Domů     Příroda
Extrémním suchem k vodní apokalypse
Zdroj: Freepik

Zemědělské sucho pomalu ale jistě dosahuje hranic extrémů. V posledních letech totiž překonalo suché periody za poslední dvě tisíciletí. Podle expertů je to však pouze začátek…

Vlivem globálního oteplování totiž nejenže dochází k tání ledovců a stoupání hladin moří, ale také ke stále častějšímu vysychání říčních toků. Což je problém, který se týká také České republiky. Nepřirozený úbytek vody má za následek změnu životních podmínek pro jejich obyvatele.

Hydrobiologové z Masarykovy univerzity se proto před 18 lety začali zabývat bezobratlými živočichy. Postupně ale dospěli k závěru, že vysychání ovlivňuje také velké obratlovce….

Nežádoucí teplo

„Vody zde bylo vždycky dostatek. Nyní ale z krajiny mizí velmi rychle,“ zhodnotil situaci hydrobiolog Petr Pařil (*1968). Alarmující stav naší přírody se rozhodl demonstrovat na příkladu vyschlé části potoka Čertík, který pramení v městské části Nový Lískovec v Brně.

Hlavní příčinu nového fenoménu spatřuje zejména v globální změně klimatu. Zároveň však dodává, že vysychavé potoky jsou pro vědce zajímavé i tím, že poskytují nové podmínky pro život.

Výzkumné překvapení

Do zbytkových tůní, ve kterých se velice často nachází uhynulí bezobratlí se totiž chodí nakrmit zejména malí živočichové – mravenci nebo střevlíci ale také velcí obratlovci jako prasata a jeleni. „Objevili jsme i jedince, kteří ve vyschlém korytu velmi rádi odpočívají a paradoxně tam někteří odcházejí i zemřít,“ dodává výzkumník.

Důkladnému zkoumání byly podrobeny také vzorky získané z vyschlé lokality Čertík, ve kterých se po mikroskopické analýze provedené v Ústavu zoologie a botaniky Masarykovy univerzity podařilo odhalit například kokony žížaly obojživelné.

„Vypadá to jako kamínky, ale uvnitř jsou malí jedinci,“ uvedla laborantka Eva Hanáková.

Rozsáhlý monitoring

Aktuálně však nejsou vysychavé potoky dobře zmapované. Odborníci z Masarykovy univerzity proto vyvinuli aplikaci DRYRivERS, jejímž prostřednictvím se může zapojit do ochrany a monitoringu vodních toků v Evropě také veřejnost.

Ovládání je navíc velice jednoduché, stačí pouze dosud nezmapované vodní koryto vyfotografovat, a následně snímek nahrát do aplikace. Ta už posléze sama vyhodnotí, kde se daná osoba nachází, a k místu přidá patřičný popis.

Související články
Příroda 4.11.2026
Výzkumníci z odboru fytoenergetiky Výzkumného ústavu pro krajinu v Průhonicích (VÚK) ověřují, jak propojit obnovu poškozené krajiny, pěstování rychle rostoucích dřevin, agrivoltaiku a komunitní energetiku. Jejich pokusy v severočeském lomu Vršany naznačují, že vhodně ošetřené vrby a topoly mohou prospívat i v opravdu náročných podmínkách. Jejich studie publikovaná v odborném časopise Energy Reports zároveň ukazuje, […]
Pokud nepočítáme člověka, jsou za krále oblohy považováni ptáci. Letecké dovednosti většiny z nich lze označit za skutečně dechberoucí. Rovněž mnoho zástupců hmyzí říše dokáže rozkmitat křídla a šokovat svými schopnostmi. Ovšem i jiná zvířata si umějí ve vzduchu poradit, ať už praktikují aktivní let, nebo pouze plachtí. Přeborníky jsou bezpochyby netopýři a kaloni, pozornost […]
Příroda 1.11.2026
Hadi a plazení se, to je skoro synonymum. Jenže v jihovýchodní Asii žijí takoví hadi, kteří na tento způsob pohybu občas zapomenou a raději se kutálejí. A nejsou to přitom žádní loudalové. Při svém akrobatickém vystoupení dokážou vyvinout rychlost až 13 kilometrů za hodinu. Hadi rodu Pseudorabdion, kteří dorůstají délky několika desítek centimetrů, tráví většinu […]
Příroda Zajímavosti 30.10.2026
Viry jsou sice pouhým okem neviditelné, ale zřejmě stojí za zásadními rozdíly mezi lidským mozkem a mozkem šimpanze. Neurovědci z Lundské univerzity ve Švédsku studovali pozůstatky minulých infekcí, které zřejmě stály za tím, že se mozky šimpanzů nevyvíjely tak jako ty lidské, ačkoliv se svým složením příliš neliší. V porovnání s mozky šimpanzů jsou ty […]
Příroda Zajímavosti 29.10.2026
Každý podzim se přes Evropu přesouvají miliardy pestřenek. Na jejich tělech přitom mohou být na vzdálenost stovek kilometrů přenášena i pylová zrna. Rozsah tohoto dosud málo prozkoumaného fenoménu nyní odhalil mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a University of Exeter. Výsledky ukazují, že migrace pestřenek může představovat významný mechanismus dálkového šíření pylu mezi […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz