Domů     Historie
Elektřinou k nemoci či ku zdraví?
Zdroj: Wikimedia Commons

Byla polovina 18. století, když německý vědec Christian G. Kratzenstein (1723–1795) symbolicky probudil Frankensteina – začal totiž experimentovat s užitím elektrických šoků k léčbě pacientů.

Byl přesvědčen, že revmatismus, chronická horečka i mor se daly spolehlivě vyléčit dostatečně silnou dávkou proudu pouštěného do těla. Zvýšený pulz po šocích považoval za projev ozdravného procesu. Jistou zemdlenost po proceduře považoval za příznivou, přinejmenším pro ty, kterým „bohatství, utrpení a starosti brání před zavřením očí na noc“.

Střídavý, střídavý

Mezitím ve Francii vědci experimentovali s léčbou paralýzy pomocí elektřiny. Po měsíci léčby, sestávající z pouštění elektřiny do pacienta až po dobu pěti hodin denně, byl ochrnutý zázračně vyléčen. „V tomto městě každý chce být elektrifikován,“ shrnul elektrizující nadšení veřejnosti francouzský lékař.

A podnikavci, jež vstoupili na trh s novými vymoženostmi, jim to brzy umožnili. K dostání byly najednou elektrické přístroje různé stupně bizarnosti – elektrické korzety pro snížení váhy, pánské elektrické pásky proti dysfunkci erekce.

V roce 1880 doktor Scoot představil elektrický hřeben, který neobsahoval více než lehce zmagnetizované železné tyče, skutečný zdroj elektřiny jaksi vynechal. Tuto technickou drobnost přebil Scott šikovným marketingem – hřeben nejenže údajně léčil zjevné problémy jako plešatost či bolest hlavy, navíc měl být účinný i na paralýzu a zácpu.

„V žádném případě nesmí více než jedna osoba používat jeden hřeben. Pokud je vždy použit tou samou osobou, zachovává si svou plnou léčivou sílu,“ říkal v době, kdy se věci nesdílejí.

Nejen zdravím nabitá koupel

V druhé polovině 19. století se soudilo, že probít vodu elektřinou a pak do ní skočit, byl skvělý nápad. Elektrické neboli „galvanické“ lázně si v Torontu v roce 1875 otevře také Jennie Kidd Troutová.

Podél van byly plátky kovu a pacienti se noří do probíjející vody. Elektřina údajně stimuluje orgány, teplá voda navíc otevírá póry a umožňuje vyplavení toxinů. Taková koupel pomohla od revmatismu stejně dobře jako ode dny nebo housera.

Nebyla to ovšem jen jedno sezonní záležitost – elektrickým koupelím propadla také Margaret Thatcherová (1925–2013), která je užívala od konce 80. let jako součást rutiny pro posílení zdraví – 0,3 ampéru jsou pro britskou premiérku tak akorát.

Související články
Historie Příroda 24.4.2025
Z hustého porostu různých druhů hrášků se vynořil chlap v kněžském rouchu. Do zahrady rozhodně nepřišel pro zdravou svačinku, jeho cílem byla věda! „Tenhle je hranatý, támhleten zas kulatý. Zajímavé,“ kněz odložil motyku a vše si pečlivě zapsal. Revoluční nápad, využít statistiku v zahradě, zdá se přineslo pochopení toho, proč hrášek vypadá tak jak vypadá. Učitel spolu s knězem […]
Historie Objevy 3.4.2025
Téměř dva tisíce let staré svitky, pohřbené pod nánosy sopečného popela v Herkulaneu, se dlouho zdály být navždy ztracené. Extrémní teplo při erupci Vesuvu v roce 79 n. l. je proměnilo v křehké, spálené „nic“, co se zdálo být nerozluštitelné. Díky moderním zobrazovacím technikám a umělé inteligenci však nyní vědci dokázali virtuálně rozvinout a přečíst […]
Historie Technika 27.3.2025
Před sto lety v březnu 1925 šéfpilot společnosti Aero Josef Novák dosáhl výškového rekordu 8 651 metrů na stíhacím letounu Aero A-18. Tento výkon o dva měsíce později ještě překonal, když se stejným strojem a upraveným motorem vystoupal do rekordní výšky 9 140 metrů. Úspěch potvrdil nejen výjimečné vlastnosti první sériově vyráběné československé stíhačky, ale také významnou […]
Historie 12.3.2025
Pražské Národní muzeum hostí jednu z nejvýznamnějších výstav letošního roku. Pod názvem Čingischán a jeho svět se návštěvníci mohou ponořit do fascinující historie mongolského impéria a jeho vládce. Tato unikátní expozice, připravená ve spolupráci s mongolským Národním muzeem Čingischán a Archeologickým ústavem Mongolské akademie věd, představuje více než 260 vzácných exponátů z období Velké Mongolské […]
Historie 25.2.2025
Řeč umožnila rozvoj lidské společnosti, díky ní si byli jednotlivci schopni sdělit důležité informace, a plánovat, přispěla i k rozvoji kreativity a lepšímu porozumění záměrům jiných. Vědci z Rockefellerovy univerzity nyní zkoumali, co vedlo k jejímu rozvoji právě u lidí a nikoliv u jiného zvířecího druhu. Na „vině“ byla pravděpodobně mutace, drobná změna v DNA… […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz