Domů     Příroda
Extrémním suchem k vodní apokalypse
Zdroj: Freepik

Zemědělské sucho pomalu ale jistě dosahuje hranic extrémů. V posledních letech totiž překonalo suché periody za poslední dvě tisíciletí. Podle expertů je to však pouze začátek…

Vlivem globálního oteplování totiž nejenže dochází k tání ledovců a stoupání hladin moří, ale také ke stále častějšímu vysychání říčních toků. Což je problém, který se týká také České republiky. Nepřirozený úbytek vody má za následek změnu životních podmínek pro jejich obyvatele.

Hydrobiologové z Masarykovy univerzity se proto před 18 lety začali zabývat bezobratlými živočichy. Postupně ale dospěli k závěru, že vysychání ovlivňuje také velké obratlovce….

Nežádoucí teplo

„Vody zde bylo vždycky dostatek. Nyní ale z krajiny mizí velmi rychle,“ zhodnotil situaci hydrobiolog Petr Pařil (*1968). Alarmující stav naší přírody se rozhodl demonstrovat na příkladu vyschlé části potoka Čertík, který pramení v městské části Nový Lískovec v Brně.

Hlavní příčinu nového fenoménu spatřuje zejména v globální změně klimatu. Zároveň však dodává, že vysychavé potoky jsou pro vědce zajímavé i tím, že poskytují nové podmínky pro život.

Výzkumné překvapení

Do zbytkových tůní, ve kterých se velice často nachází uhynulí bezobratlí se totiž chodí nakrmit zejména malí živočichové – mravenci nebo střevlíci ale také velcí obratlovci jako prasata a jeleni. „Objevili jsme i jedince, kteří ve vyschlém korytu velmi rádi odpočívají a paradoxně tam někteří odcházejí i zemřít,“ dodává výzkumník.

Důkladnému zkoumání byly podrobeny také vzorky získané z vyschlé lokality Čertík, ve kterých se po mikroskopické analýze provedené v Ústavu zoologie a botaniky Masarykovy univerzity podařilo odhalit například kokony žížaly obojživelné.

„Vypadá to jako kamínky, ale uvnitř jsou malí jedinci,“ uvedla laborantka Eva Hanáková.

Rozsáhlý monitoring

Aktuálně však nejsou vysychavé potoky dobře zmapované. Odborníci z Masarykovy univerzity proto vyvinuli aplikaci DRYRivERS, jejímž prostřednictvím se může zapojit do ochrany a monitoringu vodních toků v Evropě také veřejnost.

Ovládání je navíc velice jednoduché, stačí pouze dosud nezmapované vodní koryto vyfotografovat, a následně snímek nahrát do aplikace. Ta už posléze sama vyhodnotí, kde se daná osoba nachází, a k místu přidá patřičný popis.

Související články
Žraloci obývají planetu Zemi dlouhých 250 milionů let. V průběhu této doby zastávaly různé druhy žraloků širokou škálu funkcí v mořském ekosystému, od vrcholových predátorů po transportéry živin. Dnes patří moderní žraloci k nejohroženějším obyvatelům moří a oceánů, nejnovější výzkum navíc odhalil, že i jejich funkční rozmanitost je dnes na svém minimu. Ekologické role jednotlivých […]
Potvrzeno! Ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni nedávno vyplynulo, že i sloni se navzájem dokážou „oslovovat“ individuálními jmény. Až dosud přitom byla tato schopnost přisuzována pouze dvěma druhům zvířat – delfínům a papouškům. Největší žijící suchozemští savci „nejenže používají specifickou vokalizaci pro každého jedince, ale také rozeznávají a […]
Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jejich hřbetů. Dřívější zkoumání umístily počátky domestikace těchto ušlechtilých zvířat do doby 3300 až 3000 př.n.l. Nejnovější analýzy ji však posouvají do roku […]
Během ničivých požárů na jihovýchodě Austrálie v letech 2019 a 2020 se objevily zprávy, že vombati chránili ostatní zvířata tím, že je nahnali do svých nor. Nu, ono to bylo trochu jinak. Vombati nezakládali záchranné týmy, nicméně jejich nory skutečně posloužily jako útočiště pro řadu drobnějších savců, ptáků i plazů. Chování vombatů nyní prošetřil ekolog […]
Docent Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., a náš stálý spolupracovník, byl kalifornskou společností ScholarGPS zařazen do mezinárodního seznamu vysoce hodnocených vědců. Data ScholarGPS jsou založena na celoživotní nebo předchozí pětileté aktivitě dané osobnosti, s přihlédnutím ke kvalitě publikací a citacím, bez autocitací. Roman Pavela tak patří mezi 0,05 % nejlepších vědců na […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz