Domů     Příroda
Sloní chobot: Citlivější než lidská ruka
Zdroj: Pixabay

Dva prstíky opatrně uchopí vajíčko a položí ho kousek dál, aniž by ho rozmáčkly nebo upustily. Nebylo by na tom nic divného, kdyby ty prstíky nebyly na konci sloního chobotu.

Sloní chobot je obdivuhodný nástroj. Silou a šikovností v mnohém předčí lidskou ruku, navíc je multifunkční. S pozoruhodnou lehkostí dokáže z cesty odstraňovat kmeny a těžké balvany, ale obratně zvedne i křehké drobnosti, jako jsou chipsy.

S tím pomáhají výstupky na konci chobotu, označované jako prsty. Pojmenování to není náhodné, sloni je používají obdobným způsobem jako člověk prsty. Africký druh má oproti indickému výhodu v tom, že má prsty dva, takže může drobné předměty uchopovat jako by do pinzety.

Sloni indičtí s jedním prstem jsou také zruční, jenom v obdobných situacích používají trochu jinou techniku. Předměty častěji nasávají nebo chobotem ovíjejí.

Síla i jemnost

Zoologové a veterináři si dlouho museli vystačit s popisem anatomie sloní hlavy publikovaným v roce 1908. Až relativně nedávno se zvedl zájem o nový výzkum sloního chobotu. Zkoumání jeho anatomie a funkcí přitom není přínosné jen ze zoologického a medicínského hlediska, ale mohlo by být užitečné třeba i pro konstruktéry různých robotů.

Chobot je totiž ukázkou toho, že se i velká síla může pojit s jemností a obratností. Už jeho základní anatomické rysy jsou zajímavé. Samotný chobot totiž tvoří asi 40 000 svalů, což je ohromující množství v porovnání s tím, že člověk má v celém těle jen asi 600 svalů.

Pro ohebnost chobotu je důležitý fakt, že jeho svaly nejsou – podobně jako jazyk – připojeny ke kostem.

Zdroj: Pixabay

Nervy chobotu

Sloni nepoužívají chobot jen jako pracovní nástroj, aby si něco podali, zvedli nebo odnesli, ale také jím komunikují a prozkoumávají okolí. Slonímu mláděti proto trvá poměrně dlouho, než se ho pro všechny jeho funkce naučí dokonale ovládat.

Z anatomického hlediska jsou pro pohyb svalů důležité motorické nervy a pro příjem různých vjemů senzorické nervy. Na výzkum nervové tkáně se zaměřil tým vědců z Humboldtovy univerzity v Berlíně pod vedením profesora Michaela Brechta.

Zkoumali ji u čtyř slonů indických a čtyř slonů afrických z různých evropských zoologických zahrad. Tato zvířata zemřela přirozeně, nebo u nich musela být provedena eutanázie z důvodu vážných zdravotních problémů.

Zdroj: Pixabay

Nejvíc motorických neuronů

Velkou výzvou byla už samotná pitva hlavy s chobotem, jelikož u dospělých slonů váží kolem 600 kg. Jak zjistili vědci z Humboldtovy univerzity, tak obrovské je i množství neuronů, které inervují motoriku obličeje.

Konkrétně se zaměřili na neurony v mozkovém jádře lícního nervu. U slonů afrických jich napočítali 63 000 a u slonů indických 54 000. Člověk jich má „pouze“ 10 000 a kolem tohoto čísla se pohybuje jejich počet i u psů, goril, koček a dalších zvířat.

Žádný suchozemský savec zkrátka nemá více neuronů v jádře lícního nervu než slon. Autoři také zjistili, že přibližně polovina nervových vláken zajišťuje motoriku chobotu.

Nejpohyblivější je špička

Vědci našli rozdíly ve velikostech neuronů, které inervují různé části chobotu. Největší neurony ovládají pohyb špičky. Zřejmě proto mohou sloni touto částí vykonávat vysoce koordinované a přesné pohyby, díky kterým dovedou utrhnout i jedno jediné stéblo trávy.

Tým z Humboldtovy univerzity také zjistil, že sloni afričtí, kteří se vyznačují mnohem většíma ušima než sloni indičtí, mají i větší počet neuronů, které je inervují. Konkrétně jich napočítali 12 000, zatímco u slonů indických jen 7500.

Extrémní citlivost chobotu

Vědci z Berlína si vzali pod lupu i senzorické nervy, které přenášejí do mozku různé vjemy. Napočítali, že do chobotu vedou výběžky 400 000 neuronů. Nervová vlákna přenášející hmatové informace z chobotu jsou třikrát silnější než optický nerv, který je zodpovědný za zrak.

Tloušťka nervu přitom souvisí s množstvím informací, které se mohou přenášet. Ze studie tedy vyplývá, že je chobot extrémně citlivý a že sloni spoléhají více na hmat než na zrak. Vědci z Humboldtovy univerzity svoje poznatky o motorických a senzorických nervech rozdělili do dvou odborných článků, které vyšly v roce 2022 v časopisech Science Advances a Current Biology.

Lepší čich než psi

Sloní chobot je unikátní i v tom, že při manipulaci s předměty přenášejí nervy do mozku zároveň hmatové i čichové informace. Sloni mají nejvíce čichových receptorů mezi savci a údajně dokážou detekovat výbušninu lépe než speciálně vycvičení psi.

Dokonce prý umí čichem odhadnout množství potravy. Zjistilo se to ve studii, do které bylo zapojeno šest slonů indických z Thajska. Ošetřovatelé pro ně připravili několik kbelíků s krmivem, které napohled vypadaly stejně, ale lišily se obsahem.

V některých bylo více slunečnicových semínek, což je oblíbená pochoutka slonů. Aroma mohli nasávat přes drobné otvory ve víku a přibližně v 70 % případů si skutečně vybrali kbelík, ve kterém bylo více slunečnicových semínek.

Zdroj: Pixabay

Kůže dvou typů

Sloní chobot zaujal i Georgijský technický institut v Atlantě, kde se kromě jiného věnují designování robotů. Velkou výzvou je navrhnout plášť, který by byl zároveň pevný a dostatečně flexibilní. Inženýři usoudili, že jako inspirace by mohla posloužit kůže chobotu.

Zjistili, že se její struktura výrazně liší na vrchní a spodní části chobotu. Nahoře je silná a má četné záhyby, díky kterým je velmi pružná, takže sloni mohou omotávat chobot kolem předmětů. Naopak vespod je poměrně tenká a jenom jemně zvrásněná, což zlepšuje úchop.

Používají sání

Odborníci z Georgijského technického institutu se ve spolupráci se zoologickou zahradou v Atlantě zaměřili také na to, jak sloni afričtí manipulují s drobnými kousky potravy. Zjistili, že někdy používají prsty na špičce chobotu a někdy zase potravu do chobotu nasávají.

To odborníky překvapilo, jelikož uchopování potravy prostřednictvím sání zatím bylo pozorováno jenom u ryb. Zjistili také, že sloni dovedou zvětšit objem nosu až o 64 %. Právě díky sání mohou sloni přenášet vajíčka a další křehké předměty, aniž by je rozbili.

Autor: Kateřina Pavelcová

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
enigmaplus.cz
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
Málokdo ví, že jedno z prvních podrobně zaznamenaných setkání s cizí bytostí pochází z roku 1803 z Japonska. Z podivného plavidla prý tehdy na pobřeží vystoupila zvláštní žena. Šlo o návštěvu z jiného
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
epochaplus.cz
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz