Hmyz je viděn jako potravina budoucnosti, která pomůže nasytit přelidněnou planetu. Vědkyně z Colorado State University a University of Wisconsin se zaměřily na zkoumání toho, zda nepředstavuje konzumace hmyzu pro člověka riziko. Závěry jejich studie svědčí o opaku!.
Tiffany Weirová, docentka na Katedře potravinářství a lidské výživy na Colorado State University, a Valerie Stullová z University of Wisconsin jsou průkopnicemi ve výzkumu vlivu konzumace hmyzu, především cvrčků, na lidskou střevní mikroflóru.
Na základě výsledků svých předchozích výzkumů se v nejnovější studii, kterou publikovaly v dubnu 2023 v časopise Nature Food, zaměřily na to, zda je chitin, jenž tvoří hlavní složku kutikuly členovců, prospěšný střevnímu mikrobiomu lidí se syndromem dráždivého tračníku.
Ekologicky šetrný zdroj potravy
„Jedlý hmyz a hmyzí vláknina mohou být v americké kuchyni neobvyklé, ale jsou běžně konzumovány lidmi po celém světě, protože hmyz je součástí mnoha tradičních kuchyní,“ říká k tomu Stullová. A dodává:
„Navíc se mu nyní dostává pozornosti, jakožto ekologicky šetrnému a zároveň levnému zdroji živočišných bílkovin.“ Až 3 000 etnických skupin ve 130 zemích světa pravidelně konzumuje hmyz, převážně sbíraný ve volné přírodě.
Na popularitě ovšem získává i umělý chov hmyzu, neboť se ukazuje, že ve srovnání s chovem tradičních hospodářských zvířat, zejména hovězího dobytka, je mnohem šetrnější k přírodě a životnímu prostředí.
Spotřebovává méně vody, půdy i krmiva a produkuje méně skleníkových plynů, čímž snižuje riziko globálního oteplování. Docentka Weirová však upozorňuje na to, že hmyz není dostatečně doceněn jako potravina.
Hmyz obsahuje esenciální mastné kyseliny
Vysvětluje: „Hmyz je nabízen jako dobrý zdroj bílkovin, ale vláknitá složka, chitin, se nenachází v jiných živočišných potravinách, a přitom obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin v něm může být vyšší než v mnoha rostlinných zdrojích.“ Tyto mastné kyseliny se přitom v těle účastní mnoha důležitých procesů, regulují záněty, příznivě působí na srdce a podporují i zdraví mozku.
Jedná se navíc o esenciální živiny, což znamená, že si je lidské tělo není schopné samo vytvořit, a musí je proto získávat z potravy.
Nejčastěji konzumovanými druhy hmyzu v tradičních oblastech, kde si je dopřávají 2 miliardy lidí, jsou brouci, housenky, vosy, včely, mravenci, kobylky, cvrčci a termiti. Hmyz je považován za dostupný zdroj živočišných bílkovin, který obsahuje všechny esenciální aminokyseliny potřebné pro lidskou výživu, zejména pro osoby, jejichž strava je převážně založená na konzumaci obilnin a luštěnin.
Za rizika spojená s konzumací hmyzu je považován případný obsah kontaminantů a také možnost, že by hmyz vyvolal alergickou reakci. Tato rizika však nejsou větší než u konzumace jiných živočišných zdrojů potravy.
Blahodárný vliv na střevní mikroflóru
Z předchozí studie Weirové a Stullové vyplývá, že konzumace již 25 gramů prášku z mletých cvrčků denně má za následek zvýšení množství zdraví prospěšných bakterií v lidských střevech. Lidské buňky dokonce obsahují enzymy, zvané chitinázy, které jsou schopné rozkládat chitin, jenž tak může být absorbován během procesu trávení.
Chitin je přitom vedle celulózy nejrozšířenějším polysacharidem na Zemi. Konzumace hmyzu tak má nejen potenciál pozitivně ovlivnit globální výzvy podvýživy či jakéhokoliv světového nedostatku potravin, ale rovněž snížit riziko onemocnění, neboť střevní mikrobiom má vliv na celkovou imunitu člověka.
Valerie Stullová k tomu dodává: „Hmyz je nejen obecně ekologickým zdrojem živočišných bílkovin, který vyžaduje méně zdrojů než konvenční dobytek, ale některé druhy jsou také zdatnými recyklátory, kteří dokážou spotřebovat a přeměnit organické vedlejší produkty a odpady s nízkou hodnotou, včetně potravinového odpadu, na výživné, vysoce kvalitní potraviny nebo krmivo pro zvířata.“ Z jeho zařazení do běžného jídelníčku lidí tak plyne hned několik výhod.
Více se dočtete v časopise 21. století číslo 8/2023, které vyšlo 17. července.
