Domů     Historie
Jak teplou krev měli druhohorní mořští ještěři?
21.stoleti 17.6.2010

Otázka, za si dokázali někteří z druhohorních plazů udržet stálou tělesnou teplotu podobně jako to dnes dokáží ptáci či savci, je mezi paleontology diskutována již skutečně dlouho. Francouzští vědci přišli nedávno se důkazem, že přinejmenším obrovským formám plazů z druhohorních moří byla tato evoluční vymoženost skutečně dopřána. Otázka, za si dokázali někteří z druhohorních plazů udržet stálou tělesnou teplotu podobně jako to dnes dokáží ptáci či savci, je mezi paleontology diskutována již skutečně dlouho. Francouzští vědci přišli nedávno se důkazem, že přinejmenším obrovským formám plazů z druhohorních moří  byla tato evoluční vymoženost skutečně dopřána.

Druhohorní plazi adaptovaní na život ve vodě, jako byli ichtyosauři, plesiosauři a mosasauři, museli být jistě velmi skutečně nebezpečnými a efektivními lovci. Vyvstává proto zcela přirozená otázka, zda jim k nebývalé evoluční úspěšnosti nepomohla evoluční inovace v podobě endotermie, tedy postaru „teplokrevnosti“. Jak ale něco takového zjistit u zvířat, jejich poslední zástupci vymizeli  z moří přinejmenším před 65 milióny let? Tým francouzských geochemiků a paleontologů z několika institucí v Paříži a Lyonu se rozhodl přijít záhadě na kloub porovnáním poměru mezi dvěma  stabilními kyslíkovými izotopy (18O/16O) ve zbytcích kostí těchto plazů s poměrem nalezeným u  ryb ze stejného období i prostředí. Ryby si pro srovnání zvolili právě proto, že jsou mimo vších pochybnost organismy studenokrevnými. Z poměru mezi oběma kyslíkovými izotopy totiž dokáží vědci vyčíst, jak moc bylo jejich tělo ovlivňováno teplotou okolního prostředí.  Po důkladném chemickém prozkoumání fosílií došli Francouzi k závěru, že u všech tří sledovaných skupin  se vyskytovala schopnost udržet si tělesnou teplotu zhruba v rozmezí 35 – 39 0C. Jak přesně se jim to však dařilo, zůstane pro vědu asi navždy tajemstvím.

Související články
Ačkoliv měli dosti zjednodušenou představu o lidské anatomii a při léčbě spoléhali i na nadpřirozené síly a magii, jejich lékařství bylo značně pokročilé. Informace o tom, jak léčili nemocné, lze čerpat ze 13 zachovaných lékařských papyrů. Nejnovější nález svědčí o tom, že se dokonce snažili léčit i rakovinu mozku. Egypťané léčili pomocí nejrůznějších pilulek, sirupů […]
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz