 300 milionů let. Žili ve vodách obklopujících břehy Austrálie dávno předtím, než se z ní stal samostatný kontinent.

Přítomnost jedovatých hadů má však, podle Michaela Leeho, profesora evoluční biologie na South Australian Museum and Flinders University, co do činění s „nehodou“, ke které došlo před 60 miliony lety.

Tehdy kontinentální drift vytlačil Austrálii přes mrazivý jižní pól, což vyhladilo většinu existujících plazů.

Příliš mnoho jedovatých hadů

Když se pak kontinent posouval opět více na sever, znovu se zahřál, a tím znovu přilákal i plazy. Přibližně 40 milionů let po „nehodě“ začali první hadi kolonizovat australský kontinent. Jednalo se o dávné příslušníky čeledi Elapidae neboli Korálovcovitých, mezi které dnes patří nejjedovatější hadi světa, jako jsou kobry, mamby či taipani.

Někteří zástupci této čeledi se přitom doteď vyskytují pouze v moři, a to právě ve vodách Tichého a Indického oceánu, které omývají australské břehy. Z těchto předků se pak vyvinuli dnešní jedovatí hadi.

Lee k tomu říká: „Z 220 australských druhů hadů je 145 jedovatých. Tito smrtelní hadi tvoří 65 % australské hadí populace, ačkoli jen asi 15 % hadů na světě je jedovatých.“.

U medúz je každý druh jedovatý. Jejich prapředci však pocházejí z doby před více než 500 miliony let, pluli tak oceánem již před existencí Austrálie. I když v australských vodách žijí smrtící medúzy, jako je čtyřhranka Barnesova (Carukia barnesi) či měchýřovka portugalská (Physalia physalis), podle docenta Arbuckla obývají tito tvorové tropické a subtropické vody běžně, nejen ty u Austrálie.

Říká k tomu: „Nejedná se o australský fenomén.“ Domnívá se, že rozsah australské jedovaté fauny se ve skutečnosti nijak zvlášť neliší, kromě jedovatých hadů, od té, vyskytující se na jiných kontinentech.

Štítky:
reklama
Související články
Mizení pevninských ledovců je jedním z průvodních jevů globální klimatické změny. Důsledkem jsou změny v hydrologickém cyklu nebo ztráta biodiverzity. Na druhé straně se tím otevírají nové možnosti pro rozvoj mikrobiálního života. Díky ústupu ledovců rozkvétá v horských řekách mikrobiální život. Takový je závěr týmu vědců z EPFL v Lausanne a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy […]
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz