Domů     Medicína
Jak předcházet ztrátě účinků antibiotik? Máme to i ve svých rukou
Jan Zelenka 19.10.2023

Stále vyšší odolnost bakterií na antibiotika neboli antibiotická rezistence je podle evropského projektu HERA třetím největším rizikem pro zdraví lidstva. Ročně na celém světě způsobuje zhruba 1,27 milionu úmrtí.

Přestože situace není optimální, odborníci se shodují, že stále ještě není pozdě tento negativní trend zvrátit.

Delší hospitalizace v nemocnici, větší riziko během rutinních chirurgických zákroků a vyšší úmrtnost – to je jen stručný výčet dopadů antibiotické rezistence. Ztráta léčivých účinků antibiotik má neblahý účinek nejen na fungování moderní medicíny, ale také se s ní může setkat každý z nás.

Ani skvělá fyzická kondice totiž nezaručuje, že nás nenakazí rezistentní bakterie.

Je chvályhodné, pokud se zaměřujete na prevenci před infekcemi, kdy vyznáváte zdravý životní styl a antibiotika jste nebrali již řadu let. Nicméně to bohužel nevylučuje možnost, že se infikujete rezistentní bakterií,“ říká prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz. Na antibiotika totiž není imunní jedinec, ale přímo samotné bakterie.

„A jejich odolnost se neustále zvyšuje. Důvod je prostý. Bakterie jsou živým organismem, který chce přežít. Dokonce jsou natolik chytré, že si rezistenci předávají mezi sebou,“ vysvětluje. .

Prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz. Foto: Archiv

Proč si bakterie začaly zvykat na antibiotika?

Příčin vzniku antibiotické rezistence je několik. Zcela zásadní je, jak již bylo naznačeno, že bakterie jsou živým organismem a podle teorie evoluce si chtějí zachovat život. Proto se přizpůsobují novým podmínkám a mutují.

Geny, které jsou zodpovědné za rezistenci bakterií k antibiotikům, už byly objeveny i ve vzorcích permafrostu. Bakterie se brání antibiotikům, které produkují plísně v přírodě.

Náhodný objev antibakteriálního působení plísně, kterou Alexander Fleming nazval penicilinem, způsobil revoluci v medicíně. Jenže to, co na začátku způsobovalo zázraky, dostalo v 90. letech 20. století trhliny, protože to najednou nefungovalo tak, jak mělo.

Antibiotika původně zachraňovala životy. Jak se postupně stávala běžnými léky, jejich používání a přístup k nim se začal měnit. S léky se přestalo šetřit a dostávaly se stále častěji do kontaktu s bakteriemi, které si na ně zvykly a vytvořily si na ně odolnost,“ pokračuje H. Žemličková.

Antibiotika původně zachraňovala životy. Jak se postupně stávala běžnými léky, jejich používání a přístup k nim se začal měnit. Foto: Shutterstock

Jak můžeme posílit antibiotika a pomoci zachraňovat životy?

Ke vzniku antibiotické rezistence přispívá nadužívání antibiotik. To potvrzuje i praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková.

V ordinaci se setkávám s  dotazy na antibiotickou rezistenci. Lidé mají zájem o to neužívat antibiotika zbytečně, učíme se uvažovat „ekologicky“ – racionálním užíváním antibiotik chráníme vlastně celou populaci.

Základem úspěchu je dobrá antibiotická politika, u nás možnost získat antibiotika pouze na předpis, což rozhodně není ve všech státech. Dalšími zásadními kroky je nevyžadovat tyto léky po lékaři, jestliže sám většinou na základě  vyšetření neusoudí, že nejsou potřeba.

Pokud vám je indikuje, je nutné je brát podle jeho instrukcí. Stěžejní je také neschovávat si nedobraná antibiotika do domácí lékárničky pro případné budoucí využití, a zejména je neužívat bez předchozí konzultace s lékařem.“.

Praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková. Foto: Archiv

Vzhledem k tomu, že v České republice získáváme antibiotika pouze na předpis od lékaře, probíhají u nás školení lékařů zaměřená právě na edukaci, kdy antibiotika předepsat, jaká zvolit a jak je dávkovat.

S chladnějším podzimním počasím začínají přibývat respirační onemocnění. Proto bych ráda upozornila na skutečnost, že většina akutních respiračních infekcí, jako jsou zánět průdušek a kašel, je virového původu.

A na viry antibiotika nezabírají. Někdy je třeba obrnit se trpělivostí, protože kašel u virové bronchitidy může trvat i déle než 3 týdny. Nechme tedy na lékařích, aby rozhodli, kdy jsou pro nás antibiotika vhodná, nenuťme je nám je předepsat pro jistotu.

Antibiotická léčba by měla být vzácná a cílená. Jedná se totiž o jediné léky, které čím více používáme, tím méně fungují,“ dodává profMUDrHelena ŽemličkováPh.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz.

Antibiotika na respirační nemoci nezabírají. Foto: Shutterstock

reklama
Související články
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat nekuřáky s vysokým rizikem vzniku rakoviny plic.  Tento model je založen na 147 497 snímcích hrudníku od asymptomatických kuřáků a nekuřáků. Model se „naučil“ rozpoznávat vzory spojené s onemocněním plic na rentgenových […]
Od náhodného objevení penicilinu v roce 1928, jsou léčiva považována za zázrak, který uleví prakticky od jakéhokoli problému. Při nesprávném užívání ale mohou na dalších pár zadělat. Známe to nejspíš všichni. Pokud nám lékař předepíše lék, který na naše obtíže funguje, nevidíme důvod v něm nepokračovat do té doby, dokud tuto výhodu neztratí – tedy […]
Ačkoli jsou pro širokou veřejnost stále velkou neznámou, pro lékaře to platí přesně naopak. Počet agresivních nádorů mozku se totiž meziročně zvyšuje. Jen každým rokem si v České republice tuto diagnózu vyslechne na 900 lidí, s mírnou převahou mužů. A prognóza? Ta se liší případ od případu. „Pro nádory postihující mozek a mozkové obaly je […]
Uhlí, které ze všech zfosilních paliv znečišťuje životní prostředí nejvíce, je pro lidské zdraví mnohem škodlivější, než se dosud myslelo. Emise z uhlí jsou spojeny s dvojnásobným rizikem úmrtí ve srovnání s jemnými částicemi z jiných zdrojů. Nová studie publikovaná tento týden v časopise Science zjistila, že počet úmrtí souvisejících s emisemi z uhelných elektráren […]
Trendem dnešní doby je, že přibývá infarktů myokardu i mezi mladými lidmi. Podle lékařů za tím stojí zejména nezdravý životní styl a přemíra stresu. Vítají tak fakt, že by jim do budoucna mohla s odhadem rizika vzniku této náhlé srdeční příhody pomoci umělá inteligence. Infarktem myokardu se rozumí náhlé přerušení krevního zásobování části srdce. Nejčastěji […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz