Domů     Historie
Jak teplou krev měli druhohorní mořští ještěři?
21.stoleti
od 21.stoleti 17.6.2010

Otázka, za si dokázali někteří z druhohorních plazů udržet stálou tělesnou teplotu podobně jako to dnes dokáží ptáci či savci, je mezi paleontology diskutována již skutečně dlouho. Francouzští vědci přišli nedávno se důkazem, že přinejmenším obrovským formám plazů z druhohorních moří byla tato evoluční vymoženost skutečně dopřána. Otázka, za si dokázali někteří z druhohorních plazů udržet stálou tělesnou teplotu podobně jako to dnes dokáží ptáci či savci, je mezi paleontology diskutována již skutečně dlouho. Francouzští vědci přišli nedávno se důkazem, že přinejmenším obrovským formám plazů z druhohorních moří  byla tato evoluční vymoženost skutečně dopřána.

Druhohorní plazi adaptovaní na život ve vodě, jako byli ichtyosauři, plesiosauři a mosasauři, museli být jistě velmi skutečně nebezpečnými a efektivními lovci. Vyvstává proto zcela přirozená otázka, zda jim k nebývalé evoluční úspěšnosti nepomohla evoluční inovace v podobě endotermie, tedy postaru „teplokrevnosti“. Jak ale něco takového zjistit u zvířat, jejich poslední zástupci vymizeli  z moří přinejmenším před 65 milióny let? Tým francouzských geochemiků a paleontologů z několika institucí v Paříži a Lyonu se rozhodl přijít záhadě na kloub porovnáním poměru mezi dvěma  stabilními kyslíkovými izotopy (18O/16O) ve zbytcích kostí těchto plazů s poměrem nalezeným u  ryb ze stejného období i prostředí. Ryby si pro srovnání zvolili právě proto, že jsou mimo vších pochybnost organismy studenokrevnými. Z poměru mezi oběma kyslíkovými izotopy totiž dokáží vědci vyčíst, jak moc bylo jejich tělo ovlivňováno teplotou okolního prostředí.  Po důkladném chemickém prozkoumání fosílií došli Francouzi k závěru, že u všech tří sledovaných skupin  se vyskytovala schopnost udržet si tělesnou teplotu zhruba v rozmezí 35 – 39 0C. Jak přesně se jim to však dařilo, zůstane pro vědu asi navždy tajemstvím.

reklama
Související články
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na lidském žebříčku popularity živočichů nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších […]
Činnost pravěkého člověka rozhodně nevrcholila jen nečinným posedáváním u ohně či kreslením obrazců na nudou oplývající šedé stěny jeskyně. Letošní studie mezinárodního vědeckého týmu, jehož součástí byli i naši odborníci, přišla s překvapivým zjištěním, že lidé už tehdy intenzivně cestovali přes Lamanšský průliv v touze po vzkvétajícím obchodu a kulturním obohacení. Jak odborníci k těmto […]
Život v Sýrii snad nikdy nebyl tak těžký, jako je tomu v posledních letech. Každodenní umírání a ničení kulturních památek se v očích radikálů stalo jakýmsi pomateným bojem pro „vyšší dobro“. Zatímco lidské životy už nikdo nevrátí, obnově památek se věnují také čeští odborníci. Válka nevratně zničila mnoho zdejších památek, některé navždy smazala z povrchu […]
Věda ve své honbě za poznáním nezná hranic. Důkazem nám může být tým odborníků, který ze severoamerického souvrství Morrison nadšeně informoval o nálezu  pestré směsky pozůstatků obojživelníků, které vyzvrátilo jiné zvíře.    150 milionů let staré zvratky některého ze zástupců čeledi kaprounovitých, kteří cíleným zvracením pozřené potravy běžně matou predátory, podle odborníků odhalují, že starověké […]
Říše vznikají, vzkvétají a upadají, stejně tak jako města v nich. Kdysi hrdý milionový Řím, centrum antického světa, počítal po pár staletích své obyvatele na pouhé tisícovky. O tom, jak se Evropa po staletí proměňovala, svědčí i to, které město bylo v té které historické éře nejlidnatější. Naši pouť po největších městech Evropy začneme v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz