Dobrá zpráva: Golfský proud podle posledních výzkumů nezpomaluje

V poslední době se z vědeckých kruhů ozývaly hlasy, které varovaly před slábnutím Golfského proudu. Pokud by se tento trend potvrdil, výsledkem by byl výrazný zásah do klimatu nad starou dobrou Evropou.

Vědci z Americké geofyzikální unie však do světa vyslali uklidňující zprávu: podle jejich měření se Golfský proud neztenčuje.V poslední době se z vědeckých kruhů ozývaly hlasy, které varovaly před slábnutím Golfského proudu. Pokud by se tento trend potvrdil, výsledkem by byl výrazný zásah do klimatu nad starou dobrou Evropou.</p><p> Vědci z Americké geofyzikální unie však do světa vyslali uklidňující zprávu: podle jejich měření se Golfský proud neztenčuje.

Proudy vody neputují mořem jen tak pro nic za nic. Mořský proud totiž dokáže zeslabit klimatické rozdíly mezi jednotlivými částmi planety. Díky mořskému proudění je zajištěno obyvatelné klima téměř po celé planetě.

Záhada mořského proudění

Síla mořských proudů přirozeně kolísá a Golfský proud není výjimkou. Každých 70 let se tato řeka v moři zeslabí a poté znovu zesílí. K výrobě tepla, kterým každoročně Golfský proud Evropu zásobí, by bylo třeba milion středně velkých elektráren.

Pokud by však docházelo k jeho zeslabování, průměrná teplota by v Evropě během několika desítek let klesla o 4 – 6 °C. To je zhruba stejné, jakoby se člověk žijící v příjemném vinařském kraji kdesi u moravské Pálavy, přestěhoval na Labskou boudu v Krkonoších.

Některé dřívější studie ukazovaly, že postupné tání ledu by mohlo mořské proudy zpomalit, ba dokonce zastavit. Motorem mořských proudů je slanost mořské vody, a její teplota. Pokud začnou ve velkém tát arktické ledovce, a ony už nějakou dobu tají, slanost mořské vody poklesne a „motor“ se může zadřít. Odhaduje se totiž, že devadesát procent veškeré sladké vody na světě je uvězněno právě v polárních ledovcích.

Ke změnám dochází, ale…

Američtí vědci z Americké geofyzikální unie podrobili mezi roky 2002 až 2009 Golfský proud důkladnému šetření. Použili zde hloubkové i povrchové sondy, jejichž pohyb byl hlídán pomocí satelitů. Tuto monitorovací techniku vyvinul oceánograf Josh Willis, který úzce spolupracuje i z NASA.

K dispozici měl 3 000 robotických plováků, které měřili slanost, teplotu i rychlost proudění. Podobná technika byla k měření síly mořských proudů použitá vůbec poprvé.Žádné dramatické změny v intenzitě toku Golfského proudu však nebyly zaznamenány.

V krátkých časových úsecích sice proudění podléhá určitým výkyvům, dlouhodobý trend však potvrzen nebyl. „Na úrovni 41° stupňů severní šířky, zhruba mezi New Yorkem a severním Portugalskem skutečně k podstatným změnám nedochází.

Ty, které zaznamenaly předchozí studie, jsou nejspíše součástí přirozeného cyklu,“ podotkl Willis.

Co by bylo bez Golfského proudu?

Co člověk, to názor a tato teze platí mnohdy i ve vědeckém světě. Existují i teorie, že Golfský proud nemá na evropské klima vlastně žádný vliv. Někteří vědci totiž tvrdí, že přenáší teplou vodu pouze při východním pobřeží USA a zaniká u mysu Hateras.

Podle této teorie Evropa za své klima vděčí Severnímu rovníkovému proudu, který unáší masy teplé vody z rovníkových oblastí od západního pobřeží Afriky.Většina vědců se však kloní k názoru, že kdyby nebylo Golfského proudu, výrobci extrémně teplého oblečení by přišli na evropském trhu k ohromným ziskům.

Evropa by byla spíše k zoufání než k bydlení. Mnohé klimatické modely předpovídají, že by Evropu ovládly tvrdé dlouhé zimy, jaro by vlastně neexistovalo a léto by bylo krátké, zato velmi horké. Vládlo by zde kontinentální klima, jako panuje třeba v centrálním Rusku.

Neplánovaný ropovod?

Zdá se, že prozatím se tento scénář nenaplní. Golfský proud nám však může způsobit jiné komplikace. Není to tak dávno, co podbřeží jihu USA postihla ekologická katastrofa, kdy z podmořského vrtu vyteklo do moře každých 14 dní 2x větší množství ropy, než při ztroskotání tankeru Exxon Valdez u pobřeží Aljašky v roce 1989.

Nedaleko od poškozeného vrtu vzniká Floridský proud, který je zárodkem proudu Golfského. Pokud by některý z hurikánů, jimiž se karibská oblast doslova hemží a jejichž sezóna je právě nyní v plném proudu, zanesl ropnou skvrnu směrem k proudu, bylo by se nač těšit.

Evropa by se totiž mohla dočkat neplánovaného ropovodu. Ne, že by se Atlantikem hnala k evropským břehům hnědá skvrna. Spíše by se hlubinným proudem přenášely rozptýlené kapky těžších frakcí ropy.

Kde se bere Golfský proud

Golfský proud a jeho severní větve – Irmingerův, Norský a Severoatlantický proud – je silný, teplý a poměrně rychlý mořský proud Atlantského oceánu. Jeho rodištěm je Mexický záliv, z anglického výrazu pro záliv – gulf, získal i své jméno.

Je cesta z Mexického zálivu pokračuje Floridským průlivem. Poté si to namíří podél pobřeží Severní Ameriky až k ostrovu Newfoundland. Zde se definitivně rozloučí s Amerikou a vydá se na dobrodružnou cestu Atlantským oceánem.

Přibližně na 40° severní šířky a 30° západní délky se rozděluje na dvě větve. Ta severní proud míří k severní Evropě a jižní se obrací k západnímu pobřeží Afriky.Golfský proud ovlivňuje podnebí východního pobřeží Severní Ameriky od Floridy po Newfoundland a západního pobřeží Evropy.

Evropská větev Golfského proudu, nazývaná Severoatlantický proud, zmírňuje v Evropě zimy, obzvláště pak v její severozápadní části. Zimy tu proto nejsou tolik ledové jako v jiných místech planety se stejnou zeměpisnou šířkou.

Například v lednu činí rozdíl průměrných teplot mezi pobřežím Norska a severními částmi Kanady přibližně 30 °C.

Filmaři to trochu přepískli

Před šesti lety se v kinech po celém světě objevil katastrofický snímek amerického režiséra Rolanda Emericha Den poté (jedná se o jiný film, než stejnojmenný snímek z roku 1983 popisující jadernou apokalypsu).

Děj Emerichova dílka vychází právě z předpokladu, že Golfský proud zkolabuje a díky tomu dojde k nástupu doby ledové.Oceánograf Josh Willis a nezávisle na něm německý klimatolog Mojib Latif z Liebnizova oceánografického institutu na univerzitě v Kielu prohlásili, že film byl sice pěkný, ale z vědeckého hlediska nesmyslný.

Latif však zároveň zdůraznil, že snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů je nevyhnutelné.

Autor: Martin Janda
Rubriky:  Klima a podnebí
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Koráli ve stresu

Koráli ve stresu

Na základě nového vědeckého experimentu bylo prokázáno, že korálové útesy v severním...
Kyselé oceány

Kyselé oceány

Změny klimatu a s nimi spojené oteplování planety Země přináší mnoho...
Když se rozzáří obloha

Když se rozzáří obloha

Blesky na obloze stále patří mezi nejzáhadnější přírodní úkazy. Na...
Peking zahalila oranžová mlha

Peking zahalila oranžová mlha

V čínském Pekingu se 15. března odehrála nejhorší písečná bouře za posledních...
Špatné zprávy z Austrálie: Tamním ptakopyskům hrozí vyhynutí

Špatné zprávy z Austrálie: Tamním...

Klimatické změny, nadměrné čerpání vody z řek a obecně ztráta přirozeného...
Katastrofa klepe na dveře

Katastrofa klepe na dveře

Scénář jako z katastrofického filmu? I to může hrozit,...
Léto roku 2020 bylo pro severní polokouli nejteplejší od počátku měření

Léto roku 2020 bylo pro severní...

Zatímco v našich končinách vládlo celkem příjemné léto bez šílených...
Charakter rašelinišť se mění 

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně...
Zvířata ohrožená ohněm

Zvířata ohrožená ohněm

Na přelomu roku 2019 a 2020 zasáhly Austrálii ničivé požáry, které měly...
Vědecká záhada: Proč se Atlantský oceán v jednom místě ochlazuje?

Vědecká záhada: Proč se Atlantský...

Žijeme v době, kdy celý svět řeší oteplování planety. O to je tedy podivnější,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Omyl sovětského lékaře: Alexandra Bogdanova zabil vlastní experiment

Omyl sovětského lékaře: Alexandra...

Pokusy s krví se stávají životním programem Alexandra Bogdanova. „Pomůžete mi?“...
Lakomého císaře Josefa II. vyhodili z nevěstince

Lakomého císaře Josefa II....

V jednom z vídeňských nevěstinců v pověstné čtvrti Spittelberg dojde jednoho dne roku...
Z fronty 1. světové války chodila růžová psaníčka

Z fronty 1. světové války chodila...

Uličkou pražského Starého města si to jednoho letního dne roku 1916 rázuje...
České úspěchy v konžské divočině

České úspěchy v konžské divočině

Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše...
Olšanské hřbitovy obětem moru nestačily

Olšanské hřbitovy obětem moru...

Mrtvoly padají dolů jedna za druhou. Šachty kolem kostela zasvěceného morovým...
Ženy po boku mužů

Ženy po boku mužů

Ačkoli jsou ženy na základě všeobecných stereotypů považovány za to něžnější...
S globálním oteplováním planety jezera rychle ztrácejí kyslík

S globálním oteplováním planety...

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu po celém...
V Malajsii budou klonovat

V Malajsii budou klonovat

Celkový počet savců na Zemi je zhruba 6500, v posledním století jich...
Zajatecký ostrov Texel: Gruzínci zde povstanou a zradí Němce

Zajatecký ostrov Texel: Gruzínci...

Vyměnili kabáty a vězeňský lágr za lepší podmínky. Daleko od svých domovů vytvořili...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.