Proces balzamování lidských těl ve starověkém Egyptě byl náročný a zdlouhavý proces, který mohli vykonávat jen vyvolení. Po mnoha staletích však jejich práce přichází vniveč, protože mumie byly kradeny z hrobek a používány jako lék, hnojivo nebo třeba pigment pro výrobu barvy!.

Nutnost zachovat tělo bylo pro starověké Egypťany nezbytné, protože věřili, že si ho s sebou vezmou do světa mrtvých, a bude jim sloužit i tam. Proto zesnulí procházeli náročným procesem mumifikace. Mumie později poskytovali řadu důležitých informací nejenom egyptologům, ale také vědcům.

Ale ne vždy v historii byly mumie předmětem úcty a často se dočkají dost neohleduplného zacházení.

Bude dobrá úroda!

Použití: hnojivo

Zajímavost: staroegyptské uctívání koček

Je známým faktem, že kočky jsou ve starověkém Egyptě vysoce uctívanými tvory. Pokud kočka zemřela, její majitelé dávali okázale najevo svůj žal, dokonce si i oholili obočí. Zabít kočku bylo nemyslitelné:

viníka by mohl potkat stejný osud. Za nejposvátnější byly považovány černé kočky, které chránily tehdejší chrámy. Ve starém Egyptě měly i svou bohyni. Její jméno znělo Bastet. Nejprve byla zobrazována jako lvice, později kočka a ještě později jí umění dalo podobu ženy se lví hlavou.

O tom, jaká důležitost jí byla připisována, svědčí například to, že byla mimo jiného také bohyní vycházejícího slunce, měsíce, štědrosti i plodnosti. Nedaleko chrámu ve městě Bubastis, který byl zasvěcen bohyni Bastet, se našlo rozlehlé kočičí pohřebiště.

Kočky byly mumifikovány stejně jako lidé. Na konci 19. století se však prodej kočičích mumií stal výhodný obchodem. Prodávaly se v Egyptě jako hnojivo a za tímto účelem putovaly i do zahraničí. Tvrdí se, že stejný osud potkal také některé lidské mumie.

Sytá, teple hnědá barva

Použití:pigment na obrazy

Zajímavost: pohřbívání tub s barvou

Není hnědá jako hnědá a mnozí malíři si dávali velmi záležet na tom, aby zvolili ten nejlepší odstín, který by na jejich plátnech správně vynikl. Od 17. století se za účelem výroby hnědého pigmentu, jež je těžké napodobit a který dodává obrazům hloubku, používaly lidské i zvířecí mumie.

Sytě hnědou barvu s teplými tóny ovlivnily ingredience, používané při balzamování. K výrobě se používalo maso mumií smíchané s pryskyřicí a myrhou. V nouzi posloužily také zvířecí mumie. Pigment zvaný „mummy brown“ (volně přeloženo „mumiově hnědá“) byl populární natolik, že poptávka převyšovala dostupné množství pravých egyptských mumií, což vedlo k občasnému nahrazení masem zemřelých soudobých otroků nebo zločinců upraveným tak, aby připomínalo starověké mumie.

Popularita této barvy stoupala hlavně od poloviny 19. století do počátku 20. století. V následujících desetiletích byla výroba ukončena kvůli malému zájmu, hlavně z morálních důvodů, a také kvůli nedostatku mumií. Někteří malíři dokonce pietně pohřbili své tuby s nevypotřebovanou barvou.

Na pulty i do kotle

Použití: výroba papíru

Zajímavost: možný smyšlený příběh

Traduje se, že kvůli nedostatku papíru v 19. století našli Američané netradiční náhražku. Používali místo něj látku, ve které byly zabaleny mumie. Podnikatel v papírenském průmyslu Isaac Augustus Stanwood (1839 – 1914) údajně poslal několik lodí do Egypta, aby přivezly mumie.

Z jejich obalů vyrobil balicí papír a prodal ho obchodníkům, řezníkům i pekařům. Ale mnozí jeho zaměstnanci a zákazníci jeho odběratelů onemocněli a někteří dokonce zemřeli. Výrobce alternativních obalů musel utéct a skrývat se.

V obalech mumií byly různé plísně a další choroboplodné zárodky, které běžný výrobní proces nezlikvidoval. Ale neomezil se jen na výrobu balicího papíru, během americké občanské války (1861–1865) měl Stanwood dokonce zásobovat trh papírovými sáčky a taškami ze stejného materiálu.

Nikdo však s jistotou neví, zda jde o skutečný příběh nebo pouhou legendu. Vtipem je téměř s jistotou tvrzení, že mumie byly používány jako palivo. Americký spisovatel Mark Twain (1835–1910) popsal v knize The Innocents Abroad egyptskou železniční společnost, která používala palivo pro lokomotivy vyrobené z mumií. I tak je to odvážná myšlenka!

Medikament na všechno

Použití: lék

Zajímavost: kanibalismus

V minulých staletích se věřilo, že mumie mohou léčit různá onemocnění, od kašle po epilepsii. Nejčastěji byly rozemlety na prášek, který lidé polykali, pili s nápojem nebo vtírali do svých zranění, královské rodiny nevyjímaje.

Pro ochranu svého zdraví prášek z mumií používali například král František I. Francouzský (1494–1547) a britský král Karel II. Stuart (1630–1685). Zvýšená poptávka vyvolala vyšší aktivitu vykradačů hrobek.

I když by se svým způsobem v případě jedení prášku z mumifikovaných lidských těl mohlo jednat o kanibalismus, lidé dříve nepohlíželi na pojídání rozemletých mumií tímto způsobem a nespatřovali v něm nic negativního.

Byl to zkrátka a dobře jen lék. Tato praxe z velké části skončila v 18. století, ale dochovaly se i záznamy o některých pozdějších případech takové „léčby“.

Je libo svaté ostatky?

Použití: falešné relikvie

Zajímavost: údajné ostatky Johanky z Arku

Ne všechny náboženské relikvie jsou pravé. Většina z nich zřejmě ano, ale přesto se najde mnoho těch, které jsou falešné. Jako třeba v případě údajných relikvií Johanky z Arku (asi 1412–1431), nalezených v roce 1867. Tehdy našel jistý lékárník sklenici na půdě jednoho domu v Paříži a tvrdil, že jejím obsahem jsou pozůstatky francouzské hrdinky, která byla v roce 1920 prohlášena za svatou.

Forenzní testy provedené v roce 2006 však ukázaly, že pozůstatky pocházejí z doby mnohem dávnější, než se Panna Orleánská vůbec narodila. Podle vědců byly z egyptské mumie z období stovek let před naším letopočtem.

Není to zdaleka jediný případ, podvodníci používali mumie nebo jejich části jako falešné relikvie často a prodávali je za vysoké ceny. Například v 16. století byla prodána mumifikovaná končetina jako ruka svatého Justa (zemřel v roce 627).

Když mumie vydělává

Použití: jevištní rekvizity, fundraising

Zajímavost: mumie v nemocnici

I když jsou mumie rozšířené jako symbol děsu v literatuře a filmových hororech, jejich použití v jevištní magii není tak známé. Sloužily jako rekvizity, někdy byly pravé, jindy falešné. Například ve 20. letech se na jevištích objevil propracovaný padělek známý jako „Luxorská mumie“ s kouzelníkem jménem Tampa.

Mumie měla být balzamovaným pozůstatkem věštce a proroka RaRaRa. Když vystupovala na jevišti s Tampou, odpovídala na otázky pomocí zařízení podobného telefonu. Získávat peníze od lidí však mumie neměly jen kumštýřům na divadelních prknech, vydělávajících na důvěřivosti diváků.

V americké nemocnici Massachusetts General Hospital v Bostonu, známé prvním použitím moderního anestetika při veřejné operaci v roce 1846, mohli pacienti a návštěvníci od roku 1823 vidět něco, co běžně v nemocnicích neuvidíte:

pravou egyptskou mumii. Pomáhala získat finanční prostředky na chod nemocnice, protože lidé platili čtvrt dolaru za to, aby se na ni mohli podívat zblízka. A v nemocnici je dodnes, v roce 2013 dokonce prošla náročným restaurováním.

Autor: Kateřina M. Košutová