Domů     Historie
Elektřinou k nemoci či ku zdraví?
Zdroj: Wikimedia Commons

Byla polovina 18. století, když německý vědec Christian G. Kratzenstein (1723–1795) symbolicky probudil Frankensteina – začal totiž experimentovat s užitím elektrických šoků k léčbě pacientů.

Byl přesvědčen, že revmatismus, chronická horečka i mor se daly spolehlivě vyléčit dostatečně silnou dávkou proudu pouštěného do těla. Zvýšený pulz po šocích považoval za projev ozdravného procesu. Jistou zemdlenost po proceduře považoval za příznivou, přinejmenším pro ty, kterým „bohatství, utrpení a starosti brání před zavřením očí na noc“.

Střídavý, střídavý

Mezitím ve Francii vědci experimentovali s léčbou paralýzy pomocí elektřiny. Po měsíci léčby, sestávající z pouštění elektřiny do pacienta až po dobu pěti hodin denně, byl ochrnutý zázračně vyléčen. „V tomto městě každý chce být elektrifikován,“ shrnul elektrizující nadšení veřejnosti francouzský lékař.

A podnikavci, jež vstoupili na trh s novými vymoženostmi, jim to brzy umožnili. K dostání byly najednou elektrické přístroje různé stupně bizarnosti – elektrické korzety pro snížení váhy, pánské elektrické pásky proti dysfunkci erekce.

V roce 1880 doktor Scoot představil elektrický hřeben, který neobsahoval více než lehce zmagnetizované železné tyče, skutečný zdroj elektřiny jaksi vynechal. Tuto technickou drobnost přebil Scott šikovným marketingem – hřeben nejenže údajně léčil zjevné problémy jako plešatost či bolest hlavy, navíc měl být účinný i na paralýzu a zácpu.

„V žádném případě nesmí více než jedna osoba používat jeden hřeben. Pokud je vždy použit tou samou osobou, zachovává si svou plnou léčivou sílu,“ říkal v době, kdy se věci nesdílejí.

Nejen zdravím nabitá koupel

V druhé polovině 19. století se soudilo, že probít vodu elektřinou a pak do ní skočit, byl skvělý nápad. Elektrické neboli „galvanické“ lázně si v Torontu v roce 1875 otevře také Jennie Kidd Troutová.

Podél van byly plátky kovu a pacienti se noří do probíjející vody. Elektřina údajně stimuluje orgány, teplá voda navíc otevírá póry a umožňuje vyplavení toxinů. Taková koupel pomohla od revmatismu stejně dobře jako ode dny nebo housera.

Nebyla to ovšem jen jedno sezonní záležitost – elektrickým koupelím propadla také Margaret Thatcherová (1925–2013), která je užívala od konce 80. let jako součást rutiny pro posílení zdraví – 0,3 ampéru jsou pro britskou premiérku tak akorát.

Související články
Erupce sopky Vesuv v roce 79 byla smrtící, drtivá a nekompromisní. Avšak nejen ona tehdy vraždila. Nová zjištění potvrzují hypotézu, že mnoho lidí v Pompejích, Herculaneu a dalších městech tehdy zemřelo při zřícení budov v důsledku zemětřesení. Výzkum publikovaný v časopise Frontiers in Earth Science přináší důkazy, že Pompeje byly současně se sopečnou erupcí zničeny […]
Fermentace neboli kvašení je technikou, která prodlužuje trvanlivost potravin, zlepšuje jejich stravitelnost a obohacuje jejich chuť. Až třetina všech potravin, konzumovaných člověkem, se vyrábí nějaký způsobem kvašení. Od chleba přes jogurt, pivo a víno až po kimči či miso. Nyní zažívá fermentace svoji renesanci. Existuje více druhů fermentace, nejčastější je kvašení alkoholové a mléčné. Při […]
První počítače spatřily světlo světa ve třicátých letech 20. století. Zatímco jejich stavbou se zabývali muži, programování těchto strojů bylo výhradně doménou žen. Průkopnickými příspěvky k počítačovému programování, vývoji softwaru a návrhu a implementaci programovacích jazyků přispěla i jedna ze tří prvních „programátorek“ na světě, Grace Hopperová. Narodila se jako Grace Murrayová v roce 1906 […]
Dosud neznámou neolitickou osadu u Kutné Hory objevili badatelé z Archeologického ústavu AV ČR. Unikátní je v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky tomu se místo perfektně zachovalo – včetně půdorysů čtyř dlouhých domů. Život prvních neolitických obyvatel nebyl jednoduchý a byl pevně spjat s přírodou. Jídlo […]
Pokrok a rozšíření detailních analýz DNA vzorků pravěkých předchůdců člověka přinesl počátkem 21. století několik překvapivých zjištění. Pomohl mimo jiné i zformulovat paralelní vývojovou větev předchůdců člověka, takzvané denisovany. DNA denisovanů se odlišovala od DNA moderního člověka Homo sapiens, ale i jejich nejbližších „příbuzných“ neandertálců. Právě díky analýze DNA je možné sledovat předpokládané rozšíření této […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz