Domů     Příroda
Nový kmen bakterií má rád ropu
21.stoleti 16.6.2010

Nedávná havárie ropné plošiny společnosti BP v Mexickém zálivu se stala největší ekologickou katastrofou, za níž kdy stál člověk. I když se možná nakonec podaří unikání ropy zastavit, její množství v oceánu je již dnes obrovské. S likvidací škod by mohly napomoci dříve neznámé bakterie, které produkují zvláštní látky, tzv. rhamnolipidy. Nedávná havárie ropné plošiny společnosti BP v Mexickém zálivu se stala největší ekologickou katastrofou, za níž kdy stál člověk. I když se možná nakonec podaří unikání ropy zastavit, její množství v oceánu je již dnes obrovské. S likvidací škod  by mohly napomoci dříve neznámé bakterie, které produkují zvláštní látky, tzv. rhamnolipidy.

Gramnegativní bakterie druhu Pseudomonas aeruginosa  se  vyznačují neobvykle vysokou rezistencí vůči antibiotikům, což z nich dělá na jedné straně nepříjemné soupeře, na druhé straně však zajímavý objekt studia. Když se dostane do lidského těla, dokáže způsobit řadu  zánětlivých onemocnění například ve středním uchu či v močových cestách. Pseudomonády však nefascinují vědce pouze svou schopností odolávat jejich důvtipu. Jedním z vedlejších produktů jejich výzkumu byl i objev, že někteří z těchto  prokaryontů dokáží produkovat zvláštní skupinu biosurfaktantů zvaných rhamnolipidy. Za těmito komplikovanými názvy se neskrývá nic jiného, než látky, které snižují povrchové napětí kapaliny. Tohoto efektu využíváme my lidé například k  odmašťovánání např. při mytí nádobí. Na rozdíl od syntetických surfaktantů, které se vyrábějí většinou z ropy, jsou však biosuraktanty pro životní prostředí neškodné a navíc se snadno rozkládají. Rhamnolipidy jsou biosurfaktanty se zvláště výhodnou vlastností – jsou totiž skutečným postrachem pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), z hlediska ekologických dopadů neobávanějších součástí ropy. Jejich další obrovskou výhodou je to, že pro drtivou většinu živých organismů jsou toto látky neškodné. Většina kmenů bakterií Pseudomonas aeruginosa  dokáže rhamnolipidy vyprodukovat, čínským vědcům se však nedávno podařilo nalézt  a rozmnožit skutečného bakteriálního „šampióna“, kmen známý pod zkratkou NY3. Tato malá chemická továrna dokáže  vyprodukovat jednak mnohem širší spektrum těchto látek, jednak je chrlí v množství na tyto drobounké tvorečky jen stěží uvěřitelném. „Zatímco „výkony“ dříve známých klonů se pohybovaly někdo kolem 20 miligramů na litr, NY3 zvládne celých 12 gramů na litr,“ říká Xihou Yin z Oregonské státní univerzity v USA, který si ke spolupráci přizval ještě kolegy ze dvou univerzit v Číně.

Související články
Mexiko aktuálně sužují vysoké teploty, které atakují nebezpečnou hranici 50 stupňů Celsia. Příliš žhavé dny však nemají dopad pouze na lidskou populaci, ale i na tu zvířecí… Podle odborníků totiž na jihovýchodě země v posledních týdnech zemřelo téměř sto vřešťanů. Za běžných podmínek jsou jejich domovem koruny stromů, nyní se však desítky mexických vřešťanů nacházejí […]
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz