Domů     Vesmír
Sluneční soustava lehce zestárla
21.stoleti 24.8.2010

Odpověď na otázku, kdy se vlastně z obrovitého molekulárního mračna začala vytvářet naše sluneční soustava, podává v první řadě studium meteoritů. Nový průzkum meteoritu NWA 2364, který v roce 2004 dopadl v Maroku, posunul odhady stáří naší soustavy o drobný kousek dozadu.Odpověď na otázku, kdy se vlastně z obrovitého molekulárního mračna začala vytvářet naše sluneční soustava, podává v první řadě studium meteoritů. Nový průzkum meteoritu NWA 2364, který v roce 2004 dopadl v Maroku, posunul odhady stáří naší soustavy o drobný kousek dozadu.

     Takzvané inkluze neznamenají pro mineraloga nic jiného, než drobné kousíčky cizorodého materiálu, které zůstaly z nějakého důvodu uvězněny v minerálu jiném. Inkluze  dokonale zakonzervované v některých  meteoritech  mohou poskytnout cenné informace, především o svém vlastním stáří. A jelikož jsou všeobecně považovány za nejstarší kusy pevné látky ve sluneční soustavě, je analýza meteoritů  pro astronomy tradičním vodítkem pro určení jejího stáří. Dřívější odhady, založené na průzkumu meteoritů Efremovka (Kazachstán) a Allende (Mexiko), se pohybovaly kolem čísla 4,56 mld let. A jak vědci vlastně k tomuto číslu dojdou? Princip jejich chronometru je založen na tom, že prvky a jejich izotopy nejsou zcela stabilní, ale v průběhu času se jeden ve druhý samovolně rozpadají. Poté již stačí porovnat poměr koncentrace výchozí látky a produktu rozpadu a odhad stáří je na světě.

     Kosmochemička Meenakshi Wadhwa spolu se svou kolegyní z Arizona state University Audrey Bouvierovou pojaly podezření, že data získaná z analýzy meteoritu Allende nejsou příliš spolehlivá, neboť tento minerál během své historie přinejmenším jednou zcela roztál a znovu zatuhl. Zaměřily se tedy na analýzu inkluzí z meteoritu NWA 2364, přičemž k jeho analýze použily dvou metod: určení poměrů dvou izotopů olova a poměru hliníku a hořčíku. Výsledky z obou metod se výjimečně přesně shodovaly: oba určili stáří inkluzí na 4,5682 mld let, oproti dřívějším odhadům tedy o 0,3 – 1,9 miliónu let nazpět. „Na první pohled se tento rozdíl nezdá příliš významný. Když si ale uvědomíme, že to podstatné ve formování naší soustavy se seběhlo během 5 – 10 miliónů let, je určení přesného stáří velmi důležité. Jen tak budeme moci přesně odhadnout přesnou posloupnost prvních událostí,“ vysvětluje nezvykle půvabná vědkyně Meenakshi Wadhwa.

 

Předchozí článek
Související články
Že vesmír je poněkud děsivé místo, ukazuje několik posledních astronomických objevů. V květnu astronomové oznámili pozorování hvězdy, která právě polyká jednu ze svých vlastních planet. Krátce předtím jiný tým popsal černé díry, které trhají hvězdy na kusy a pohlcují je v procesu známém jako slapový rozvrat. Nyní mezinárodní skupina astronomů oznámila, že pozoruje jeden z […]
Země a jejích sedm sestřiček se od svého zrodu drží pomyslných máminých sukní. Možná se jejich orbity v minulosti měnily, možná pohltily některé ze svých sourozenců, ale z dálky Sluneční soustava působí jako vzorová hvězdná rodina. Nedá se ovšem vyloučit, že kdysi dávno v raných fázích vývoje Sluneční soustavy gravitační kulečník mohl některou z planet […]
Pete Conrad byl třetím člověkem na Měsíci, zemřel v roce 1999 při havárii motocyklu, který sám řídil. Manželka Nancy na jeho počest spustila Conrad Challange, prestižní mezinárodní soutěž, v rámci které mohou mladí lidé z celého světa soutěžit o to, kdo navrhne nejužitečnější inovaci pro vesmírný program. Letos v ní uspěla pětice studentů z Čech. […]
Americká sonda Juno zkoumá Jupiter už od roku 2016. Největší planeta Sluneční soustavy je bezesporu zajímavým tělesem, ale to samé platí i o jejích oběžnicích. Proto sonda čas od času zaměří svou pozornost na některou z nich. Kdyby na Jupiterově měsíci Io žili nějací kartografové, byly by ze své práce zoufalí. Extrémní vulkanismus tohoto tělesa, […]
Astronomové objevili dosud nejhmotnější hvězdnou černou díru v Mléčné dráze. Prozradila ji obíhající hvězda, která se kvůli ní při svém pohybu podivně „kymácí“. Neunikla tak pozornosti mise Gaia Evropské kosmické agentury. K ověření hmotnosti černé díry byla použita data z dalekohledu Very Large Telescope Evropské jižní observatoře (ESO VLT) a dalších pozemních observatoří, podle nichž […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz