Domů     Medicína
Jak předcházet ztrátě účinků antibiotik? Máme to i ve svých rukou
Jan Zelenka 19.10.2023

Stále vyšší odolnost bakterií na antibiotika neboli antibiotická rezistence je podle evropského projektu HERA třetím největším rizikem pro zdraví lidstva. Ročně na celém světě způsobuje zhruba 1,27 milionu úmrtí.

Přestože situace není optimální, odborníci se shodují, že stále ještě není pozdě tento negativní trend zvrátit.

Delší hospitalizace v nemocnici, větší riziko během rutinních chirurgických zákroků a vyšší úmrtnost – to je jen stručný výčet dopadů antibiotické rezistence. Ztráta léčivých účinků antibiotik má neblahý účinek nejen na fungování moderní medicíny, ale také se s ní může setkat každý z nás.

Ani skvělá fyzická kondice totiž nezaručuje, že nás nenakazí rezistentní bakterie.

Je chvályhodné, pokud se zaměřujete na prevenci před infekcemi, kdy vyznáváte zdravý životní styl a antibiotika jste nebrali již řadu let. Nicméně to bohužel nevylučuje možnost, že se infikujete rezistentní bakterií,“ říká prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz. Na antibiotika totiž není imunní jedinec, ale přímo samotné bakterie.

„A jejich odolnost se neustále zvyšuje. Důvod je prostý. Bakterie jsou živým organismem, který chce přežít. Dokonce jsou natolik chytré, že si rezistenci předávají mezi sebou,“ vysvětluje. .

Prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz. Foto: Archiv

Proč si bakterie začaly zvykat na antibiotika?

Příčin vzniku antibiotické rezistence je několik. Zcela zásadní je, jak již bylo naznačeno, že bakterie jsou živým organismem a podle teorie evoluce si chtějí zachovat život. Proto se přizpůsobují novým podmínkám a mutují.

Geny, které jsou zodpovědné za rezistenci bakterií k antibiotikům, už byly objeveny i ve vzorcích permafrostu. Bakterie se brání antibiotikům, které produkují plísně v přírodě.

Náhodný objev antibakteriálního působení plísně, kterou Alexander Fleming nazval penicilinem, způsobil revoluci v medicíně. Jenže to, co na začátku způsobovalo zázraky, dostalo v 90. letech 20. století trhliny, protože to najednou nefungovalo tak, jak mělo.

Antibiotika původně zachraňovala životy. Jak se postupně stávala běžnými léky, jejich používání a přístup k nim se začal měnit. S léky se přestalo šetřit a dostávaly se stále častěji do kontaktu s bakteriemi, které si na ně zvykly a vytvořily si na ně odolnost,“ pokračuje H. Žemličková.

Antibiotika původně zachraňovala životy. Jak se postupně stávala běžnými léky, jejich používání a přístup k nim se začal měnit. Foto: Shutterstock

Jak můžeme posílit antibiotika a pomoci zachraňovat životy?

Ke vzniku antibiotické rezistence přispívá nadužívání antibiotik. To potvrzuje i praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková.

V ordinaci se setkávám s  dotazy na antibiotickou rezistenci. Lidé mají zájem o to neužívat antibiotika zbytečně, učíme se uvažovat „ekologicky“ – racionálním užíváním antibiotik chráníme vlastně celou populaci.

Základem úspěchu je dobrá antibiotická politika, u nás možnost získat antibiotika pouze na předpis, což rozhodně není ve všech státech. Dalšími zásadními kroky je nevyžadovat tyto léky po lékaři, jestliže sám většinou na základě  vyšetření neusoudí, že nejsou potřeba.

Pokud vám je indikuje, je nutné je brát podle jeho instrukcí. Stěžejní je také neschovávat si nedobraná antibiotika do domácí lékárničky pro případné budoucí využití, a zejména je neužívat bez předchozí konzultace s lékařem.“.

Praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková. Foto: Archiv

Vzhledem k tomu, že v České republice získáváme antibiotika pouze na předpis od lékaře, probíhají u nás školení lékařů zaměřená právě na edukaci, kdy antibiotika předepsat, jaká zvolit a jak je dávkovat.

S chladnějším podzimním počasím začínají přibývat respirační onemocnění. Proto bych ráda upozornila na skutečnost, že většina akutních respiračních infekcí, jako jsou zánět průdušek a kašel, je virového původu.

A na viry antibiotika nezabírají. Někdy je třeba obrnit se trpělivostí, protože kašel u virové bronchitidy může trvat i déle než 3 týdny. Nechme tedy na lékařích, aby rozhodli, kdy jsou pro nás antibiotika vhodná, nenuťme je nám je předepsat pro jistotu.

Antibiotická léčba by měla být vzácná a cílená. Jedná se totiž o jediné léky, které čím více používáme, tím méně fungují,“ dodává profMUDrHelena ŽemličkováPh.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz.

Antibiotika na respirační nemoci nezabírají. Foto: Shutterstock

Související články
Mezi lidmi přibývá těch, kteří trpí nějakým neurodegenerativním onemocněním, především ve vyšším věku, jehož nyní dosáhne více lidí. Plně porozumět těmto poruchám není pomocí současných výzkumných metod možné. Proto se vědci snaží přijít s novými, inovativními přístupy. Jedním z nich je tvorba hybridních mozků, kdy jsou myším implantovány neurony z krys. „Máme krásné modely mozkových […]
Navzdory podfinancování, stávkám a přes všechny problémy je české zdravotnictví na vysoké úrovni. A výkladní skříní celého kolosu je porodnictví, i přes rostoucí neplodnost, vyšší počet těhotenských komplikací a ne zcela zdravých těhotných žen. České porodnictví se dlouhodobě drží na mimořádné úrovni. V nejvýznamnějších parametrech, jako je novorozenecká nebo mateřská úmrtnost, se ČR svými výsledky […]
Válka, drahé hypotéky i úzkost z dopadů klimatických změn. To vše jsou podle odborníků důvody prudkého poklesu nově narozených dětí, ke kterému došlo v loňském roce. Obavy z budoucnosti trápí stále více mladých párů. Loni se v Česku podle Českého statistického úřadu narodilo přibližně 91 000 dětí – nejméně za posledních 22 let. „Průměrný věk […]
Bolest hlavy trápí až 85 % dospělých, častěji se objevuje u žen a více než polovina pacientů bývá do věku 45 let. Nejčastěji se bolest hlavy, která není spojena s jiným onemocněním, například virózou, projeví jako migréna či tenzní bolest hlavy. Odborníci upozorňují, že mohou mít spojitost s přetížením a změnami na trapézovém svalu. Trapézový […]
Od loňska známe celkem přesnou odpověď: U štíhlého dospělého muže vědci napočítali celkem 36 bilionů buněk, u ženy 28 bilionů a u desetiletého dítěte 17 bilionů. Zjistili i počty jednotlivých typů buněk. Do mravenčí práce s počítáním buněk se pustil tým Iana A. Hattona z Institutu Maxe Plancka pro matematiku ve vědách, který sídlí v Lipsku. Dali […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz