Domů     Příroda
Nový kmen bakterií má rád ropu
21.stoleti 16.6.2010

Nedávná havárie ropné plošiny společnosti BP v Mexickém zálivu se stala největší ekologickou katastrofou, za níž kdy stál člověk. I když se možná nakonec podaří unikání ropy zastavit, její množství v oceánu je již dnes obrovské. S likvidací škod by mohly napomoci dříve neznámé bakterie, které produkují zvláštní látky, tzv. rhamnolipidy. Nedávná havárie ropné plošiny společnosti BP v Mexickém zálivu se stala největší ekologickou katastrofou, za níž kdy stál člověk. I když se možná nakonec podaří unikání ropy zastavit, její množství v oceánu je již dnes obrovské. S likvidací škod  by mohly napomoci dříve neznámé bakterie, které produkují zvláštní látky, tzv. rhamnolipidy.

Gramnegativní bakterie druhu Pseudomonas aeruginosa  se  vyznačují neobvykle vysokou rezistencí vůči antibiotikům, což z nich dělá na jedné straně nepříjemné soupeře, na druhé straně však zajímavý objekt studia. Když se dostane do lidského těla, dokáže způsobit řadu  zánětlivých onemocnění například ve středním uchu či v močových cestách. Pseudomonády však nefascinují vědce pouze svou schopností odolávat jejich důvtipu. Jedním z vedlejších produktů jejich výzkumu byl i objev, že někteří z těchto  prokaryontů dokáží produkovat zvláštní skupinu biosurfaktantů zvaných rhamnolipidy. Za těmito komplikovanými názvy se neskrývá nic jiného, než látky, které snižují povrchové napětí kapaliny. Tohoto efektu využíváme my lidé například k  odmašťovánání např. při mytí nádobí. Na rozdíl od syntetických surfaktantů, které se vyrábějí většinou z ropy, jsou však biosuraktanty pro životní prostředí neškodné a navíc se snadno rozkládají. Rhamnolipidy jsou biosurfaktanty se zvláště výhodnou vlastností – jsou totiž skutečným postrachem pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), z hlediska ekologických dopadů neobávanějších součástí ropy. Jejich další obrovskou výhodou je to, že pro drtivou většinu živých organismů jsou toto látky neškodné. Většina kmenů bakterií Pseudomonas aeruginosa  dokáže rhamnolipidy vyprodukovat, čínským vědcům se však nedávno podařilo nalézt  a rozmnožit skutečného bakteriálního „šampióna“, kmen známý pod zkratkou NY3. Tato malá chemická továrna dokáže  vyprodukovat jednak mnohem širší spektrum těchto látek, jednak je chrlí v množství na tyto drobounké tvorečky jen stěží uvěřitelném. „Zatímco „výkony“ dříve známých klonů se pohybovaly někdo kolem 20 miligramů na litr, NY3 zvládne celých 12 gramů na litr,“ říká Xihou Yin z Oregonské státní univerzity v USA, který si ke spolupráci přizval ještě kolegy ze dvou univerzit v Číně.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz