Domů     Příroda
Nový kmen bakterií má rád ropu
21.stoleti
od 21.stoleti 16.6.2010

Nedávná havárie ropné plošiny společnosti BP v Mexickém zálivu se stala největší ekologickou katastrofou, za níž kdy stál člověk. I když se možná nakonec podaří unikání ropy zastavit, její množství v oceánu je již dnes obrovské. S likvidací škod by mohly napomoci dříve neznámé bakterie, které produkují zvláštní látky, tzv. rhamnolipidy. Nedávná havárie ropné plošiny společnosti BP v Mexickém zálivu se stala největší ekologickou katastrofou, za níž kdy stál člověk. I když se možná nakonec podaří unikání ropy zastavit, její množství v oceánu je již dnes obrovské. S likvidací škod  by mohly napomoci dříve neznámé bakterie, které produkují zvláštní látky, tzv. rhamnolipidy.

Gramnegativní bakterie druhu Pseudomonas aeruginosa  se  vyznačují neobvykle vysokou rezistencí vůči antibiotikům, což z nich dělá na jedné straně nepříjemné soupeře, na druhé straně však zajímavý objekt studia. Když se dostane do lidského těla, dokáže způsobit řadu  zánětlivých onemocnění například ve středním uchu či v močových cestách. Pseudomonády však nefascinují vědce pouze svou schopností odolávat jejich důvtipu. Jedním z vedlejších produktů jejich výzkumu byl i objev, že někteří z těchto  prokaryontů dokáží produkovat zvláštní skupinu biosurfaktantů zvaných rhamnolipidy. Za těmito komplikovanými názvy se neskrývá nic jiného, než látky, které snižují povrchové napětí kapaliny. Tohoto efektu využíváme my lidé například k  odmašťovánání např. při mytí nádobí. Na rozdíl od syntetických surfaktantů, které se vyrábějí většinou z ropy, jsou však biosuraktanty pro životní prostředí neškodné a navíc se snadno rozkládají. Rhamnolipidy jsou biosurfaktanty se zvláště výhodnou vlastností – jsou totiž skutečným postrachem pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), z hlediska ekologických dopadů neobávanějších součástí ropy. Jejich další obrovskou výhodou je to, že pro drtivou většinu živých organismů jsou toto látky neškodné. Většina kmenů bakterií Pseudomonas aeruginosa  dokáže rhamnolipidy vyprodukovat, čínským vědcům se však nedávno podařilo nalézt  a rozmnožit skutečného bakteriálního „šampióna“, kmen známý pod zkratkou NY3. Tato malá chemická továrna dokáže  vyprodukovat jednak mnohem širší spektrum těchto látek, jednak je chrlí v množství na tyto drobounké tvorečky jen stěží uvěřitelném. „Zatímco „výkony“ dříve známých klonů se pohybovaly někdo kolem 20 miligramů na litr, NY3 zvládne celých 12 gramů na litr,“ říká Xihou Yin z Oregonské státní univerzity v USA, který si ke spolupráci přizval ještě kolegy ze dvou univerzit v Číně.

reklama
Související články
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na lidském žebříčku popularity živočichů nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších […]
Nedávný výzkum se pokusil hlouběji prozkoumat družnost koček porovnáním jejich preferencí pro interakci s lidmi s jejich preferencemi pro jídlo, hračky a vůně. Autoři studie našli podobný počet koček, které preferovaly interakci s lidmi, než těch, které preferovaly jídlo. Výrazně menší skupina koček preferovala hračky a vůně. Upřednostňování hraní nebo mazlení s lidmi před jídlem je v rozporu s […]
Vousy u koček a psů nejsou jen tak na ozdobu, slouží jim jako takový druhý hmat, podobně to mají i tuleni, kteří dokážou zaznamenat vodní vlnění, pocházející od ryby z veliké dálky, díky čemuž svou kořist snadno najdou a uloví. Tulení vousy jsou mnohem citlivější, než je tomu u našich domácích mazlíčků, což je vlastnost, […]
Žraločí zátoka u Austrálie příhodně ve čtenáři vyvolává pocit strachu z přítomnosti žraloků. Nicméně zde žije také něco jiného, něco mnohem většího, než jsou ozubené stroje na smrt. Co to je? Řeč je o louce mořské trávy známé jako Posidonie australská (Posidonia australis), která u pobřeží Austrálie zabírá plochu více než 200 kilometrů čtverečních, což […]
Věda ve své honbě za poznáním nezná hranic. Důkazem nám může být tým odborníků, který ze severoamerického souvrství Morrison nadšeně informoval o nálezu  pestré směsky pozůstatků obojživelníků, které vyzvrátilo jiné zvíře.    150 milionů let staré zvratky některého ze zástupců čeledi kaprounovitých, kteří cíleným zvracením pozřené potravy běžně matou predátory, podle odborníků odhalují, že starověké […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz