Domů     Příroda
I kočky mají city
Pavel Polcar 18.8.2022
Foto: Pixabay

Říká se o nich, že je na rozdíl od psů nelze ochočit – hrdá a svéhlavá stvoření si často dělají vše po svém – tak, jak chtějí a kdy chtějí. Podle nejnovějších výzkumů se nyní prokázalo, že i kočky si dokážou utvořit určité pouto se svými dvounohými majiteli. Ale jak silné?

Touto otázkou se zabývali odborníci z americké Oregonské univerzity. Biologové se zaměřili na schopnost koček vytvářet pouta s lidmi a zjistili, že je tento vztah velice podobný vztahu mezi psem a člověkem, dokonce i mezi dítětem a jeho pěstounem.

V mnohém opomíjené

Studií, které se věnují psům, je skutečně mnoho, ale těch, jež cílí na kočky, zase tolik není, i proto se američtí biologové rozhodli vydat se touto cestou, a jsou tak mezi prvními, jež ukázali vtah kočka-člověk „pod lupou“.

Oddanost čtyřnohých mazlíčků v domácnostech není zcela automatická, jako ve všem je nejprve třeba vybudovat pevné základy, na nichž se může dále stavět, ale z biologického hlediska se jedná o smysluplné chování.

Jak u psů, tak i u koček může vztah k lidem reprezentovat adaptaci vztahu mezi mládětem a pečovatelem,“ říká Kristyn Vitaleová, vedoucí studie. Člověk představuje pro kočky zdroj bezpečí.

Meze odevzdanosti

Test odevzdanosti zvířat ke svým majitelům se prováděl i u psů a malých dětí. Principem bylo, že kočka byla vystavena pro ni neznámé místnosti, kde strávila 2 minuty spolu se svým majitelem, další fáze byla již bez přítomnosti majitele a u třetí části testu byl opět i majitel.

V případě, že byly kočky majiteli plně odevzdané, jejich chování během třetí fáze pokusu bylo klidné, pokračovaly v průzkumu cizí místnosti a všímaly si i svého „páníčka“.

Foto: Pixabay

U koček, jejichž vztah k majiteli nebyl plně vyrovnaný, se projevily známky stresu – prudké pohyby ocasem, olizování se a udržování odstupu, opačným extrémem pak bylo, když si kočka lehla člověku do klína a odmítala se od něho vzdálit.

Identický pokus byl proveden jak u koťat, tak i u dospělých jedinců, podle pozorovaní jejich chování, které měli na starosti experti na chování zvířat, byly přiřazovány do různých kategorií. Ze 70 mláďat mělo 64,3 % se svým majitelem bezpečný vztah, u 35,7 % byla jejich odevzdanost nejistá. Není bez zajímavosti, že bezpečný vztah má k rodičům či pěstounům až 65 % dětí.

Jednou utvořené, navždy utvořené

Vědci také vyzkoušeli uplatnit speciální tréninkový program, který měl kočky s lidmi více napojit. Program však ani po 6 týdnech nevedl k žádným viditelným rozdílům. Vitaleová je toho názoru, že jakmile se mezi člověkem a kočkou pouto jednou objeví, tak je pak již v průběhu času víceméně stabilní a nedá se nijak zásadně ovlivnit tréninkem.

Faktory, které mají vliv na to, jak kočka bude člověka vnímat a přijímat, jsou stejné jako u kteréhokoli jiného domestikovatelného zvířete. Navíc je faktem, že kočky si do dospělosti přenášejí celou řadu povahových rysů kotěte. Poměr mezi koťaty a dospělými kočkami byl ve 38 případech dost podobný.

Foto: Pixabay
Související články
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz