Žraločí zátoka u Austrálie příhodně ve čtenáři vyvolává pocit strachu z přítomnosti žraloků. Nicméně zde žije také něco jiného, něco mnohem většího, než jsou ozubené stroje na smrt. Co to je?

Řeč je o louce mořské trávy známé jako Posidonie australská (Posidonia australis), která u pobřeží Austrálie zabírá plochu více než 200 kilometrů čtverečních, což je více než má Plzeň.

Vědci se původně domnívali, že se jedná o společenství více rostlin, jak se ale nakonec ukázalo, jde pouze o jeden jediný organismu. Tímto se daná mořská tráva stala největší známou rostlinou na planetě.

Je největší!

Až dosud byl za nejtěžší a zároveň největší organismus na světě považován Pando – ekosystém tvořený jediným megaklonem topolu osikového (Populus tremuloides), který zabírá plochu cca 43 hektarů a je možné ho najít v USA, konkrétně v Utahu.

Pando by si dál mohl v klidu užívat své prvenství, nebýt jednoho krásného dne před zhruba 4500 tisíci let, kdy patrně jen jedno jediné semínko vytvořilo organismus, který by bez problému zatravnil 20 tisíc fotbalových hřišť.

Možná je na čase přejmenovat Žraločí zátoku, ležící asi 800 kilometrů severně od australského města Perth, na Zátoku trav….

Klony útočí… tedy rostou

Australští botanici Univerzity Západní Austrálie a Flindersovy univerzity si nejprve mysleli, že se jedná o jednu velkou louku, kde je rostlina vedle rostliny. Pustili se tak do zkoumání genetických rozdílů, přičemž jim k tomu posloužily vzorky vzdálené od sebe asi 180 kilometrů.

Jaké bylo v laboratoři pozdvižení, když se ukázalo, že rozdíly žádné nejsou? Jedná se totiž skutečně o jednu rostlinu, nebo abychom byli přesnější o louku klonů.

„Takový výzkum bývá náročný a zábavný zároveň, protože na rozdíl od tradiční genetiky rostlin zahrnuje spoustu potápění s dýchacími přístroji, ale to, na co jsme narazili, překonalo naše očekávání,“ uvedl Martin Breed, ekolog z Flinders University.

„Rostliny jsou navzájem propojené lodyhami a skutečně jsou po genetické stránce totožné,“ dodal Breed.

Vskutku výjimečná rostlina

Elizabeth Sinclairová, bioložka, která organismus rovněž studovala, uvedla, že kromě obrovské velikosti je rostlina jedinečná tím, že má dvakrát více chromozomů než její oceánské příbuzné, což znamená, že je takzvaně polyploidní.

„Ke zdvojení celého genomu prostřednictvím polyploidie – zdvojnásobení počtu chromozomů – dochází při křížení diploidních rodičovských rostlin. Nový semenáč obsahuje 100 procent genomu od každého z rodičů, místo obvyklých 50 procent,“ vysvětlila bioložka.

Zajímavostí je, že polyploidní rostliny se často vyskytují na místech s extrémními podmínkami prostředí, často jsou sterilní, ale mohou pokračovat v růstu, pokud jsou ponechány necháme v klidu. Právě to se podařilo této obří mořské trávě.

Podle vědců se dokonce i bez úspěšného kvetení a produkce semen zdá být opravdu odolná, protože zažívá širokou škálu teplot a slanosti plus extrémně vysoké světelné podmínky, což by dohromady pro většinu rostlin bylo obvykle velmi stresující.