Domů     Příroda
Extrémním suchem k vodní apokalypse
Zdroj: Freepik

Zemědělské sucho pomalu ale jistě dosahuje hranic extrémů. V posledních letech totiž překonalo suché periody za poslední dvě tisíciletí. Podle expertů je to však pouze začátek…

Vlivem globálního oteplování totiž nejenže dochází k tání ledovců a stoupání hladin moří, ale také ke stále častějšímu vysychání říčních toků. Což je problém, který se týká také České republiky. Nepřirozený úbytek vody má za následek změnu životních podmínek pro jejich obyvatele.

Hydrobiologové z Masarykovy univerzity se proto před 18 lety začali zabývat bezobratlými živočichy. Postupně ale dospěli k závěru, že vysychání ovlivňuje také velké obratlovce….

Nežádoucí teplo

„Vody zde bylo vždycky dostatek. Nyní ale z krajiny mizí velmi rychle,“ zhodnotil situaci hydrobiolog Petr Pařil (*1968). Alarmující stav naší přírody se rozhodl demonstrovat na příkladu vyschlé části potoka Čertík, který pramení v městské části Nový Lískovec v Brně.

Hlavní příčinu nového fenoménu spatřuje zejména v globální změně klimatu. Zároveň však dodává, že vysychavé potoky jsou pro vědce zajímavé i tím, že poskytují nové podmínky pro život.

Výzkumné překvapení

Do zbytkových tůní, ve kterých se velice často nachází uhynulí bezobratlí se totiž chodí nakrmit zejména malí živočichové – mravenci nebo střevlíci ale také velcí obratlovci jako prasata a jeleni. „Objevili jsme i jedince, kteří ve vyschlém korytu velmi rádi odpočívají a paradoxně tam někteří odcházejí i zemřít,“ dodává výzkumník.

Důkladnému zkoumání byly podrobeny také vzorky získané z vyschlé lokality Čertík, ve kterých se po mikroskopické analýze provedené v Ústavu zoologie a botaniky Masarykovy univerzity podařilo odhalit například kokony žížaly obojživelné.

„Vypadá to jako kamínky, ale uvnitř jsou malí jedinci,“ uvedla laborantka Eva Hanáková.

Rozsáhlý monitoring

Aktuálně však nejsou vysychavé potoky dobře zmapované. Odborníci z Masarykovy univerzity proto vyvinuli aplikaci DRYRivERS, jejímž prostřednictvím se může zapojit do ochrany a monitoringu vodních toků v Evropě také veřejnost.

Ovládání je navíc velice jednoduché, stačí pouze dosud nezmapované vodní koryto vyfotografovat, a následně snímek nahrát do aplikace. Ta už posléze sama vyhodnotí, kde se daná osoba nachází, a k místu přidá patřičný popis.

Související články
Češi jsou milovníky psů, alespoň jeden se vyskytuje ve 42 % českých domácností. Existuje však poměrně velká skupina lidí, kteří by si psa rádi pořídili, ale nemohou, protože jsou alergičtí. Jejich imunitní systém přecitlivěle reaguje na proteiny obsažené v psích slinách, potu, moči a šupinkách kůže, zachycených v srsti. Vědci nyní geneticky upravili psy, aby […]
Saxitoxin je nervově paralytický jed, pocházející z řas, sinic a jiných vodních organismů. Nacházet se však může i v lidmi konzumovaných mlžích, jako jsou ústřice nebo slávky. K příznakům otravy patří paralýza dýchacích cest, dojít však může až k udušení. Dosud proti tomuto jedu neexistovala protilátka, nyní ji zřejmě vědci objevili, ovšem její zdroj je […]
Objevy Příroda 6.8.2026
Fytoakustika patří mezi nové vědní obory, které zásadně mění naše představy o životě rostlin. Ještě před několika desetiletími byly rostliny považovány za tiché a pasivní organismy, které pouze reagují na změny prostředí. Moderní výzkum však ukazuje, že skutečnost je mnohem zajímavější. Rostliny totiž dokážou své okolí vnímat prostřednictvím mechanických podnětů a samy také vydávají zvuky […]
Příroda 5.8.2026
Medojed kapský je lasicovitá šelma, kterou bychom velikostí mohli přirovnat k českému jezevci. Je extrémně nebojácná, ostatně bývá označována za nejodvážnější zvíře vůbec. V této souvislosti je dokonce zapsána do Guinnessovy knihy rekordů. Navzdory svému názvu nežije pouze v jižní Africe, ale domovem je mu valná část černého kontinentu a vyskytuje se rovněž v oblastech […]
Historie Příroda 5.8.2026
Prostředí pod mořskou hladinou tehdy doslova bujelo životem. Ve vodách se proháněli nejroztodivnější živočichové – trilobiti, medúzy či hlavonožci. V dávném kambriu žil také prazvláštní stonožce podobný tvor, který měl zárodky zbraní typických pro dnešní pavouky. Pavouci, štíři či klíšťata jsou členovci patřící do skupiny klepítkatců. Vyznačují se takzvanými chelicerami, které u nich představují právě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz