Domů     Vesmír
Na měsíci Europa jsou připraveny „přistávací dráhy“
21.stoleti 26.8.2009

Měsíc Europa je čtvrtým největším měsícem největší planety sluneční soustavy, plynného obra Jupitera. Američtí vědci nedávno analyzovali další data ze sondy Galileo aby zjistili, zda jsou na jejím povrchu místa vhodná pro přistání průzkumné sondy.Měsíc Europa je čtvrtým největším měsícem největší planety sluneční soustavy, plynného obra Jupitera. Američtí vědci nedávno analyzovali další data ze sondy Galileo aby zjistili, zda jsou na jejím povrchu místa vhodná pro přistání průzkumné sondy.

Jedním z velkých objevů sondy Galileo, která monitorovala velké měsíce Jupitera v letech 1995 – 2003, byly podzemní oceány na měsíci Europa. Právě díky nim se Europa stala jedním z vážných kandidátů na přítomnost života. Mezi astronomy a astrobiology je proto značně v kurzu a NASA vážně zvažuje, že na její povrch v budoucnu vyšle sondu podobnou roverům brázdícím povrch Marsu. Než se ale inženýři pustí do práce na projektu za miliardy dolarů,  musí mít jasno v jednom: bylo by vůbec možné na Europě přistát? Paul Schenk z Měsíčního a planetárního centra v texaském Houstonu zkombinoval data poskytnutá sondou Galileo a vytvořil první trojrozměrný model povrchu tohoto měsíce. Jeho zkoumání zde odhalila zhruba 4 typy terénů. Většina povrchu je tvořena zvrásněnými hřebenovitými planinami, dále jsou tu impaktní krátery po pádu asteroidů,   oblasti „chaosu“, tvořené pravděpodobně směsicí ledu a bláta a také takzvané „široké pruhy“ poměrně rovného a hladkého terénu. Ty vznikly nejspíše tak, že gravitace Jupitera nejprve povrch Europy roztrhla a tyto pukliny bylo později zase vyplněny ledem. Právě tyto praskliny by mohly tvořit ideální „koleje“, po nichž by se mohly v budoucnu pohybovat sondy. Anténa sondy Galileo však nefungovala dobře a sondě se podařilo zmapovat pouhých 15% povrchu. Ještě před vypuštěním další sondy nejspíše vyšle NASA na oběžnou dráhu Europy ještě další mapovací satelit. Jistota je jistota!

Související články
Jeden rok večerního sledování televize, jedna cesta letadlem z východního na západní pobřeží USA nebo 3 dny strávené v Atlantě. Všemi těmito činnosti do sebe průměrný Severoameričan dostane dávku 0,1 miliSievertu (mSv) ionizujícího záření. Dalších přibližně 6,1 mSv za rok načerpá tím, že chodí k lékaři, jí, pije, dýchá a funguje ve světě, ve kterém […]
V květnu patřil obzor polárním zářím, které se v podobné intenzitě opakují jednou za 500 let. Zatímco se svět kochal, naše planeta čelila nejsilnější geomagnetické bouři za více než 20 let. Podle vědců šlo ale jen o ochutnávku toho, co nás čeká v nejbližších letech. Žhavme foťáky, chraňme elektroniku, Slunce se dostává do ráže. Mezi 3. a 9. […]
Zatímco přivrácená strana Měsíce byla lidmi prozkoumána do detailu, ta druhá, odvrácená lidstvu dlouho unikala. To nyní změnila čínská sonda, Čchang-e 6, která na ní přistála a nasbírala na ní vzorky hornin, které nyní doputovaly zpět na Zemi. Měsíc, věčný souputník naší Země je s ní v takzvané vázané rotaci. Což znamená, že je k […]
Koncem roku 2019 začala dříve nenápadná galaxie SDSS1335+0728 náhle zářit jasněji než kdykoli předtím. Aby astronomové zjistili proč, sledovali pomocí dat z několika vesmírných a pozemních observatoří, jak se jasnost galaxie proměňuje. Ve studii vydané na základě těchto pozorování dospívají k závěru, že jsou svědky změn, které v galaxii dosud nebyly pozorovány – pravděpodobně v […]
Když Albert Einstein formuloval Obecnou teorii relativity, řada vědeckých kapacit předpokládala, že se jedná pouze o teoretický koncept, který nebude možné potvrdit skutečným vědeckým pozorováním. Přesto celá řada experimentálních měření v posledních dvou desetiletích potvrdila platnost Einsteinových myšlenek. Velkou měrou k tomu přispěla i pozorování provedená Hubbleovým vesmírným teleskopem. Einsteinovi současníci, především Max Planc, Werner […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz