reklama
Domů     Příroda
Kde se vzaly oceány?
21.stoleti
od 21.stoleti 25.8.2009

Když se planeta Země pomalu vzpamatovávala ze svého bouřlivého vzniku, mělo naše životodárné Slunce mnohem menší sílu, než má dnes. Jak se ale potom voda na Zemi mohla udržet v kapalném stádiu, důležitém pro vznik života?
Když se planeta Země pomalu vzpamatovávala ze svého bouřlivého vzniku, mělo naše životodárné Slunce mnohem menší sílu, než má dnes. Jak se ale potom voda na Zemi mohla udržet v kapalném stádiu, důležitém pro vznik života?

Dějiny naší planety a života na něm ovlivňují často velmi jednoduché chemické pochody. Stačí, aby několik základních prvků vytvořilo sloučeninu s poněkud odlišnými vlastnostmi, než jaké měly ty předchozí a tvář Země se promění k nepoznání. Vědci Tokijského technologického institutu a Kodaňské univerzity nedávno přidali další chybějící kamínek do skládačky velmi zajímavého příběhu přeskupování základních atomů do nových molekul, který zásadně ovlivnil další příběh Země včetně života na ní. Astronomové již před několika lety vypočítali, že poměrně dlouhou dobu po  vzniku sluneční soustavy mělo Slunce výrazně nižší výkonnost než dnes, dokonce o celých 30%. Tak slabé „topení“ však nemohlo udržet vodu na Zemi nad bodem mrazu a namísto oceánů vhodných pro vznik života by se rozprostíraly jen obrovské ledové pláně. „Jediný způsob jak zabránit, aby se Země proměnila ve sněhovou kouli, bylo podání pomocné ruky od některého ze skleníkových plynů,“ říká Matthew S. Johnson z Ústavu pro výzkum atmosféry  Kodaňské university. A vzápětí dodává: „Nejpravděpodobnějším kandidátem na tento plyn je karbonylsulfid (COS)“.  Kdyby Zemi přikryla ochranná „deka“ z tohoto plynu, zvýšila by se její teplota zhruba o 30%, tedy přesně o tu hodnotu, která jí oproti dnešku chyběla díky slabému záření Slunce.

reklama
Související články
Je známo, že polovodní savci jsou velmi sociální a inteligentní tvorové, ale studie Exeterské univerzity poskytla nový pohled na jejich intelekt. Vydry se dokážou učit jedna od druhé, ale stále raději řeší některé hádanky samy. Aby vědci rozšířili své povědomí o inteligenci vyder, rozhodli se jim dát jakési krabičky s jídlem, přičemž k tomu, aby […]
Megalodon představoval stvoření jako vystřižené z nejhrůznějších nočních můr, a tak není divu, že ani miliony let po svém pravděpodobném vyhynutí nedává spát vědcům ani amatérským badatelům! Nutno podotknout, že toto úsilí zůstává odměňováno stále novými a novými zjištěními, která podtrhují už tak dosti fascinující příběh největšího žraloka všech dob. Při pohledu na zjev takového […]
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na lidském žebříčku popularity živočichů nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších […]
Nedávný výzkum se pokusil hlouběji prozkoumat družnost koček porovnáním jejich preferencí pro interakci s lidmi s jejich preferencemi pro jídlo, hračky a vůně. Autoři studie našli podobný počet koček, které preferovaly interakci s lidmi, než těch, které preferovaly jídlo. Výrazně menší skupina koček preferovala hračky a vůně. Upřednostňování hraní nebo mazlení s lidmi před jídlem je v rozporu s […]
Vousy u koček a psů nejsou jen tak na ozdobu, slouží jim jako takový druhý hmat, podobně to mají i tuleni, kteří dokážou zaznamenat vodní vlnění, pocházející od ryby z veliké dálky, díky čemuž svou kořist snadno najdou a uloví. Tulení vousy jsou mnohem citlivější, než je tomu u našich domácích mazlíčků, což je vlastnost, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz