Domů     Příroda
Kde se vzaly oceány?
21.stoleti 25.8.2009

Když se planeta Země pomalu vzpamatovávala ze svého bouřlivého vzniku, mělo naše životodárné Slunce mnohem menší sílu, než má dnes. Jak se ale potom voda na Zemi mohla udržet v kapalném stádiu, důležitém pro vznik života?
Když se planeta Země pomalu vzpamatovávala ze svého bouřlivého vzniku, mělo naše životodárné Slunce mnohem menší sílu, než má dnes. Jak se ale potom voda na Zemi mohla udržet v kapalném stádiu, důležitém pro vznik života?

Dějiny naší planety a života na něm ovlivňují často velmi jednoduché chemické pochody. Stačí, aby několik základních prvků vytvořilo sloučeninu s poněkud odlišnými vlastnostmi, než jaké měly ty předchozí a tvář Země se promění k nepoznání. Vědci Tokijského technologického institutu a Kodaňské univerzity nedávno přidali další chybějící kamínek do skládačky velmi zajímavého příběhu přeskupování základních atomů do nových molekul, který zásadně ovlivnil další příběh Země včetně života na ní. Astronomové již před několika lety vypočítali, že poměrně dlouhou dobu po  vzniku sluneční soustavy mělo Slunce výrazně nižší výkonnost než dnes, dokonce o celých 30%. Tak slabé „topení“ však nemohlo udržet vodu na Zemi nad bodem mrazu a namísto oceánů vhodných pro vznik života by se rozprostíraly jen obrovské ledové pláně. „Jediný způsob jak zabránit, aby se Země proměnila ve sněhovou kouli, bylo podání pomocné ruky od některého ze skleníkových plynů,“ říká Matthew S. Johnson z Ústavu pro výzkum atmosféry  Kodaňské university. A vzápětí dodává: „Nejpravděpodobnějším kandidátem na tento plyn je karbonylsulfid (COS)“.  Kdyby Zemi přikryla ochranná „deka“ z tohoto plynu, zvýšila by se její teplota zhruba o 30%, tedy přesně o tu hodnotu, která jí oproti dnešku chyběla díky slabému záření Slunce.

reklama
Související články
Tato více než metr dlouhá ryba se pohybuje u mořského dna, kde je vystavena chladu. Jako obranu si vyvinula krevní protein, který působí jako nemrznoucí směs. Ten došel komerčního využití. Slimule americká (Zoarces americanus) patří mezi ostnoploutvé ryby. Má protáhlé tělo dlouhé až 1,2 metru, které se dokonale hodí pro život u mořského dna. Je […]
Jako želvušky (Tardigrada) se označují asi 1 milimetr velcí bezobratlí živočichové, žijící v mechu. Přezdívá se jim vodní medvídci a ví se o nich, že jsou prakticky nezničitelní. Dlouhou dobu bylo pro vědce záhadou, jak samci vyhledávají samice. Nyní se zdá, že tomu přišli na kloub. Tito drobní živočichové, disponující čtyřmi páry končetin s neúměrně […]
V krátkém létě zelené planiny, jinak zaledněná krajina, kde strom bývá vzácnější než vegan ve lví smečce, plná ostrých zlomů, připomínajících, že zdejší terén vznikl teprve nedávno. Takový je Island. A když je řeč o Islandu, nelze opomenout jeho gejzíry. Před dávnými lety, konkrétně před 65 000 000 let, došlo ke zlomu v zemské kůře […]
Sedm, deset, v lepších případě dvanáct nebo šestnáct let. Tak dlouho se zpravidla dožívají naši psí společníci. A nejen chovatelé, ale i vědci se ptají: Šla by tato doba prodloužit? Při vší úctě ke kočkám, pes je skutečně nejvěrnějším přítelem člověka. Zvládne být záchranářem, terapeutem, hlídačem, přepravcem, vojákem, pastevcem a samozřejmě velmi dobrým společníkem. Psí […]
Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie? „Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz