Domů     Příroda
Proč kosatky "schůzují"?
21.stoleti 24.8.2009

Kosatky dravé (Orcinus orca) žijí podobně jako delfíni ve stádech. Na rozdíl od nich však v počtu, který za běžných podmínek nepřesahuje 20 kusů. Výjimečně se však vědcům podaří pozorovat stáda mnohem větší, často více než 100hlavá. Ale proč ale kosatky občas takhle "schůzují"? Kosatky dravé (Orcinus orca) žijí podobně jako delfíni ve stádech. Na rozdíl od nich však v počtu, který za běžných podmínek nepřesahuje  20 kusů. Výjimečně se však vědcům podaří pozorovat stáda mnohem větší, často více než 100hlavá. Ale proč ale kosatky občas takhle "schůzují"?

Kosatka dravá (Orcinus orca), přezdívaná také velryba-zabiják, není ve skutečnosti pravou velrybou, ale největším zástupcem čeledi delfínovitých. Tato zvířata jsou však pro výzkumníky přirozeně mnohem nebezpečnější než jsou delfíni a o jejich životě v přirozeném prostředí toho proto stále  mnoho nevíme.  Většinu života tráví v menších stádech, která se vznikají složením z potomků několika matek, tzv. mateřských linií.  Čas od času se však kosatky sdružují do obřích společenství, takzvaných komunit.  Pospolu však vydrží pouze pár hodin a poté se zase rozprchnou do původních stád. Takové komunity byly pozorována na mnoha místech – u pobřeží kanadské Britské Kolumbie, Aljašky, Kamčatky, ale i u Islandu či Antarktidy. Důvod vytváření takových komunit je však pro vědce stále záhadou. Jeden z posledních výzkumů takového obrovské sdružení zvířat prováděl nedávno v zálivu Avača u pobřeží ruské Kamčatky tým vedený Olgou Filatovou v Moskevské státní univerzity. K nebezpečným zvířatům se pochopitelně nemohli ani potopit, ani příliš blízko přiblížit. Každý jedinec však má zcela charakteristický tvar hřbetních ploutví, podle nichž je možno je poměrně snadno identifikovat. Práci jim také usnadnilo to, že každé stádo používá svůj vlastní „dialekt“, který dokáží vědci zachytit prostřednictvím zvláštně upravených mikrofonů. Díky těmto technikám zjistili, že jedinci z různých stád se v celé komunitě příliš nemíchají. Když se však s příslušníkem jiného stáda setkají,  plavou chvíli po jeho boku a třou si o něj své prsní ploutve. A proč to ale vlastně dělají? Erich Hoyt ze Společnosti na ochranu delfínů a velryb (WDCS), která celý projekt částečně sponzorovala, nabízí možné vysvětlení: „Komunity fungují jako velké sociální kluby. Napomáhají jim v tom, aby se spolu seznámily nebo dokonce zamilovaly. Mohou mít ale ještě jiné další funkce, o nichž stále ještě nic nevíme,“ shrnuje Hoyt. Další výzkumy kosatek proto mohou přinést ještě mnohá překvapení.

Další článek
reklama
Související články
Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie? „Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii. […]
Evropská rada pro výzkum je první evropskou organizací pro podporu špičkového badatelského výzkumu. O grant ji mohou požádat vědci jakékoliv národnosti s 7 až 12 lety zkušeností. Letos uspěli hned dva vědci z Čech. Evropská rada pro výzkum (ERC, European Research Council) byla zřízena Evropskou komisí v únoru 2007 s cílem finančně podpořit vědecký výzkum […]
Je svatým grálem teoretické fyziky. Tzv. teorie všeho by měla vysvětlit všechny základní fyzikální jevy takříkajíc v jednom balíku. Ale tato očekávání jsou dost možná přehnaná… „I kdybychom si představovali, že lidstvo nakonec objeví ‚teorii všeho‘ zahrnující všechny jednotlivé částice a síly, výpovědní hodnota této teorie bude pro vesmír jako celek pravděpodobně marginální,“ nechal se […]
Uhlí, které ze všech zfosilních paliv znečišťuje životní prostředí nejvíce, je pro lidské zdraví mnohem škodlivější, než se dosud myslelo. Emise z uhlí jsou spojeny s dvojnásobným rizikem úmrtí ve srovnání s jemnými částicemi z jiných zdrojů. Nová studie publikovaná tento týden v časopise Science zjistila, že počet úmrtí souvisejících s emisemi z uhelných elektráren […]
Válečný konflikt s sebou zpravidla nepřináší nic pozitivního, jen zmar a spoustu promarněných lidských životů. Často ho provází stres, který má, stejně jako nedostatek potravy, neblahé důsledky na lidskou plodnost. Vědcům se ale podařilo najít zvíře, jehož mláďatům naopak násilné střety mezi konkurenčními skupinami prospívají. Jak je to možné? Lidská historie je plná nejrůznějších násilných […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz