Domů     .Top
Anatomie kosmického racka
Martin Janda 8.8.2019
Colourful and wispy Sharpless 2-296 forms the “wings” of an area of sky known as the Seagull Nebula — named for its resemblance to a gull in flight. This celestial bird contains a fascinating mix of intriguing astronomical objects. Glowing clouds weave amid dark dust lanes and bright stars. The Seagull Nebula — made up of dust, hydrogen, helium and traces of heavier elements — is the hot and energetic birthplace of new stars.

Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků.

Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, které celou mlhovinu tvoří, stejně jako jemných útvarů mezi nimi.

VST je jedním z největších přehlídkových dalekohledů na světě pro viditelnou oblast světla..

Mlhovinu Racek tvoří tři základní útvary – velké oblaky plynu. Nejnápadnější z nich je Sharpless 2-296 představující křídla, která se od jednoho konce ke druhému táhnou na vzdálenost 100 světelných let.

Mezi zářícími oblaky plynu a vlnícími se temnými prachovými pásy mlhoviny Sh2-296 nalezneme také řadu jasných hvězd. Jedná se o příklad emisní mlhoviny, v tomto případě takzvané HII oblasti, která se vytváří v důsledku aktivních procesů tvorby nových stálic probíhajících v mlhovině.

A právě záření těchto mladých stálic propůjčuje oblakům jejich fantastické barvy, které je činí natolik poutavými – ionizuje okolní plyn a nutí ho svítit. Záření je rovněž jedním z hlavních faktorů, které určují tvar oblaků, tlačí na okolní plyn a tvaruje ho do podivných struktur, které můžeme na snímku vidět.

Jelikož každá mlhovina má unikátní rozložení hvězd a může ji tvořit, jako v tomto případě, i několik jednotlivých oblaků, nabývají tyto objekty nejrůznějších tvarů, které podněcují představivost pozorovatelů a evokují srovnání se vzhledem známých zvířat nebo běžných předmětů.

Různorodost tvarů je nejlépe patrná na kontrastu mezi mlhovinami Sh2-296 a Sh2-292. Druhá jmenovaná, na snímku ležící pod křídly, je kompaktnějším oblakem představujícím hlavu racka. Nejnápadnějším útvarem tohoto oblaku je mohutná, extrémně zářivá hvězda s katalogovým označením HD 53367, která je 20krát hmotnější než Slunce a v našem obrazci tvoří rackovo oko.

Sh2-292 je zároveň emisní i reflexní mlhovinou. Většinu jejího světla vyzařuje ionizovaný plyn obklopující mladou hvězdu, ale značnou částí přispívá i světlo odražené od prachových částic rozptýlených v okolí.

Tmavé pruhy, které narušují homogenitu zářících oblaků a dávají jim složitou texturu, jsou pásy s mnohem hojnějším výskytem prachu, který zastiňuje části oblaků ležících v pozadí. Hustota hmoty v mlhovinách, jako je tato, se pohybuje kolem několika set atomů na centimetr krychlový, což je mnohem dokonalejší ‚vakuum‘, než jaké jsme schopni uměle vytvořit na Zemi.

Zároveň jsou ale mlhoviny výrazně hustější, než prostředí v jejich okolí, kde se v jednom centimetru krychlovém nachází asi jedna částice.

Mlhovinu Racek na obloze najdeme na hranici souhvězdí Velkého psa (Canis Major, CMa) a Jednorožce (Monoceros, Mon). Leží ve vzdálenosti asi 3 700 světelných let od nás v jednom ze spirálních ramen naší Galaxie.

Spirální galaxie mohou obsahovat tisíce takových oblaků a naprostá většina z nich se nachází v jejich ramenech. V mlhovině Racek nalezneme také několik menších oblaků, jedním z nich je Sh2-297, který je krátkým spletitým prodloužením na konci horního křídla, nebo také Sh2-229 a Sh2-295. Všechny tyto objekty jsou součástí katalogu tří set zářících oblaků plynu, který sestavil americký astronom Stewart Sharpless.

Uvedený snímek byl pořízen pomocí dalekohledu VST, který je jedním z největších výhradně přehlídkových dalekohledů pro viditelnou oblast světla na světě. Byl navržen k rychlému fotografování rozsáhlých oblastí oblohy s velkým dosahem.

Našli jste racka na fotografii? Nechejte svoji představivost pracovat a vyznačte na našem snímku ptáka tak, jak ho vidíte vy. Obrázek můžete sdílet s ostatními, použijte hashtag #SpotTheSeagull.

Zdroj: Evropská jižní observatoř

reklama
Související články
Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové. Podle všech indicií dosahoval výšky až jednoho metru, vážil asi 7 kilogramů, nelétal a mohl se chlubit skutečně silným zobákem. Pták dostal pojmenování Heracles inexpectatus a doba jeho života je datována přibližně před 19 miliony lety. „Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky. Dominantní […]
Čeští egyptologové mají v brzké době v plánu tříměsíční výpravu do lokality Abúsír, kde chtějí pokračovat v průzkumu údolního chrámu faraona Niuserrea a okolí hrobky hodnostáře Ceje. Lucie Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK řekla, že je v plánu také zpracování vykopaných předmětů. „V průběhu výzkumů není moc času na zpracování nálezů. Necháváme si na to tedy měsíc, kdy […]
Protože elektrokola nebývají úplně levnou záležitostí, je pro každého majitele nejdůležitější ze všeho kvalitní ochrana před krádeží. Toho si je dobře vědom i nizozemský výrobce kol VanMoof, který bez mrknutí oka tvrdí, že má tu nejlepší ochranu na světě. Skutečně nepřehání? Pokud se podrobněji podíváme na ochranu jejich elektrokol Electrified S2 a X2, pak je […]
Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především […]
Podle nejnovějších analýz vydaných Národním ústavem pro výzkum vesmíru (INPE) byla v uplynulých měsících odlesněna výrazně větší část amazonského pralesa než ve stejném období v minulých letech. V červenci letošního roku bylo vytěženo, či jinak zničeno, 2254 kilometrů čtverečních stromů a další vegetace. To by odpovídalo téměř pětinásobku oproti minulému roku. Zprávu ústavu popřel brazilský […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz