Domů     Příroda
Odolnější pšenice díky objevu českých vědců
Zdroj: Pixabay

Vzhledem ke klimatické změně, růstu světové populace, úbytku půdy vhodné k pěstování a dalším negativním faktorům, je podle vědců nyní klíčové vyšlechtit co nejdříve odolnější odrůdy pšenice. Pomoci by jim s tím mohl objev, na kterém se podíleli i čeští vědci z Akademie věd ČR..

Pšenice setá (Triticum aestivum) je po kukuřici a rýži jednou z nejrozšířenějších obilnin. Pochází patrně z Blízkého východu, ovšem po tisíciletí je šlechtěna a pěstována po celém světě. Pšenice je jedním z nejdůležitějších zdrojů proteinů, její světová produkce se pohybuje kolem 670 milionů tun v mnoha různých odrůdách.

V létě roku 2018 se vědcům podařilo přečíst genom této obilniny. Do projektu bylo zapojeno 200 vědců ze 73 pracovišť 20 zemí světa. Výzkum, trvající 13 let, byl postaven na metodě třídění chromozomů pomocí průtokové cytometrie, vyvinuté experimentálními botaniky v Olomouci.

Klimatické změny žádají odolnější pšenici

K vyšlechtění odrůd pšenice, které budou odolnější, výnosnější a kvalitnější, by mělo přispět křížení pšenice seté s jejími planými druhy. Jan Bartoš z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR k tomu říká:

„Ty totiž disponují vlastnostmi, které intenzivně šlechtěné rostliny postupně ztratily. Mají obrovskou zásobárnu genů, které ovlivňují například rezistenci vůči chorobám, odolnost vůči suchu nebo vůči zasolení půdy.

Jiné geny odpovídají za obsah zdraví prospěšných látek, například vlákniny, betaglukanů nebo antioxidantů.“.

Zdroj: WikiCommons by Davidbena

Výměnu genetické informace umožňují tak zvaná rekombinační místa v genomu plodiny. Českým vědcům z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, ve spolupráci s estonskými vědci z Tallinské technické univerzity, se přitom podařilo najít místo, zvané rekombinační hotspot, v němž je úspěšnost výměny genetických informací vyšší než na jiných místech v genu.

U jednotlivých míst měří vědci tak zvanou rekombinační frekvenci, která jim umožňuje určit pravděpodobnost takové výměny.

Rekombinační hotspot

Miroslav Valárik z ÚEB AV ČR vysvětluje: „Rekombinační hotspot, který se nám podařilo identifikovat, je mimořádný tím, že má šestkrát vyšší rekombinační frekvenci, než je běžné. Nalezení dalších takových míst nebo jejich vytvoření v genomu výrazně zvýší úspěšnost přenosu nových zajímavých genů z planých druhů do pšenice.“ Tento objev by měl ulehčit rychlejší šlechtění nových, odolnějších odrůd pšenice, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Závěry svého výzkumu zveřejnili vědci v časopise Journal od Advanced Research.

Během něj museli získat na 100 tisíc pylových zrn. Z rozkvétajících klasů nejprve sesbírali prašníky, z nichž uvolnili pylová zrna. Z nich následně získali pomocí enzymů jádra, která obarvili fluorescenční barvou.

Následně pomocí přístroje zvaného průtokový cytometr vytřídili ta, která byla vhodná k výzkumu. Během výzkumu vyvinuli vědci zcela novou metodu na určování frekvence rekombinací, kterou umí jako jediní na světě.

Ve své práci chtějí nadále pokračovat, protože dosud neví, kolik rekombinačních míst v genomu pšenice je. Chtějí o nich zjistit co nejvíce. Miroslav Valárik k tomu podotýká: „Tyto poznatky nám umožní lépe určit, které rostlinné linie jsou nebo nejsou vhodné ke křížení, což ušetří šlechtitelům čas i finanční prostředky.“.

Štítky:
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz