Dobrá zpráva: Golfský proud podle posledních výzkumů nezpomaluje

V poslední době se z vědeckých kruhů ozývaly hlasy, které varovaly před slábnutím Golfského proudu. Pokud by se tento trend potvrdil, výsledkem by byl výrazný zásah do klimatu nad starou dobrou Evropou. Vědci z Americké geofyzikální unie však do světa vyslali uklidňující zprávu: podle jejich měření se Golfský proud neztenčuje.V poslední době se z vědeckých kruhů ozývaly hlasy, které varovaly před slábnutím Golfského proudu. Pokud by se tento trend potvrdil, výsledkem by byl výrazný zásah do klimatu nad starou dobrou Evropou. Vědci z Americké geofyzikální unie však do světa vyslali uklidňující zprávu: podle jejich měření se Golfský proud neztenčuje.

Proudy vody neputují mořem jen tak pro nic za nic. Mořský proud totiž dokáže zeslabit klimatické rozdíly mezi jednotlivými částmi planety. Díky mořskému proudění je zajištěno obyvatelné klima téměř po celé planetě.

Záhada mořského proudění

Síla mořských proudů přirozeně kolísá a Golfský proud není výjimkou. Každých 70 let se tato řeka v moři zeslabí a poté znovu zesílí. K výrobě tepla, kterým každoročně Golfský proud Evropu zásobí, by bylo třeba milion středně velkých elektráren. Pokud by však docházelo k jeho zeslabování, průměrná teplota by v Evropě během několika desítek let klesla o 4 – 6 °C. To je zhruba stejné, jakoby se člověk žijící v příjemném vinařském kraji kdesi u moravské Pálavy, přestěhoval na Labskou boudu v Krkonoších.
Některé dřívější studie ukazovaly, že postupné tání ledu by mohlo mořské proudy zpomalit, ba dokonce zastavit. Motorem mořských proudů je slanost mořské vody, a její teplota. Pokud začnou ve velkém tát arktické ledovce, a ony už nějakou dobu tají, slanost mořské vody poklesne a „motor“ se může zadřít. Odhaduje se totiž, že devadesát procent veškeré sladké vody na světě je uvězněno právě v polárních ledovcích. 

Ke změnám dochází, ale…

Američtí vědci z Americké geofyzikální unie podrobili mezi roky 2002 až 2009 Golfský proud důkladnému šetření. Použili zde hloubkové i povrchové sondy, jejichž pohyb byl hlídán pomocí satelitů. Tuto monitorovací techniku vyvinul oceánograf Josh Willis, který úzce spolupracuje i z NASA. K dispozici měl 3 000 robotických plováků, které měřili slanost, teplotu i rychlost proudění. Podobná technika byla k měření síly mořských proudů použitá vůbec poprvé.
Žádné dramatické změny v intenzitě toku Golfského proudu však nebyly zaznamenány. V krátkých časových úsecích sice proudění podléhá určitým výkyvům, dlouhodobý trend však potvrzen nebyl. „Na úrovni 41° stupňů severní šířky, zhruba mezi New Yorkem a severním Portugalskem skutečně k podstatným změnám nedochází. Ty, které zaznamenaly předchozí studie, jsou nejspíše součástí přirozeného cyklu,“ podotkl Willis.

Co by bylo bez Golfského proudu?

Co člověk, to názor a tato teze platí mnohdy i ve vědeckém světě. Existují i teorie, že Golfský proud nemá na evropské klima vlastně žádný vliv. Někteří vědci totiž tvrdí, že přenáší teplou vodu pouze při východním pobřeží USA a zaniká u mysu Hateras. Podle této teorie Evropa za své klima vděčí Severnímu rovníkovému proudu, který unáší masy teplé vody z rovníkových oblastí od západního pobřeží Afriky.
Většina vědců se však kloní k názoru, že kdyby nebylo Golfského proudu, výrobci extrémně teplého oblečení by přišli na evropském trhu k ohromným ziskům. Evropa by byla spíše k zoufání než k bydlení. Mnohé klimatické modely předpovídají, že by Evropu ovládly tvrdé dlouhé zimy, jaro by vlastně neexistovalo a léto by bylo krátké, zato velmi horké. Vládlo by zde kontinentální klima, jako panuje třeba v centrálním Rusku.

Neplánovaný ropovod?

Zdá se, že prozatím se tento scénář nenaplní. Golfský proud nám však může způsobit jiné komplikace. Není to tak dávno, co podbřeží jihu USA postihla ekologická katastrofa, kdy z podmořského vrtu vyteklo do moře každých 14 dní 2x větší množství ropy, než při ztroskotání tankeru Exxon Valdez u pobřeží Aljašky v roce 1989. Nedaleko  od poškozeného vrtu vzniká Floridský proud, který je zárodkem proudu Golfského.
Pokud by některý z hurikánů, jimiž se karibská oblast doslova hemží a jejichž sezóna je právě nyní v plném proudu, zanesl ropnou skvrnu směrem k proudu, bylo by se nač těšit. Evropa by se totiž mohla dočkat neplánovaného ropovodu. Ne, že by se Atlantikem hnala k evropským břehům hnědá skvrna. Spíše by se hlubinným proudem přenášely rozptýlené kapky těžších frakcí ropy.

Kde se bere Golfský proud

Golfský proud a jeho severní větve – Irmingerův, Norský  a Severoatlantický proud – je silný, teplý a poměrně rychlý mořský proud Atlantského oceánu. Jeho rodištěm je Mexický záliv, z anglického výrazu pro záliv – gulf, získal i své jméno. Je cesta z Mexického zálivu pokračuje Floridským průlivem. Poté si to namíří podél pobřeží Severní Ameriky až k ostrovu Newfoundland. Zde se definitivně rozloučí s Amerikou a vydá se na dobrodružnou cestu Atlantským oceánem. Přibližně na 40° severní šířky a 30° západní délky se rozděluje na dvě větve. Ta severní proud míří k severní Evropě a jižní se obrací k západnímu pobřeží Afriky.
Golfský proud ovlivňuje podnebí východního pobřeží Severní Ameriky od Floridy po Newfoundland a západního pobřeží Evropy. Evropská větev Golfského proudu, nazývaná Severoatlantický proud, zmírňuje v Evropě zimy, obzvláště pak v její severozápadní části. Zimy tu proto nejsou tolik ledové jako v jiných místech planety se stejnou zeměpisnou šířkou. Například v lednu činí rozdíl průměrných teplot mezi pobřežím Norska a severními částmi Kanady přibližně 30 °C.

Filmaři to trochu přepískli

Před šesti lety se v kinech po celém světě objevil katastrofický snímek amerického režiséra Rolanda Emericha Den poté (jedná se o jiný film, než stejnojmenný snímek z roku 1983 popisující jadernou apokalypsu). Děj Emerichova dílka vychází právě z předpokladu, že Golfský proud zkolabuje a díky tomu dojde k nástupu doby ledové.
Oceánograf Josh Willis a nezávisle na něm německý klimatolog Mojib Latif z Liebnizova oceánografického institutu na univerzitě v Kielu prohlásili, že film byl sice pěkný, ale z vědeckého hlediska nesmyslný. Latif však zároveň zdůraznil, že snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů je nevyhnutelné.                

Rubriky:  Klima a podnebí
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Z Německa zmizela třetina druhů hmyzu

Z Německa zmizela třetina druhů...

Studie vědců z mnichovské Technické univerzity ukázala, že Německo prožívá...
Hladina moří stoupá rychleji, než počítačové modely předpokládaly

Hladina moří stoupá rychleji, než...

Světová meteorologická organizace (WMO) varuje, že tempo hladiny zvyšování...
Pivaři nebudou strádat: Nový gen zajistí dostatek ječmene

Pivaři nebudou strádat: Nový gen...

Vědci ze skotské Heriot-Wattovy univerzity po pěti letech izolovali gen...
Schnoucí plantáže a vymírání chráněných druhů. Vědci kritizují hospodaření i komunikaci Lesů ČR

Schnoucí plantáže a vymírání chráněných...

Význam lesů pro naši budoucnost je obrovský. Na téměř šestině rozlohy republiky...
Speciální ponorky možná budou zaledňovat Arktidu. Někteří odborníci jsou proti

Speciální ponorky možná budou...

Co s problematikou tání arktických ledovců? Skupina indonéských designérů...
Čeští vědci budou v poušti vyrábět vodu ze vzduchu

Čeští vědci budou v poušti...

Ze sídla Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Buštěhradu byl...
Británie hlásí 16 dní výroby elektřiny bez uhlí

Británie hlásí 16 dní výroby...

Britové ukazují, že uhlí k výrobě elektřiny není nutné. Této...
Americké národní parky se potýkají se znečištěným ovzduším

Americké národní parky se potýkají se...

Nejnovější studie zaznamenala, že 96 % ze 417 pozorovaných národních parků se...
Chystají se další stávky za ochranu klimatu

Chystají se další stávky za...

Iniciativa Fridays For Future oznámila na květen dva termíny studentských...
Hmyz mizí rekordní rychlostí. Konec legrace, říkají vědci

Hmyz mizí rekordní rychlostí. Konec...

Biosféra na planetě Zemi je velmi křehkým systémem, citlivým na jakékoliv...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Když dějinám vládne počasí: Jak ovlivnilo historii?

Když dějinám vládne počasí: Jak...

Jak se říká: Historii tvoří vítězové! Ne vždy se tak ale stalo...
Jak ovlivňují nové technologie náš mozek?

Jak ovlivňují nové technologie...

Informace se na nás hrnou ze všech stran. A je jich čím dál tím víc....
Nejrafinovanější lháři zvířecí říše

Nejrafinovanější lháři zvířecí říše

Lhát se sice nemá, ale i mezi zvířaty se sem tam nějaká ta nepravda může hodit....
30 let bez výjezdní doložky: Za hranice konečně svobodně

30 let bez výjezdní doložky: Za...

Komunistickému režimu v Československu odzvonilo. Po sametové revoluci...
Lasagne značky Colgate aneb přešlapy známých firem

Lasagne značky Colgate aneb...

Každá značka má jisté produkty, pod kterými se proslavila....
7 ohromujících evropských knihoven 

7 ohromujících evropských knihoven 

Knihovny jako pokladnice vědění samy o sobě budí úctu a obdiv nejen...
Bitva o Pavlovův dům: Zabila sovětská četa víc skopčáků než kolik jich padlo při invazi do Paříže?

Bitva o Pavlovův dům: Zabila sovětská...

Burácivý hlomoz může znamenat jedinou věc – blíží se další vlna německého útoku....
Samička muntžaka chocholatého v Liberci

Samička muntžaka chocholatého v...

Liberecká zoologická zahrada se může pochlubit novým přírůstkem. Ve středu 23....
Proč Asiaté nosí roušku?

Proč Asiaté nosí roušku?

V Japonsku, Číně a dalších asijských zemích, je celkem běžné...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.