Robota napodobujícího včelu nejen velikostí a tvarem těla, ale také „vůní“ a charakteristickými pohyby, sestrojil tým vědců ze Svobodné univerzity v Berlíně pod vedením Tima Landgrafa. Jejich robotická včela není plně automatická.

Je napojena na táhlo, které je zase připojeno k počítači. Díky počítači mohou vědci pohyby robotické včela snadno kontrolovat a měnit tak „slova“, která svým „družkám“ sděluje pomocí pohybů těla, tedy oněm slavným tanečkům.

Slovník včelího jazyka vědci odvodili z rozsáhlé databáze svých vlastních pozorování.

Díky tomuto důmyslnému imitátorovi se týmu Tima Langmana podařilo proniknout mezi včely a prozkoumávat detaily jejich komunikace. Podle prvních výsledků se zdá, že práce von Frische a dalších badatelů šly v zásadě správným směrem, věc je však nejspíše mnohem složitější.

Výsledky německého týmu ukazují, že způsob, jak včely „čtou“ význam tanečku, závisí nejen na předávané informaci, ale také na tom, v jaké chvíli a v jakém kontextu je čten. Včely jsou tudíž mnohem vzdálenější strojovému automatismu, než by si asi i řada současných vědců přála.