Domů     Příroda
Kdysi největšímu jezeru hrozí vyschnutí
Zdroj: Wikimedia Commons

Neodvratitelná je sudba vysychajícího Aralského jezera. Z kdysi obří vodní plochy zůstal jen malý pozůstatek na kazašské straně hranice. Zcela stejný osud však hrozí i dalším jezerům – mezi nimi i Urmijskému jezeru v Íránu, které bývalo největším jezerem na Blízkém východě..

Voda v bezodtokém jezeře, které mělo dříve rozlohu 5000 km2 jako Ústecký kraj, ubývá nepřetržitě od roku 1995. Dnes zůstala sotva pětina vodní plochy. A stejně jako Aralské jezero se i to Urmijské vlivem vysychání rozdělilo na dvě části.

Extrémní úbytek vody je dáván za vinu nedostatečným srážkám, růstu teplot, ale také stavbě přehrad a intenzivní zemědělské činnosti.

Ochrana fauny až na druhém místě

„Pokud se nedohodneme na kvótách pro odebírání vody, jezero zcela určitě vyschne. Je třeba zastavit stavbu nových přehrad a omezit zemědělskou činnost,“ varuje Árezú Ašrafzádehová z íránského ministerstva životního prostředí.

Jezero je přitom úmluvou z roku 1971 zařazeno do programu pro udržení biotopu vodního ptactva, které se tu vyskytovalo v hojné míře. Ohroženi jeho vysycháním jsou ale i další zvířata žijící v okolí, například plameňáci, jeleni a divoké ovce. Ryby v jezeře nežijí, salinita vody je příliš vysoká.

Snahy o záchranu se zastavily

Kritické ohrožení jezera vyvolalo v roce 2011 v Íránu ekologické protesty. Záminkou se stalo rozhodnutí íránského parlamentu, který odmítl vyčlenit prostředky na stavbu kanálu, který by do jezera přiváděl vodu z řeky Aras. Mnoho protestujících bylo během těchto protestů zatčeno.

Teprve v roce 2013 zahájil Írán s podporou OSN a díky finanční podpoře od Japonska program pro záchranu jezera. Na začátku to vypadalo, že bude úspěšný, do roku 2017 se jeho plocha zvýšila z 1000 km2 na více než dvojnásobek.

Poté ovšem Írán zasáhla dlouhotrvající sucha a voda začala opět ustupovat. Osud Urmijského jezera je tak i nadále značně nejistý.

reklama
Související články
Pokud jste v nedávné době surfovali na vlnách internetu, mohla vás zaskočit zpráva, že vanilkové aroma již dávno není tím, čím bývalo. Do výrobní rovnice totiž měli vstoupit bobři… A to konkrétně s látkou kastoreum, která však člověku není tak úplně neznámá. Pro různé účely ji totiž více či méně využíval přes 2000 let. Je […]
Samotářské včely, tiší a nenápadní opylovači, hrají klíčovou roli v našem ekosystému. I když se jim říká samotářské, řada z nich se ráda druží a i ony, podobně jako včely medonosné, mohou žít v koloniích. V České republice existuje více než 580 druhů samotářských včel, z nichž mnohé jsou ohroženy vyhynutím. Mezi samotářské včely patří […]
Přírodní pastva velkých kopytníků může být velice účinným nástrojem pro zmírnění klimatických změn. Pastva divokých koní, zubrů či praturů totiž vede k ukládání uhlíku do půd v podobě stabilní organické hmoty, která uhlík uzavře v půdě a uchová mimo atmosféru po stovky let. Díky tomu mohly v dobách před expanzí člověka na všech kontinentech žít milionová […]
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké struktury mohou mít […]
Odborníci z Kolumbijské univerzity přinesli důkazy o tom, že rypouni Petersovi jsou schopní, zřejmě jako jediné ryby na světě, sdílet mezi sebou informace, týkající se jejich smyslového vnímání. To jim pomáhá najít potravu a přátele, stejně jako identifikovat nepřátele, a díky tomu snáze přežít. Rypoun Petersův je sladkovodní ryba, vyskytující se v povodí afrických řek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz