Horniny z oblasti Strelley Pool v Západní Austrálii jsou pro geology a paleontology, pátrající po počátcích života na Zemi, jednou z nejvděčnějších lokalit. Nový objev mikrofosílií, který nedávno ohlásily hned dva vědecké týmy, posunuje počátek buněčné podoby života ještě hlouběji do minulosti, než se dříve myslelo. Buňky existovaly na Zemi již před 3,4 miliardami let.

Mikrofosílie ve vápencích starých 3,4 miliardy let popsali ve vědeckém časopise Nature Geoscience dva týmy geologů. Ten ze Západoaustralské  univerzity v Perthu vedl David Wacey, ten z Oxfordu zase Martin D. Brasier.

Zástupci obou týmů jsou přesvědčeni, že metodika jejich výzkumů byla poučena řadou předchozích omylů a že se jedná skutečně o zbytky dávných buněk a nikoliv struktury vzniklé bez přispění života.

V době, kdy byly tyto první „praprapra(…)prababičky“ dnešních buněk naživu, panovaly na Zemi podmínky zcela odlišné od dnešních. Naše planeta se vzpamatovávala z bombardování asteroidy z kosmu. Atmosféra chudá na kyslík byla zase plná metanu, který ohříval pozemské oceány do podoby velmi horké lázně.

I přes to, nebo naopak právě proto, se už na Zemi vyskytly první buňky, které položily základy toho, čemu dnes říkáme biosféra.