Domů     Příroda
Extrémním suchem k vodní apokalypse
Zdroj: Freepik

Zemědělské sucho pomalu ale jistě dosahuje hranic extrémů. V posledních letech totiž překonalo suché periody za poslední dvě tisíciletí. Podle expertů je to však pouze začátek…

Vlivem globálního oteplování totiž nejenže dochází k tání ledovců a stoupání hladin moří, ale také ke stále častějšímu vysychání říčních toků. Což je problém, který se týká také České republiky. Nepřirozený úbytek vody má za následek změnu životních podmínek pro jejich obyvatele.

Hydrobiologové z Masarykovy univerzity se proto před 18 lety začali zabývat bezobratlými živočichy. Postupně ale dospěli k závěru, že vysychání ovlivňuje také velké obratlovce….

Nežádoucí teplo

„Vody zde bylo vždycky dostatek. Nyní ale z krajiny mizí velmi rychle,“ zhodnotil situaci hydrobiolog Petr Pařil (*1968). Alarmující stav naší přírody se rozhodl demonstrovat na příkladu vyschlé části potoka Čertík, který pramení v městské části Nový Lískovec v Brně.

Hlavní příčinu nového fenoménu spatřuje zejména v globální změně klimatu. Zároveň však dodává, že vysychavé potoky jsou pro vědce zajímavé i tím, že poskytují nové podmínky pro život.

Výzkumné překvapení

Do zbytkových tůní, ve kterých se velice často nachází uhynulí bezobratlí se totiž chodí nakrmit zejména malí živočichové – mravenci nebo střevlíci ale také velcí obratlovci jako prasata a jeleni. „Objevili jsme i jedince, kteří ve vyschlém korytu velmi rádi odpočívají a paradoxně tam někteří odcházejí i zemřít,“ dodává výzkumník.

Důkladnému zkoumání byly podrobeny také vzorky získané z vyschlé lokality Čertík, ve kterých se po mikroskopické analýze provedené v Ústavu zoologie a botaniky Masarykovy univerzity podařilo odhalit například kokony žížaly obojživelné.

„Vypadá to jako kamínky, ale uvnitř jsou malí jedinci,“ uvedla laborantka Eva Hanáková.

Rozsáhlý monitoring

Aktuálně však nejsou vysychavé potoky dobře zmapované. Odborníci z Masarykovy univerzity proto vyvinuli aplikaci DRYRivERS, jejímž prostřednictvím se může zapojit do ochrany a monitoringu vodních toků v Evropě také veřejnost.

Ovládání je navíc velice jednoduché, stačí pouze dosud nezmapované vodní koryto vyfotografovat, a následně snímek nahrát do aplikace. Ta už posléze sama vyhodnotí, kde se daná osoba nachází, a k místu přidá patřičný popis.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz