Jízda na koni patří k dobám minulým asi tak, jako slánka k pepřence. Otázkou však zůstává, kdy přesně si člověk tohoto lichokopytníka ochočil? Podle nejnovějších poznatků archeologů možná dříve, než se původně myslelo….

O historický „převrat“ se postaralo podrobné zkoumání kosterních pozůstatků lidí náležících k tzv. starověké evropské jámové kultuře. Měli to být právě oni, kdo v dobách před 4500–5000 lety začali koně využívat jako první.

„Objev ukazuje, že jsme možná poněkud zaslepeni civilizačními úspěchy starověkého Blízkého východu a přehlížíme kulturní přínos jiných regionů,“ uvedl hlavní vedoucí výzkumu, bioantropolog působící na univerzitě v Helsinkách, Martin Trautmann.

Klíčová naleziště

Konkrétně se stopy po opotřebení kostí na pravěkých pohřebištích podařilo nalézt na území dnešního Bulharska, dále Rumunska a Maďarska. Z vědeckého pohledu se jedná o „jezdecký syndrom“, jelikož poukazuje na drobné stopy, které v celkovém kontextu ukazují na pravidelnou jízdu na koni.

Podle spoluautora studie, Davida Anthonyho měla tato aktivita zásadní vliv na člověka už ve svých počátcích. Teprve nyní však tyto skutečnosti začínáme objevovat.

Po stopách koní…

„Kdy přesně došlo k prvnímu osedlání koně?“ Tak zněla otázka, na kterou se antropologové i archeologové po dlouhá desetiletí snažili najít správnou odpověď.

Až dosud totiž jakákoli zkoumání vedla k přesvědčení, že byli koně domestikováni pro mléko zhruba kolem roku 3500 před naším letopočtem. Coby lokalita byly určeny východoevropské stepi, tedy území, která dnes nalezneme v Kazachstánu a Rusku.

Dalším důvodem k „ochočení“ pak byla koňská síla, jíž člověk využil k tažení hojně naložených povozů, a to zhruba v období do roku 2000 před naším letopočtem. Experti proto předpokládali, že k samotné jízdě došlo někdy mezi těmito dvěma záchytnými body.

Zlomová analýza

Paradoxem ovšem je, že pátrání po prvních jezdcích nebylo v počáteční fázi hlavním předmětem nejnovějšího výzkumu. Cílem projektu YMPACT totiž bylo zjistit co nejvíce o jedincích, kteří byli součástí jámové kultury – o jejich stravě, životním stylu a kultuře.

Obrat o 360 stupňů však přinesla analýza 217 pozůstatků ze zhruba čtyř set kurganů (pohřebních mohyl), jež odhalila první náznaky, že tato kultura využívala koně. Od té chvíle už se studie vydala výlučně po této stopě.

Více se dočtete v čísle 6/2023, které vychází již příští týden…