Domů     Příroda
Vosy nesnášejí podvodníky
21.stoleti 25.8.2010

Černé pruhy na hlavách vosíků skvrnitých jsou pro jejich potenciální soupeře znamením, že takto vybarvený majitel je nebývalým silákem a ostatní členové společenství se mu mají podrobit. Vzácná mutace však může způsobit, že i slabší jedinec může vypadat dominantně. Když jej ale ostatní odhalí, je zle!Černé pruhy na hlavách vosíků skvrnitých jsou pro jejich potenciální soupeře znamením, že takto vybarvený majitel je nebývalým silákem a ostatní členové společenství se mu mají podrobit. Vzácná mutace však může způsobit, že i slabší jedinec může vypadat dominantně. Když jej ale ostatní odhalí, je zle!Otevřený souboj znamená pro zvířata vždy riziko. Než tedy lítý boj započne, je pro vždy důležité nějakým způsobem odhadnout sílu protivníka a vyhnout se tak potupné, často i smrtelné porážce. My lidé raději couvneme před svalnatým vysokým bijcem s nelítostným pohledem, jeleni před samcem s větším parožím,  některé ptáky či ještěry zase vyděsí vybarvení specifických  partií. Nejinak je tomu i v případě společenských vos  vosíků skvrnitých (Polistes dominula), s nimiž se setkáme prakticky po celém světě. Jejich obličejová kresba funguje podobně jako výložky vojáků – ukazuje, kdo v kolonii velí a kdo má poslouchat. Genetická mutace však může způsobit, že se slabší jedinec narodí s „obličejem“ silnějšího. Americkou bioložku Elizabeth Tibbettsovou a její kolegy z University of Michigan zajímalo, zda může takto obdařený jedinec  dohrát svou roli  až do konce. Vzala tedy do rukou štětec a inkoust, přemalovala některým vosám obličeje a čekala, zda ostatní její lest prohlédnou. K jejímu překvapení se vosíci nedali zmást. Po nějaké době „podvodníky“ odhalili a tvrdě ztrestali. V průběhu evoluce se tedy i tento hmyz dokázal naučit, že důvěřovat je dobré, ale prověřovat ještě lepší.

 

Související články
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz