Domů     Příroda
Po dešti jsou houby upovídané
Martin Janda 19.8.2023

Vědci už nějakou dobu tuší, že houby vedou elektrické impulsy prostřednictvím dlouhých podzemních vláknitých struktur zvaných hyfy, podobně jako nervové buňky přenášejí vzruchy u lidí. Dokonce je možné, že houby používají tento zvláštní způsob elektrického jazyka ke sdílení informací o potravě nebo zranění se vzdálenými částmi sebe sama nebo s partnery propojenými hyfami..

Les rozhodně není tichým místem. Ba naopak, komunikace ba všech možných úrovních tu jeden na plné obrátky. Z korun stromů se ozývají ptáci, z tůněk bývají slyšet žáby, hmyz bzučí a zvuky dokážou vydávat i větší zvířata, která si les vybrala jako svůj domov. Ovšem, ne všechny rozhovory jsou slyšet a ne všechny se týkají živočichů.

V nové studii japonští vědci objevili zajímavé náznaky toho, že déšť může některé houby přimět ke komunikaci pomocí podzemních elektrických signálů. Výzkumníci se zaměřili na lakovky dvoubarvé (Laccaria bicolor), které rostly ve smíšeném lese v terénním vědeckém centru Kawatabi na univerzitě Tohoku.

Byť jsou tyto houby jedlé, tak jejich plodnice neskončily na pánvi či v hrnci, nýbrž v hledáčku zvědavých badatelů.

Lakovka dvoubarvá vytváří symbiotické vztahy s rostlinami, včetně velkých stromů, jako jsou smrk nebo borovice. Probíhá mezi nimi vzájemně výhodný obchod, stromy poskytují houbám sacharidy a ty jim na oplátku zvyšují zásoby vody a živin.

Některé výzkumy dokonce naznačují, že případné cizopasníky na stromech jsou houby schopné otrávit pomocí toxinů.

Zatímco některé houby pronikají buněčnými stěnami hostitelských rostlin, ektomykorhizní houby jako je právě lakovka, vytvářejí podzemní obaly kolem vnější strany kořenů stromů. Tyto pláště jsou tvořeny již zmíněnými hyfami.

Když se hyfy mykorhizních hub pod zemí propojí, vytvoří vzájemně propojené systémy podobné sítím. Tak vznikne cosi na způsob lesního internetu, pomocí kterého mohou komunikovat jak houby, tak stromy.

Jak tyto sítě fungují, je do značné míry stále zahaleno tajemstvím. Nicméně japonská studie některá mystéria, která se jich týkají, alespoň poodhalila. Předchozí práce ukázaly, že houby produkují elektrické impulzy, které zdánlivě reagují na změny v jejich prostředí, přičemž stopy naznačují, že tyto signály slouží jako forma komunikace.

Například studie z roku 2022 zjistila u některých hub vzorce elektrické aktivity podobné nervům, které se zdají být srovnatelné se strukturou lidské řeči. Studie identifikovala až padesát různých „slov“, neboli skupin elektrické aktivity, vytvářených houbovými sítěmi.

Při práci na výzkumu badatelé připojili ke shluku obyčejných lakovek rostoucích u lesní pěšiny několik elektrod. Poblíž svazku hub rostl dub žlázonosný, původně asijský strom, se kterým se lze setkat i u nás v okrasných zahradách, a také habr obecný. S oběma těmito stromy lakovky úzce spolupracují.

Vědci na přelomu září a října 2021 sledovali elektrický potenciál těchto hub, měřený v milivoltech. Jak ve své studii uvádějí, místo šetření bylo zpočátku suché, protože v předchozích dnech spadlo z nebe jen pár kapek.

To se však změnilo 1. října, kdy oblast zasáhl tajfun, který s sebou přinesl významné srážky. Přes noc napršelo 32 milimetrů. Déšť poté ustal a asi hodinu po něm badatelé zaznamenali u hub dosud neznámé známky aktivity.

„Zpočátku houby vykazovaly menší elektrický potenciál, což jsme přičítali nedostatku srážek,“ říká mikrobiální ekolog Yu Fukasawa z Tohoku University. „Po dešti však začal elektrický potenciál kolísat a někdy přesáhl 100 mV.“ Jinými slovy, srážky vyvolaly v houbách touhu po komunikaci.

Podle Fukusawy a jeho kolegů toto kolísání korelovalo se změnami srážek i teploty, z jejichž analýzy vyplývá, že elektrický signál po dešti vykazoval známky přenosu signálu mezi houbami. Tento přenos signálu byl obzvláště silný mezi houbami, které se nacházely blíže u sebe.

Přestože nová studie není zdaleka definitivní a její závěry je třeba ještě ověřit, přidává další zajímavý střípek do skládačky toho, jakou roli hrají houby v často přehlížených ekosystémech ukrytých pod lesní půdou.

„Naše výsledky potvrzují potřebu dalších studií elektrických potenciálů hub v celkovém ekologickém kontextu,“ uzavírá Fukasawa.

Související články
Carl Sagan nazval naši planetu, zachycenou z opačného konce sluneční soustavy, „bledě modrou tečkou“. Astronautovi Jamesu Irwinovi připomínala „vánoční ozdobu zavěšenou v temnotě vesmíru“ a Neilovi Armstrongovi zase „malý hrášek“, který dokázal z povrchu Měsíce zakrýt palcem… I když z vesmíru se Země jeví jako fascinující místo, pravé divy se odehrávají teprve pod pokličkou. Obaluje Zemi jako […]
Objevy Příroda 28.4.2025
Docent Ing. Roman Pavela, Ph.D. z CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i.) obdržel prestižní ocenění od kalifornské společností ScholarGPS, která ho již loni zařadila do mezinárodního seznamu vysoce hodnocených vědců. Hodnocení ScholarGPS jsou založena na celoživotní nebo předchozí pětileté aktivitě dané osobnosti, s přihlédnutím ke kvalitě publikací a citacím (bez autocitací). Roman Pavela, který […]
Nálezy krápníků, jež vznikají srážením minerálů z kapající vody, v jeskyních hluboko pod Arabským poloostrovem dávají tušit, že toto nehostinné místo mohlo být v dávné minulosti zeleným rájem oplývajícím bujnou vegetací, řekami a jezery a mohlo fungovat jako křižovatka mezi Afrikou a Asii. Arabská poušť, která pokrývá téměř celý Arabský poloostrov, je se svojí rozlohou […]
Příroda 24.4.2025
Země se rozechvěje. Ne z otřesů, ale z bilionů drobných nožek, které si prorazí cestu na povrch. Po sedmnácti letech ticha se do východní části Spojených států vrátí jedna z největších generací periodických cikád – Brood XIV. Tento přírodní fenomén přinese nezapomenutelný orchestr života, který nadchne vědce, fotografy i milovníky přírody.   Cikády Brood XIV […]
Historie Příroda 24.4.2025
Z hustého porostu různých druhů hrášků se vynořil chlap v kněžském rouchu. Do zahrady rozhodně nepřišel pro zdravou svačinku, jeho cílem byla věda! „Tenhle je hranatý, támhleten zas kulatý. Zajímavé,“ kněz odložil motyku a vše si pečlivě zapsal. Revoluční nápad, využít statistiku v zahradě, zdá se přineslo pochopení toho, proč hrášek vypadá tak jak vypadá. Učitel spolu s knězem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz