Domů     Architektura
Nesmrtelné stavby: Tajemství římského betonu odhaleno!
Zdroj: Unsplash, Christopher Czermak

V antickém Římě žili stavitelští géniové. Jak jinak by bylo možné vysvětlit, že zatímco dnešní stavby se začnou rozpadat po pár desetiletích, ty jejich stojí dodnes. A takový římský Pantheon, starý zhruba 2000 let, dokonce stále drží rekord pro největší betonovou kopuli….

Staří Římané byli mistry, co se týká stavebnictví a projektování. K jejich možná nejslavnějším počinům patří vznosné akvadukty a tyto stále funkční zázraky se spoléhají na jedinečný stavební materiál, kterým je úžasně odolný beton.

Jeho skvělé vlastnosti byly dlouho připisovány dvěma složkám: pucolánu, což je směs sopečného popela, a vápnu, které mohou po smíchání s vodou svými reakcemi vytvořit beton s neobyčejnými vlastnostmi. Ale nedávno se ukázalo, že je to trochu jinak.

Náročná výroba, odfláknuté finále?

Mezinárodní tým výzkumníků vedený vědci z amerického Massachusetts Institute of Technology (MIT) zjistil novinky o složení betonu i o technikách, používaných k jeho míchání. Už dříve vědci nacházeli drobné kousky vápna v jinak velmi dobře promíchaném starověkém betonu.

Jejich přítomnost připisují špatnému postupu. Možnost, že by nálezy těchto takzvaných vápenných klastů měly souviset s nedostatečnou kontrolou kvality betonu, nedala spát některým vědcům z MIT. „Pokud Římané vynaložili takové úsilí na výrobu vynikajícího stavebního materiálu, proč by si nedali práci se zajištěním kvality konečného produktu?“ položili si řečnickou otázku a pustili se do pečlivého studia vzorků římského betonu z archeologického naleziště Privernum v Itálii.

Zdroj: Unsplash, Martin Guido

Nejstarší chemický proces

Podrobili je důkladnému zkoumání řadou technik a jednou z otázek, na kterou se takto snažili získat odpověď, byla povaha použitého vápna. Podle původní teorie používali starověcí Římané hašené vápno k mísení s pucolánem.

Na základě nové analýzy jsou ale výzkumníci přesvědčeni, že dosavadní hypotéza bere za své. Hašené vápno neboli hydroxid vápenatý (Ca(OH)2) je prvním a nejstarším chemickým procesem, který člověk vymyslel.

Vyrábí se pomocí kalcinace, kdy se vápenec, který obsahuje převážně uhličitan vápenatý (CaCO3) zahřeje na teploty přes 825 °C, při čemž se uvolňuje oxid uhličitý (CO2) a uhličitan se přeměňuje na oxid vápenatý (CaO) – právě ten je vysoce reaktivním žíravým práškem, nazývaným pálené (nehašené) vápno.

Mimochodem, tento proces je reverzibilní, a proto od okamžiku, kdy je vypálené vápno ochlazeno, začíná okolní oxid uhličitý ze vzduchu opět vstřebávat, a po čase se opět změní na původní uhličitan.

Konec jedné teorie

Smícháním s vodou pak vzniká hašené vápno neboli hydroxid vápenatý, který je o něco méně reaktivní. A zatímco se původně soudilo, že právě hašené vápno je jednou z důležitých součástí římského betonu, vědci přicházejí s tím, že antičtí stavitelé pravděpodobně míchali s pucolánem a vodou už pálené vápno, nikoliv až hašené, a to za extrémně vysokých teplot. Tento proces by mohl osvětlit výskyt vápenných klastů.

Autor: Kateřina M. Košutová

Více se dočtete v čísle, které vychází již zítra!

reklama
Související články
Ven z měst! Za levnějšími pozemky a klidem přírody, do vlastních domků… V tomto duchu se nese trend bydlení v posledních desetiletích. Ale tento styl života nemusí být nutně ideální pro psychickou pohodu ani pro životní prostředí. V čem je háček a proč může být někdy lepší bydlet ve městě? Lidé v městském prostředí podle […]
Mezinárodní tým složený ze zástupců architektonických ateliérů NORMA (Česko), EMF (Katalánsko/Španělsko) a PARETO (Francie), který zvítězil v urbanisticko-krajinářské soutěži na přeměnu území u soutoku Berounky s Vltavou, se teď pustí do přípravy studie celého území s rozlohou přesahující 1200 hektarů. Mezinárodní tým tří architektonických studií spolupracoval na vítězném návrhu příměstského parku Soutok půl roku, vytvořilo […]
Na první pohled obyčejná rodinná hrobka. V jejím srdci mají však být dodnes slyšet hlasy templářů a kdesi v labyrintu chodeb tiše spočívat svatý grál… Malá kaple nacházející se zhruba 11 kilometrů od Edinburgu voní záhadami a konspiračními teoriemi po celá staletí. Místo poseté nejrůznějšími symboly a prapodivnými znaky má totiž ve svém nitru ukrývat […]
Povrchové lomy či doly jsou bezesporu brutálním zásahem do krajiny. Nejen, že se jejich okolí mnohdy stane místem, odkud většina lidí utíká, ale také místem, které se těžební činností promění v měsíční krajinu. Jistě, suroviny jsou nutné a těžaři zatím mají ze zákona povinnost po ukončení své činnosti krajinu rekultivovat. Mnohdy se tak děje tím […]
Možnost použití hub jako stavebního materiálu je předmětem odborného zkoumání v poslední dekádě. Nejedná se přitom o houbový domeček jako ve šmoulí vesničce, ale o využití hub jako základu pro výrobu nejrůznějších stavebních materiálů, které by svými vlastnostmi překonaly dnešní anorganické hmoty. Houby se vyznačují řadou obdivuhodných vlastností. Jako živoucí organismus velmi rychle rostou, jejich […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz