Domů     Historie
Elektřinou k nemoci či ku zdraví?
Zdroj: Wikimedia Commons

Byla polovina 18. století, když německý vědec Christian G. Kratzenstein (1723–1795) symbolicky probudil Frankensteina – začal totiž experimentovat s užitím elektrických šoků k léčbě pacientů.

Byl přesvědčen, že revmatismus, chronická horečka i mor se daly spolehlivě vyléčit dostatečně silnou dávkou proudu pouštěného do těla. Zvýšený pulz po šocích považoval za projev ozdravného procesu. Jistou zemdlenost po proceduře považoval za příznivou, přinejmenším pro ty, kterým „bohatství, utrpení a starosti brání před zavřením očí na noc“.

Střídavý, střídavý

Mezitím ve Francii vědci experimentovali s léčbou paralýzy pomocí elektřiny. Po měsíci léčby, sestávající z pouštění elektřiny do pacienta až po dobu pěti hodin denně, byl ochrnutý zázračně vyléčen. „V tomto městě každý chce být elektrifikován,“ shrnul elektrizující nadšení veřejnosti francouzský lékař.

A podnikavci, jež vstoupili na trh s novými vymoženostmi, jim to brzy umožnili. K dostání byly najednou elektrické přístroje různé stupně bizarnosti – elektrické korzety pro snížení váhy, pánské elektrické pásky proti dysfunkci erekce.

V roce 1880 doktor Scoot představil elektrický hřeben, který neobsahoval více než lehce zmagnetizované železné tyče, skutečný zdroj elektřiny jaksi vynechal. Tuto technickou drobnost přebil Scott šikovným marketingem – hřeben nejenže údajně léčil zjevné problémy jako plešatost či bolest hlavy, navíc měl být účinný i na paralýzu a zácpu.

„V žádném případě nesmí více než jedna osoba používat jeden hřeben. Pokud je vždy použit tou samou osobou, zachovává si svou plnou léčivou sílu,“ říkal v době, kdy se věci nesdílejí.

Nejen zdravím nabitá koupel

V druhé polovině 19. století se soudilo, že probít vodu elektřinou a pak do ní skočit, byl skvělý nápad. Elektrické neboli „galvanické“ lázně si v Torontu v roce 1875 otevře také Jennie Kidd Troutová.

Podél van byly plátky kovu a pacienti se noří do probíjející vody. Elektřina údajně stimuluje orgány, teplá voda navíc otevírá póry a umožňuje vyplavení toxinů. Taková koupel pomohla od revmatismu stejně dobře jako ode dny nebo housera.

Nebyla to ovšem jen jedno sezonní záležitost – elektrickým koupelím propadla také Margaret Thatcherová (1925–2013), která je užívala od konce 80. let jako součást rutiny pro posílení zdraví – 0,3 ampéru jsou pro britskou premiérku tak akorát.

reklama
Související články
Učenec ze Španělska, který přijel navštívit významného vědce, nechápal, co se děje. Nejdřív jej poslali za „papežem“ a nyní se dívá, jak vědecká autorita v umazaném plášti běhá s jakýmsi předmětem po chodbě. Netušil, že fyzikovi tohle pobíhání vynese Nobelovu cenu. Ředitel-neředitel, když člověk potřebuje poradit, jde za tím nejlepším. V případě ředitele fyzikálních laboratoří na univerzitě Scuola […]
Již v roce 2019 objevil tým archeologů z Velké Británie v africké Zambii zachovalou dřevěnou konstrukci. Její analýza ukázala, že je téměř půl milionu let stará a jedná se tak o nejstarší dosud nalezený důkaz konstrukčního využití dřeva. K čemu sloužila a komu? Dřevěná konstrukce byla objevena při vykopávkách na březích jedné ze zambijských řek […]
Že jsou vymýcené? To je relativní už jen s ohledem na tající věčně zmrzlou půdu, která může vydat kdejaké překvapení. Pravé neštovice navíc mají několik blízkých příbuzných a loňský poplach kolem těch opičích mohl být jen varovnou výstrahou. Datum 8. května 1980 vám asi nic neříká, přesto to byl významný den pro celé lidstvo. Oficiálně […]
V severní Francii v oblasti Pařížské pánve bylo už v roce 2000 objeveno rozsáhlé neolitické pohřebiště. Díky pokrokům v analýze dávné DNA se nyní vědcům podařilo získat genomy 94 jedinců, kteří, jak se ukazuje, spolu byli spřízněni. Jedná se tak o největší pravěký rodokmen, jaký kdy byl rekonstruován. Pohřebiště známé jako Gurgy, nacházející se v […]
Rhynchosauři, býložravci obývající Zemi před 225 až 250 miliony lety v období triasu, zřejmě na konci svého života umírali hlady. Alespoň to naznačuje výzkum provedený vědci z University of Bristol na základě vzorků nalezených v anglickém hrabství Devon. Tito prehistoričtí býložraví plazi se živili tvrdými a houževnatými rostlinami a stromy, jako jsou například kapradiny, jejichž […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz