Domů     Příroda
Nový kmen bakterií má rád ropu
21.stoleti 16.6.2010

Nedávná havárie ropné plošiny společnosti BP v Mexickém zálivu se stala největší ekologickou katastrofou, za níž kdy stál člověk. I když se možná nakonec podaří unikání ropy zastavit, její množství v oceánu je již dnes obrovské. S likvidací škod by mohly napomoci dříve neznámé bakterie, které produkují zvláštní látky, tzv. rhamnolipidy. Nedávná havárie ropné plošiny společnosti BP v Mexickém zálivu se stala největší ekologickou katastrofou, za níž kdy stál člověk. I když se možná nakonec podaří unikání ropy zastavit, její množství v oceánu je již dnes obrovské. S likvidací škod  by mohly napomoci dříve neznámé bakterie, které produkují zvláštní látky, tzv. rhamnolipidy.

Gramnegativní bakterie druhu Pseudomonas aeruginosa  se  vyznačují neobvykle vysokou rezistencí vůči antibiotikům, což z nich dělá na jedné straně nepříjemné soupeře, na druhé straně však zajímavý objekt studia. Když se dostane do lidského těla, dokáže způsobit řadu  zánětlivých onemocnění například ve středním uchu či v močových cestách. Pseudomonády však nefascinují vědce pouze svou schopností odolávat jejich důvtipu. Jedním z vedlejších produktů jejich výzkumu byl i objev, že někteří z těchto  prokaryontů dokáží produkovat zvláštní skupinu biosurfaktantů zvaných rhamnolipidy. Za těmito komplikovanými názvy se neskrývá nic jiného, než látky, které snižují povrchové napětí kapaliny. Tohoto efektu využíváme my lidé například k  odmašťovánání např. při mytí nádobí. Na rozdíl od syntetických surfaktantů, které se vyrábějí většinou z ropy, jsou však biosuraktanty pro životní prostředí neškodné a navíc se snadno rozkládají. Rhamnolipidy jsou biosurfaktanty se zvláště výhodnou vlastností – jsou totiž skutečným postrachem pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), z hlediska ekologických dopadů neobávanějších součástí ropy. Jejich další obrovskou výhodou je to, že pro drtivou většinu živých organismů jsou toto látky neškodné. Většina kmenů bakterií Pseudomonas aeruginosa  dokáže rhamnolipidy vyprodukovat, čínským vědcům se však nedávno podařilo nalézt  a rozmnožit skutečného bakteriálního „šampióna“, kmen známý pod zkratkou NY3. Tato malá chemická továrna dokáže  vyprodukovat jednak mnohem širší spektrum těchto látek, jednak je chrlí v množství na tyto drobounké tvorečky jen stěží uvěřitelném. „Zatímco „výkony“ dříve známých klonů se pohybovaly někdo kolem 20 miligramů na litr, NY3 zvládne celých 12 gramů na litr,“ říká Xihou Yin z Oregonské státní univerzity v USA, který si ke spolupráci přizval ještě kolegy ze dvou univerzit v Číně.

Související články
Když se mluví o síle a vytrvalosti, lidem na mysli jako první často vyvstane schopnost uzvednout těžší činku či vyběhnutí schodů bez zadýchání. Nejnovější výzkum však naznačuje, že k ničemu z toho nedojde, pokud se jako první nezmění mozek. U myší, které běhaly „na páse“, byla pozorována vyšší aktivita buněk v hypotalamu. Když jim byly […]
Příroda 15.4.2026
Že mezi sebou tlupy šimpanzů učenlivých svádí drsné teritoriální boje, je věc vcelku známá. Podnikají nájezdy, při kterých se neštítí své rivaly zabíjet. Ovšem i v rámci jedné skupiny může dojít k vyhrocené situaci, jejíž vyústění lze označit jako občanskou válku. Něco takového sledovali vědci u tlupy, žijící v národním parku Kibale v Ugandě. Tato […]
Příroda 15.4.2026
CHKO neboli Chráněná krajinná oblast – už z tohoto názvu je jasně patrné, za jakým účelem CHKO vznikají. V České republice jich existuje celá řada. Nově by se k nim měla připojit oblast Krušných Hor. Co si o tom lidé z tuzemska myslí? Vznik nejstarší CHKO, tedy CHKO Český ráj, se datuje do roku 1955. […]
Příroda 13.4.2026
Velemlok čínský je největším obojživelníkem ze všech. Náleží do řádu Urodela, do čeledi velemlokovití. Dobře se s ním mohou seznámit návštěvníci Zoo Praha. V této zoologické zahradě mají tito fascinující tvorové dokonce vlastní pavilon. Velemloci čínští dorůstají skutečně úctyhodných rozměrů. Největší dosud známý exemplář měřil 1,8 metru. Váha takových „cvalíků“ se může pohybovat i kolem […]
Vědcům se s využitím metody pro editaci genů CRISPR podařilo vyvinout geneticky upravenou pšenici, z níž lze upéci chléb či jiné pečivo, které bude i po opečení obsahovat méně karcinogenního akrylamidu. Zvýší tato úprava bezpečnost potravin? Pšenice obsahuje aminokyselinu zvanou volný asparagin, kterou rostlina používá k ukládání dusíku. Při pečení, smažení nebo opékání chleba se […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz