Domů     Příroda
Vosy nesnášejí podvodníky
21.stoleti 25.8.2010

Černé pruhy na hlavách vosíků skvrnitých jsou pro jejich potenciální soupeře znamením, že takto vybarvený majitel je nebývalým silákem a ostatní členové společenství se mu mají podrobit. Vzácná mutace však může způsobit, že i slabší jedinec může vypadat dominantně. Když jej ale ostatní odhalí, je zle!Černé pruhy na hlavách vosíků skvrnitých jsou pro jejich potenciální soupeře znamením, že takto vybarvený majitel je nebývalým silákem a ostatní členové společenství se mu mají podrobit. Vzácná mutace však může způsobit, že i slabší jedinec může vypadat dominantně. Když jej ale ostatní odhalí, je zle!Otevřený souboj znamená pro zvířata vždy riziko. Než tedy lítý boj započne, je pro vždy důležité nějakým způsobem odhadnout sílu protivníka a vyhnout se tak potupné, často i smrtelné porážce. My lidé raději couvneme před svalnatým vysokým bijcem s nelítostným pohledem, jeleni před samcem s větším parožím,  některé ptáky či ještěry zase vyděsí vybarvení specifických  partií. Nejinak je tomu i v případě společenských vos  vosíků skvrnitých (Polistes dominula), s nimiž se setkáme prakticky po celém světě. Jejich obličejová kresba funguje podobně jako výložky vojáků – ukazuje, kdo v kolonii velí a kdo má poslouchat. Genetická mutace však může způsobit, že se slabší jedinec narodí s „obličejem“ silnějšího. Americkou bioložku Elizabeth Tibbettsovou a její kolegy z University of Michigan zajímalo, zda může takto obdařený jedinec  dohrát svou roli  až do konce. Vzala tedy do rukou štětec a inkoust, přemalovala některým vosám obličeje a čekala, zda ostatní její lest prohlédnou. K jejímu překvapení se vosíci nedali zmást. Po nějaké době „podvodníky“ odhalili a tvrdě ztrestali. V průběhu evoluce se tedy i tento hmyz dokázal naučit, že důvěřovat je dobré, ale prověřovat ještě lepší.

 

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz