Proč kosatky "schůzují"?

Kosatky dravé (Orcinus orca) žijí podobně jako delfíni ve stádech. Na rozdíl od nich však v počtu, který za běžných podmínek nepřesahuje 20 kusů. Výjimečně se však vědcům podaří pozorovat stáda mnohem větší, často více než 100hlavá. Ale proč ale kosatky občas takhle "schůzují"? Kosatky dravé (Orcinus orca) žijí podobně jako delfíni ve stádech. Na rozdíl od nich však v počtu, který za běžných podmínek nepřesahuje  20 kusů. Výjimečně se však vědcům podaří pozorovat stáda mnohem větší, často více než 100hlavá. Ale proč ale kosatky občas takhle "schůzují"?

Kosatka dravá (Orcinus orca), přezdívaná také velryba-zabiják, není ve skutečnosti pravou velrybou, ale největším zástupcem čeledi delfínovitých. Tato zvířata jsou však pro výzkumníky přirozeně mnohem nebezpečnější než jsou delfíni a o jejich životě v přirozeném prostředí toho proto stále  mnoho nevíme.  Většinu života tráví v menších stádech, která se vznikají složením z potomků několika matek, tzv. mateřských linií.  Čas od času se však kosatky sdružují do obřích společenství, takzvaných komunit.  Pospolu však vydrží pouze pár hodin a poté se zase rozprchnou do původních stád. Takové komunity byly pozorována na mnoha místech – u pobřeží kanadské Britské Kolumbie, Aljašky, Kamčatky, ale i u Islandu či Antarktidy. Důvod vytváření takových komunit je však pro vědce stále záhadou. Jeden z posledních výzkumů takového obrovské sdružení zvířat prováděl nedávno v zálivu Avača u pobřeží ruské Kamčatky tým vedený Olgou Filatovou v Moskevské státní univerzity. K nebezpečným zvířatům se pochopitelně nemohli ani potopit, ani příliš blízko přiblížit. Každý jedinec však má zcela charakteristický tvar hřbetních ploutví, podle nichž je možno je poměrně snadno identifikovat. Práci jim také usnadnilo to, že každé stádo používá svůj vlastní „dialekt“, který dokáží vědci zachytit prostřednictvím zvláštně upravených mikrofonů. Díky těmto technikám zjistili, že jedinci z různých stád se v celé komunitě příliš nemíchají. Když se však s příslušníkem jiného stáda setkají,  plavou chvíli po jeho boku a třou si o něj své prsní ploutve. A proč to ale vlastně dělají? Erich Hoyt ze Společnosti na ochranu delfínů a velryb (WDCS), která celý projekt částečně sponzorovala, nabízí možné vysvětlení: „Komunity fungují jako velké sociální kluby. Napomáhají jim v tom, aby se spolu seznámily nebo dokonce zamilovaly. Mohou mít ale ještě jiné další funkce, o nichž stále ještě nic nevíme,“ shrnuje Hoyt. Další výzkumy kosatek proto mohou přinést ještě mnohá překvapení.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Byl rozluštěn genom krakatice obrovské

Byl rozluštěn genom krakatice...

Vědci pod vedením Caroline Albertinové odhalili genom jednoho z největších...
Záchranná stanice ARCHA přijala v roce 2019 rekordních 1575 zvířat

Záchranná stanice ARCHA přijala v...

Zoologická zahrada Liberec není jenom zoo, ale spadá pod ní kromě Střediska...
Po jeho kousnutí doslova uhnívá kůže

Po jeho kousnutí doslova uhnívá...

Jestli trpíte arachnofobií, tak tohle rozhodně není nic pro vás. Ve...
Díky Čechům je možné sledovat žraloky

Díky Čechům je možné sledovat...

Novou verzi systému na sledování žraloků pro americkou neziskovou organizaci...
Ďáblové v Praze

Ďáblové v Praze

Z Tasmánie dorazili do Pražské zoo ohrožení ďáblové medvědovití (Sarcophilus...
Zabavené bílé tygřice našly nový domov na Slovensku

Zabavené bílé tygřice našly nový...

V listopadu se uskutečnil transport, při němž se pár bílých tygrů v...
Praváci a leváci mezi delfíny

Praváci a leváci mezi delfíny

Nejen člověka lze zařadit podle tzv. lateralizovaného chování (tedy přednostního...
Slunce, seno, virtuální realita: V Rusku budou zvyšovat dojivost krav speciální brýle

Slunce, seno, virtuální realita: V...

Na ruské farmě RusMoloko se pustili do zajímavého projektu, který nám dozajista...
Další nosorožec na pokraji vyhubení

Další nosorožec na pokraji vyhubení

Nosorožci sumaterští (Dicerorhinus sumatrensis) patří k nejohroženějším...
Šťastný den pro gaviála

Šťastný den pro gaviála

Ochráncům přírody se podařil vskutku významný objev, který by mohl znamenat...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Po jeho kousnutí doslova uhnívá kůže

Po jeho kousnutí doslova uhnívá...

Jestli trpíte arachnofobií, tak tohle rozhodně není nic pro vás. Ve...
Co napověděl útěk před zimou: Neandertálci zřejmě vymřeli později

Co napověděl útěk před zimou:...

Nedávný objev z jihu Španělska nabourává teorie o vymření neandertálců a...
Ženy do vesmíru?

Ženy do vesmíru?

Již v průběhu ledna 2020 chystá americký Národní úřad pro letectví a...
Módní doplněk, nebo funkční kus elektroniky?

Módní doplněk, nebo funkční kus...

Společnost Guangli představila na každoročně pořádaném veletrhu CES v americkém...
Jak správně naložit s výhrou v loterii?

Jak správně naložit s výhrou v...

Pro většinu výherců loterie či obrovského balíku peněz je celkem typické,...
Mistr intrik: Nizozemec Hugo Grotius měnil názory podle hesla  kam vítr, tam plášť

Mistr intrik: Nizozemec Hugo Grotius...

Čtení ovládá Nizozemec Hugo Grotius ve dvou letech, doktorem práv se stává v pouhých...
Jak dokázal ruský diplomat obalamutit Číňany?

Jak dokázal ruský diplomat...

„Je to lhář Paša, “ přezdívá se v diplomatických kruzích Nikolaji Pavloviči Ignaťjevovi....
Nejtlustší děti světa: Kolik váží?

Nejtlustší děti světa: Kolik váží?

Jak jste na tom s vaší váhou? Podle průzkumů v České republice...
Děsivá smrt: Intrikánský král Karel II. Navarrský uhořel zaživa

Děsivá smrt: Intrikánský král Karel...

V královské ložnici je cítit pach spáleného masa. Uprostřed oblaku štiplavého dýmu skučí v...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.