Byla polovina 18. století, když německý vědec Christian G. Kratzenstein (1723–1795) symbolicky probudil Frankensteina – začal totiž experimentovat s užitím elektrických šoků k léčbě pacientů.

Byl přesvědčen, že revmatismus, chronická horečka i mor se daly spolehlivě vyléčit dostatečně silnou dávkou proudu pouštěného do těla. Zvýšený pulz po šocích považoval za projev ozdravného procesu. Jistou zemdlenost po proceduře považoval za příznivou, přinejmenším pro ty, kterým „bohatství, utrpení a starosti brání před zavřením očí na noc“.

Střídavý, střídavý

Mezitím ve Francii vědci experimentovali s léčbou paralýzy pomocí elektřiny. Po měsíci léčby, sestávající z pouštění elektřiny do pacienta až po dobu pěti hodin denně, byl ochrnutý zázračně vyléčen. „V tomto městě každý chce být elektrifikován,“ shrnul elektrizující nadšení veřejnosti francouzský lékař.

A podnikavci, jež vstoupili na trh s novými vymoženostmi, jim to brzy umožnili. K dostání byly najednou elektrické přístroje různé stupně bizarnosti – elektrické korzety pro snížení váhy, pánské elektrické pásky proti dysfunkci erekce.

V roce 1880 doktor Scoot představil elektrický hřeben, který neobsahoval více než lehce zmagnetizované železné tyče, skutečný zdroj elektřiny jaksi vynechal. Tuto technickou drobnost přebil Scott šikovným marketingem – hřeben nejenže údajně léčil zjevné problémy jako plešatost či bolest hlavy, navíc měl být účinný i na paralýzu a zácpu.

„V žádném případě nesmí více než jedna osoba používat jeden hřeben. Pokud je vždy použit tou samou osobou, zachovává si svou plnou léčivou sílu,“ říkal v době, kdy se věci nesdílejí.

Nejen zdravím nabitá koupel

V druhé polovině 19. století se soudilo, že probít vodu elektřinou a pak do ní skočit, byl skvělý nápad. Elektrické neboli „galvanické“ lázně si v Torontu v roce 1875 otevře také Jennie Kidd Troutová.

Podél van byly plátky kovu a pacienti se noří do probíjející vody. Elektřina údajně stimuluje orgány, teplá voda navíc otevírá póry a umožňuje vyplavení toxinů. Taková koupel pomohla od revmatismu stejně dobře jako ode dny nebo housera.

Nebyla to ovšem jen jedno sezonní záležitost – elektrickým koupelím propadla také Margaret Thatcherová (1925–2013), která je užívala od konce 80. let jako součást rutiny pro posílení zdraví – 0,3 ampéru jsou pro britskou premiérku tak akorát.