Domů     Příroda
Nový kmen bakterií má rád ropu
21.stoleti 16.6.2010

Nedávná havárie ropné plošiny společnosti BP v Mexickém zálivu se stala největší ekologickou katastrofou, za níž kdy stál člověk. I když se možná nakonec podaří unikání ropy zastavit, její množství v oceánu je již dnes obrovské. S likvidací škod by mohly napomoci dříve neznámé bakterie, které produkují zvláštní látky, tzv. rhamnolipidy. Nedávná havárie ropné plošiny společnosti BP v Mexickém zálivu se stala největší ekologickou katastrofou, za níž kdy stál člověk. I když se možná nakonec podaří unikání ropy zastavit, její množství v oceánu je již dnes obrovské. S likvidací škod  by mohly napomoci dříve neznámé bakterie, které produkují zvláštní látky, tzv. rhamnolipidy.

Gramnegativní bakterie druhu Pseudomonas aeruginosa  se  vyznačují neobvykle vysokou rezistencí vůči antibiotikům, což z nich dělá na jedné straně nepříjemné soupeře, na druhé straně však zajímavý objekt studia. Když se dostane do lidského těla, dokáže způsobit řadu  zánětlivých onemocnění například ve středním uchu či v močových cestách. Pseudomonády však nefascinují vědce pouze svou schopností odolávat jejich důvtipu. Jedním z vedlejších produktů jejich výzkumu byl i objev, že někteří z těchto  prokaryontů dokáží produkovat zvláštní skupinu biosurfaktantů zvaných rhamnolipidy. Za těmito komplikovanými názvy se neskrývá nic jiného, než látky, které snižují povrchové napětí kapaliny. Tohoto efektu využíváme my lidé například k  odmašťovánání např. při mytí nádobí. Na rozdíl od syntetických surfaktantů, které se vyrábějí většinou z ropy, jsou však biosuraktanty pro životní prostředí neškodné a navíc se snadno rozkládají. Rhamnolipidy jsou biosurfaktanty se zvláště výhodnou vlastností – jsou totiž skutečným postrachem pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), z hlediska ekologických dopadů neobávanějších součástí ropy. Jejich další obrovskou výhodou je to, že pro drtivou většinu živých organismů jsou toto látky neškodné. Většina kmenů bakterií Pseudomonas aeruginosa  dokáže rhamnolipidy vyprodukovat, čínským vědcům se však nedávno podařilo nalézt  a rozmnožit skutečného bakteriálního „šampióna“, kmen známý pod zkratkou NY3. Tato malá chemická továrna dokáže  vyprodukovat jednak mnohem širší spektrum těchto látek, jednak je chrlí v množství na tyto drobounké tvorečky jen stěží uvěřitelném. „Zatímco „výkony“ dříve známých klonů se pohybovaly někdo kolem 20 miligramů na litr, NY3 zvládne celých 12 gramů na litr,“ říká Xihou Yin z Oregonské státní univerzity v USA, který si ke spolupráci přizval ještě kolegy ze dvou univerzit v Číně.

Související články
Už 18 let propojuje soutěž E.ON Energy Globe inspirativní projekty, které dokazují, že udržitelnost není jen velké téma pro politiky nebo firmy, ale tvoří především konkrétní činy lidí napříč celou Českou republikou. Letošní ročník tuto roli potvrzuje naplno. Porota složená z členů Akademie věd vybrala z celkem 289 přihlášených projektů pět finalistů, kteří se budou ucházet o […]
Všichni dnešní psi pochází ze společného předka, dávno vyhynulého vlka. Tito se začali objevovat již po boku lovců a sběračů, tedy tisíce let před tím, než vzniklo zemědělství. Kdy se ale psi a vlci vlastně geneticky odlišili a co umožnilo, že dnes existuje tolik odlišných psích plemen? Při pohledu na malou roztomilou čivavu či klidného […]
Ve dne téměř nehnutě odpočívá. Po setmění vyráží na několikahodinovou loveckou výpravu. A nad ránem bez zaváhání zamíří zpět na své oblíbené místo. Nový výzkum českých vědců ukazuje, že candát obecný má mnohem lepší orientační schopnosti, než si biologové dosud mysleli. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR sledovali pohyb candátů v jihočeské nádrži Římov […]
Gepard štíhlý je bezesporu ikonickou kočkovitou šelmou. Charakteristické jsou pro něj černé „slzy“ pod očima. Lidé jej znají především díky obdivuhodné rychlosti, kterou při pronásledování kořisti dokáže vyvinout. Že jich ve volné přírodě žije v současnosti jen asi 7 000, se už tolik neví. Rovněž odchov v lidské péči nemá aktuálně příliš povzbudivý vývoj. Naopak, […]
Rostoucí koncentrace CO2 a s ní spojené okyselování oceánů může mít pro fatální následky pro olihně. Nový výzkum jejich neurologie varuje, že budoucí kyselost vody by mohla zmenšit objem jejich mozku až o 50 %. Tento drastický úbytek tkáně postihuje především zraková centra. Olihně kvůli tomu ztrácejí schopnost správně vyhodnocovat vizuální podněty, což přímo vede […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz