Domů     Medicína
Naděje pro nemocné: Lidské ledviny vypěstované v prasatech
Zdroj: Pixabay

Ledviny patří k nejčastěji transplantovaným orgánům v případě terminálního stádia jejich nemoci. Pořád jich ale není dostatek pro všechny lidi, kteří by je potřebovali. Vědci se proto snaží přicházet s řešeními, jak tuto situaci změnit.

Jedním z nich je pěstování lidských orgánů ve zvířecích organismech. Jistého pokroku v tom dosáhli čínští vědci. Na jásání je však brzy..

V loňském roce bylo u nás provedeno 520 transplantací ledvin od zemřelých i žijících dárců, průměrná čekací doba na novou ledvinu je v České republice jeden rok. Ve Spojených státech je situace mnohem horší, na nový orgán zde lidé čekají průměrně 3 až 4 roky.

V roce 2022 zde bylo provedeno na 25 000 transplantací ledvin, což je rekordní počet. Navzdory tomu umírá v USA denně asi 12 osob, které se nového orgánu nedočkaly. Vědci se proto snaží najít cesty, jak zvýšit počet orgánů k transplantaci.

Převážně lidská ledvina

V Číně, která v posledních letech významně investuje do rozvoje biotechnologií, proběhl experiment, v jehož rámci se podařilo vypěstovat prasečí embrya, jejichž ledviny sestávaly převážně z lidských buněk.

Je to poprvé v historii, kdy se něco podobného povedlo s lidským orgánem, i když již v minulosti došlo k mezidruhovému pěstování orgánů, například myší ústrojí v potkanech. Nyní čínští vědci vytvořili chimérická lidsko-prasečí embrya, která v sobě zahrnovala jak lidské, tak prasečí buňky. Ta přenesli do 13 náhradních prasečích matek, kde se zdárně vyvíjela.

Zdroj: Pixabay

Po přibližně 25 dnech byla březost ukončena a embrya odebrána, aby mohla být zhodnocena. Ukázalo se, že měla strukturálně normální ledviny, jejichž vývoj odpovídal vývojové etapě, ve níž se embrya nacházela.

Skládaly se z 50 až 60 % z lidských buněk, ovšem obsahovaly cévy a nervy vzniklé převážně z prasečích buněk, takže by se stěží daly využít pro transplantaci. Nicméně, předchozí pokusy o vytvoření hybridů člověka a prasete vždy ztroskotaly na tom, že prasečí buňky měly během vývoje tendenci vytlačovat ty lidské.

V cestě stojí i etický problém

Nejnovější experiment, jehož výsledky byly zveřejněny v časopise Cell Stem Cell, tento problém obešel tím, že pomocí genetického inženýrství došlo v jeho rámci k úpravě jednobuněčného prasečího embrya tak, že mu chyběly dva geny potřebné pro vývoj ledvin.

Tím vznikla mezera, kterou mohly zaplnit lidské embryonální kmenové buňky integrované do prasečího embrya. Kromě ledvin však v embryích převažovaly prasečí buňky, což je na druhou stranu dobře, protože možnost, že by se prasečí mozek stal více lidským, vzbuzuje obavy nejen odborné, ale i laické veřejnosti a vyvolává závažné etické otázky.

Profesor Duško Ilič z King’s College v Londýně považuje tento experiment za průkopnický, nicméně nemyslí si, že zrovna tato metoda umožní, aby se v dohledné době na operační sály dostaly umělé lidské ledviny.

„Jak autoři přiznali, je zde spousta problémů,“ říká k ledvině z prasečího embrya. „Ukáže se tento přístup jako řešení? Na to nám odpoví jenom čas,“ dodává. Mezitím probíhají experimenty s pěstováním orgánů z kmenových buněk v umělých podmínkách laboratoře, stejně jako pokusy o voperování prasečích orgánů lidem.

Štítky:
Související články
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem. Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita […]
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo. Proč ho potřebujeme? Slepé střevo vzniklo u člověka tím, že tenké střevo neústí do tlustého přímo na jeho počátku, […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Mluví se o nich jako o svatém grálu. Lék Ozempic, primárně určený na léčbu diabetu 2. typu, a další podobného typu se ukázaly jako spása pro všechny lidi s nadváhou a obezitou. Prootže se po nich hubne. Ukazuje se, že chrání i před kardiovaskulárními onemocněními, a dokonce by si měly poradit i s Alzheimerovou nemocí. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz