Domů     Příroda
Dokonalá mravenčí strategie proti šíření nemocí
Zdroj: Pixabay

Pandemie covidu nás poučila o tom, jak snadno se infekční choroba může šířit globalizovaným světem. Velká města, v nichž se lidé blízkému kontaktu vyhnou jen stěží, nahrávala nákaze. Takovým velkým městem mikrosvěta je i mraveniště.

Drobní tvorové jsou v něm natěsnáni v obrovských koloniích, takže by mělo být ideálním místem pro šíření infekcí. Ale není. Jak je to možné?.

Mravenci patří mezi nejúspěšnější skupiny hmyzu v živočišné říši. Vědci to přikládají jejich sociálnímu způsobu života a specializaci. Lze je nalézt téměř všude na Zemi, v tropických lesích mohou tvořit až 15 % celkové živočišné biomasy.

Celkový počet jejich druhů přesahuje 16 000 a stále jsou objevovány další. Jejich společenství je kastovní, základními kastami jsou královna, samec a dělnice. Novou kolonii vždy zakládá mravenčí královna.

Zatímco dělnice u nás běžného mravence lesního se dožívá maximálně šesti let věku, královna může žít i déle než dvacet let a za tu dobu zplodit až 150 milionů potomků. Hmotnost všech mravenců na Zemi se pak přibližně rovná hmotnosti všech lidí na Zemi.

Tito drobní tvorové jsou fascinující a v mnoha oblastech by se nám mohli stát inspirací. Jednou z těchto oblastí je boj s nakažlivými nemocemi. I když se mravenců tísní v kolonii miliony, k šíření infekcí v mraveništích příliš nedochází.

Mravenci si totiž vyvinuli dokonalé postupy k jejich zvládání. Epidemiologii, tedy společnou ochranu proti nemocem, mají v malíčku, jak uvádí nová studie, na které se podíleli rakouští vědci z Institute of Science and Technology Austria a slovenští vědci z Univerzity Komenského v Bratislavě.

Rození epidemiologové

Základem je společenská imunita, ze které vyplývá, že se na ochraně kolonie musí podílet všichni její členové. Čím lépe spolupracují, tím lépe pak tato strategie funguje jako štít proti infekcím. Mravenci v kolonii se o sebe navzájem starají, z infikovaných kolegů v hnízdě odstraňují choroboplodné zárodky a spory, a navíc je postřikují přirozenými desinfekčními prostředky.

V nové studii, jejíž závěry publikovali v renomovaném časopise Nature Communications, se vědci zaměřili na sledování mravenců druhu Lasius neglectus.

Kvůli provedení výzkumu se musely propojit hned tři různé obory. Experimentální biologii při něm měla na starosti Sylvia Cremerová, teoretickou fyziku Gašper Tkačik a matematiku Katarína Boďová. Během zkoumání vědci upřeli svoji pozornost na to, jak moc houbových spor na svých tělech mravenci druhu Lasius neglectus nesli, a co s nimi dělali.

Vysledovali, že se mravenci při ošetřování přednostně zaměřovali na nejinfekčnější členy kolonie, tedy na ty, kteří na sobě nesli největší nálož patogenů.

Zdroj: Pixabay

Z pacienta pečovatelem

Sylvia Cremerová to vysvětluje: „Mravenci si obvykle vybírají toho, kdo má aktuálně nejvyšší nálož spor, ačkoli ta se neustále mění v důsledku samotné péče o ostatní. Toto chování jim každopádně umožňuje dynamicky reagovat na změny v ohrožení nemocí.“ Na rozdíl od lidí se mravenci začnou starat o ostatní okamžitě poté, co jsou sami ošetřeni.

Jako by se člověk po vyléčení z nemoci okamžitě stal zdravotní sestrou a pečoval o ostatní nemocné.

Navíc jsou mravenci citliví i na zpětnou vazbu, kterou dostávají od zbytku kolonie ohledně vlastní nakažlivosti. Ti nejinfekčnější díky tomu získávají jasný signál, ať se nepokoušejí starat o ostatní, méně nakažené.

Na základě uplatňování těchto jednoduchých pravidel se pak ti nejméně nakažení členové kolonie starají o ty nejvíce nakažené, což přispívá k účinné kontrole nákazy napříč celým mraveništěm. Ačkoliv vědci viděli, co mravenci dělají, nebyli schopni vysvětlit, proč to dělají.

Záleží na množství spor

Individuální chování, které formuje skupinové chování, pro ně zůstávalo záhadou, dokud se do věci nevložili matematici a fyzici v týmu. Těm se podařilo odhalit, jaké informace mravenci využívají při rozhodování se o tom, na koho se při poskytování péče druhým zaměří.

Kateřina Boďová k tomu říká: „Mravenci se řídí jednoduchým pravidlem. Když se setkají s jiným mravencem, který má na sobě hodně výtrusů hub, je pravděpodobnější, že se o něj budou starat.“ Nemusí si tak pamatovat množství spor u všech členů komunity, vyhodnocují jen ty, které získávají po kontaktu s mravenci v jejich nejbližším okolí.

Občas nastane situace, kdy se mravenci zaměří i na ošetření jedinců, kteří nejsou až tak infekční, ovšem k rámci celé kolonie nakonec dojde k jasnému výběru těch nejinfekčnějších a následně k účinnému čistění mraveniště od infekčních nákaz.

Sylvia Cremerová objasňuje: „Stále nevíme, jak mravenci vnímají rozdíl v zatížení sporami. Možná mají infekčnější mravenci silnější houbový pach.“ Vědci se domnívají, že možným vodítkem by pro mravence mohl být estrogel, což je základní membránová sloučenina, kterou disponují všechny houby.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 9/2023, které vyšlo 17.8.2023.

Štítky:
Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
enigmaplus.cz
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich záni
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz