Domů     Příroda
Proč kosatky "schůzují"?
21.stoleti 24.8.2009

Kosatky dravé (Orcinus orca) žijí podobně jako delfíni ve stádech. Na rozdíl od nich však v počtu, který za běžných podmínek nepřesahuje 20 kusů. Výjimečně se však vědcům podaří pozorovat stáda mnohem větší, často více než 100hlavá. Ale proč ale kosatky občas takhle "schůzují"? Kosatky dravé (Orcinus orca) žijí podobně jako delfíni ve stádech. Na rozdíl od nich však v počtu, který za běžných podmínek nepřesahuje  20 kusů. Výjimečně se však vědcům podaří pozorovat stáda mnohem větší, často více než 100hlavá. Ale proč ale kosatky občas takhle "schůzují"?

Kosatka dravá (Orcinus orca), přezdívaná také velryba-zabiják, není ve skutečnosti pravou velrybou, ale největším zástupcem čeledi delfínovitých. Tato zvířata jsou však pro výzkumníky přirozeně mnohem nebezpečnější než jsou delfíni a o jejich životě v přirozeném prostředí toho proto stále  mnoho nevíme.  Většinu života tráví v menších stádech, která se vznikají složením z potomků několika matek, tzv. mateřských linií.  Čas od času se však kosatky sdružují do obřích společenství, takzvaných komunit.  Pospolu však vydrží pouze pár hodin a poté se zase rozprchnou do původních stád. Takové komunity byly pozorována na mnoha místech – u pobřeží kanadské Britské Kolumbie, Aljašky, Kamčatky, ale i u Islandu či Antarktidy. Důvod vytváření takových komunit je však pro vědce stále záhadou. Jeden z posledních výzkumů takového obrovské sdružení zvířat prováděl nedávno v zálivu Avača u pobřeží ruské Kamčatky tým vedený Olgou Filatovou v Moskevské státní univerzity. K nebezpečným zvířatům se pochopitelně nemohli ani potopit, ani příliš blízko přiblížit. Každý jedinec však má zcela charakteristický tvar hřbetních ploutví, podle nichž je možno je poměrně snadno identifikovat. Práci jim také usnadnilo to, že každé stádo používá svůj vlastní „dialekt“, který dokáží vědci zachytit prostřednictvím zvláštně upravených mikrofonů. Díky těmto technikám zjistili, že jedinci z různých stád se v celé komunitě příliš nemíchají. Když se však s příslušníkem jiného stáda setkají,  plavou chvíli po jeho boku a třou si o něj své prsní ploutve. A proč to ale vlastně dělají? Erich Hoyt ze Společnosti na ochranu delfínů a velryb (WDCS), která celý projekt částečně sponzorovala, nabízí možné vysvětlení: „Komunity fungují jako velké sociální kluby. Napomáhají jim v tom, aby se spolu seznámily nebo dokonce zamilovaly. Mohou mít ale ještě jiné další funkce, o nichž stále ještě nic nevíme,“ shrnuje Hoyt. Další výzkumy kosatek proto mohou přinést ještě mnohá překvapení.

Další článek
Související články
Příroda 17.7.2025
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si tehdy pomyslel, že právě tady se začne psát jeden z nejneobyčejnějších příběhů záchrany divokého zvířete? A to zvířete, které běhá tisíce kilometrů […]
Ačkoliv se letní teploty u nás zatím zdají být spíše umírněné, meteorologové varují, že ty nejhorší vlny veder teprve přijdou. Jinde v Evropě trápí horko lidí i zvířata mnohem více. Zatímco my se ochladíme klimatizací či návštěvou bazénu, zvířata tolik možností, jak bojovat s vedrem, nemají. S rostoucími teplotami totiž jejich strategie proti přehřátí nemusí […]
Příroda Vesmír 13.7.2025
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Některé výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle jedné studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Příroda 12.7.2025
Aktuální měření ukazují, že naše planeta letos v červenci zažila kratší dny, než bývá obvyklé. Jde o součást dlouhodobého procesu, jehož příčinou je jak jádro Země, tak i změny klimatu. Brzká ranní svítání a pozdní soumrak jsou s letními měsíci v našich zeměpisných šířkách neodmyslitelně spojeny. Ale při pohledu z vesmíru je současná realita trochu […]
Podle nejnovější studie přispívá vlastnictví psa nebo kočky k tomu, že si lidé zachovávají i s přibývajících věkem některé mozkové funkce, což je pro stárnoucí světovou populaci dobrou zprávou. Vlastnictví ptáků nebo ryb kupodivu takový pozitivní vliv na lidský mozek nemá. Globální populace stárne, což zvyšuje míru výskytu demence. Podle Světové zdravotnické organizace jich v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz