Domů     Příroda
Kde se vzaly oceány?
21.stoleti
od 21.stoleti 25.8.2009

Když se planeta Země pomalu vzpamatovávala ze svého bouřlivého vzniku, mělo naše životodárné Slunce mnohem menší sílu, než má dnes. Jak se ale potom voda na Zemi mohla udržet v kapalném stádiu, důležitém pro vznik života?
Když se planeta Země pomalu vzpamatovávala ze svého bouřlivého vzniku, mělo naše životodárné Slunce mnohem menší sílu, než má dnes. Jak se ale potom voda na Zemi mohla udržet v kapalném stádiu, důležitém pro vznik života?

Dějiny naší planety a života na něm ovlivňují často velmi jednoduché chemické pochody. Stačí, aby několik základních prvků vytvořilo sloučeninu s poněkud odlišnými vlastnostmi, než jaké měly ty předchozí a tvář Země se promění k nepoznání. Vědci Tokijského technologického institutu a Kodaňské univerzity nedávno přidali další chybějící kamínek do skládačky velmi zajímavého příběhu přeskupování základních atomů do nových molekul, který zásadně ovlivnil další příběh Země včetně života na ní. Astronomové již před několika lety vypočítali, že poměrně dlouhou dobu po  vzniku sluneční soustavy mělo Slunce výrazně nižší výkonnost než dnes, dokonce o celých 30%. Tak slabé „topení“ však nemohlo udržet vodu na Zemi nad bodem mrazu a namísto oceánů vhodných pro vznik života by se rozprostíraly jen obrovské ledové pláně. „Jediný způsob jak zabránit, aby se Země proměnila ve sněhovou kouli, bylo podání pomocné ruky od některého ze skleníkových plynů,“ říká Matthew S. Johnson z Ústavu pro výzkum atmosféry  Kodaňské university. A vzápětí dodává: „Nejpravděpodobnějším kandidátem na tento plyn je karbonylsulfid (COS)“.  Kdyby Zemi přikryla ochranná „deka“ z tohoto plynu, zvýšila by se její teplota zhruba o 30%, tedy přesně o tu hodnotu, která jí oproti dnešku chyběla díky slabému záření Slunce.

reklama
Související články
Herbář zdraví nezajímají písmena, bylinky se na abecedu dívají skrze listy. Je jedno, jestli jde o jetel, kozlík nebo křídlatku. To nejzákladnější je, aby rostliny prospívaly… V naší přírodě se nachází více jak 280 druhů léčivých rostlin. Nazýváme je bylinami a staly se zdrojem léčivých tzv. biologicky aktivních látek. Ve 26. díle našeho seriálu o […]
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz