Domů     Příroda
Proč příroda září barvami?
21.stoleti 27.4.2009

Matematické modelování si razí cestu napříč nejrůznějšími přírodními vědami už od 16. století. Nejdéle mu odolávala biologie, ale už i ve vědě o živém se matematické modely používají přinejmenším několik desítek let. Vědci z University of New York přišli nedávno s modelem, který vysvětluje, proč je příroda barevná. Matematické modelování si razí cestu napříč nejrůznějšími přírodními vědami už od 16. století. Nejdéle mu odolávala biologie, ale už i ve vědě o živém se matematické modely používají  přinejmenším několik desítek let. Vědci z University of New York přišli nedávno s modelem, který vysvětluje, proč je příroda barevná.

Důvodů, proč příroda tolik kypí barvami, dokáží přírodovědci najít několik. Jedním z nich, který je obzvláště významný,  je takzvané výstražné zbarvení. Jeho účelem je oznámit světu a zejména všem predátorům: „mě nejez, jsem nechutný a nejspíš i jedovatý“. Za výrazným zbarvením tropických  žáb pralesniček, hadů korálovců, ale i našich vos či sršňů stojí právě tento důvod. Jejich nevýhodou je, že musí investovat jak do výroby jedu, který je ochrání, tak do barevných pigmentů, které zprávu o jejich jedovatosti předají dál.  Tuto náročnou investici se proto snaží řada organismů obejít – investují do úpravy svého zevnějšku tak, aby byl podobný druhům jedovatým, ale s výrobou jedu se už neobtěžují. Tento druh nápodoby byl nazván po svém objeviteli H.W. Batesovi „batesovské mimikry“. A v čem že si vlastně pomohli američtí badatelé v úvodu zmíněným matematickým modelem? Za celou komplikovanou matematikou stála jedna základní představa. Výrazné zbarvení je sice výhodné k odstrašování, na druhou stranu ale k sobě tato zbarvený jedinec snadněji připoutá pozornost. Větší sebejistotu mohou mít druhy jedovaté, neboť ty jsou proti predátorům skutečně chráněny. Aby unikly nevítaným napodobovačům, které parazitují na jejich nápadném dizajnu, stále svoji barevnost zvyšují a stupňují ji až do extrémů. Napodobující druh je pak nucen k dilematu – budu se barvit spíše nápadně, abych se „schoval“ za jedovatý druh, nebo  spíše nenápadně, abych unikl pozornosti predátora? Tuto takřka hamletovskou otázku vyřeší řada druhů tak, že zvolí spíše méně nápadný dizajn. Podle matematické simulace se ukazuje, že v takto rozjetých „závodech ve zbrojení“ prostě zvítězí buď extrémně barevní, nebo extrémně nenápadní jedinci. Jednoduché, co říkáte?

Související články
Od ničivého zemětřesení a tsunami v Japonsku, které zabily téměř 20 000 lidí a spustily jadernou katastrofu ve Fukušimě, uběhlo už 15 let. Nová analýza videozáznamu vlny odhalila, že pobřeží bohaté na bahno způsobilo, že tsunami byla mnohem ničivější, než musela být… Zemětřesení v japonské provincii Tóhoku o síle 9,0 MMS (momentové škály) bylo nejsilnějším […]
Ze všech stran se na nás valí informace, že bychom se ideálně cukru ve stravě měli vyhýbat, protože jeho nadměrná konzumace nejenže vede k obezitě a předčasnému stárnutí pleti, ale ohrožuje i srdce a játra. Negativní vliv má také na psychiku, protože způsobuje únavu, podrážděnost a mozkovou mlhu. Jsou však všechny cukry opravdu tak špatné? […]
Příroda 27.4.2026
Mezi nejzajímavější tvory Jižní Ameriky patří vodnice posvátná, známá rovněž jako posvátná žába. Je endemitem vysokohorského jezera Titicaca, nacházejícího se na hranici mezi Peru a Bolívií. Tato významná a ikonická vodní plocha je považována za největší sladkovodní jezero na jihoamerickém kontinentu. Hlavně je však úzce spjata s dávno zaniklou, ovšem mýty opředenou inckou civilizací. Inkové […]
Příroda 26.4.2026
Jak velkým množstvím vody se naše planeta může pochlubit? Odpověď možná neleží jen na jejím povrchu. Nový výzkum naznačuje, že v kovovém jádru planety může být ukryté obrovské množství vodíku. A pokud by se tento vodík spojil s kyslíkem, vzniklo by z něj tolik vody, že by mnohonásobně překročila objem současných oceánů. Jestliže se tyto […]
Historie Příroda 25.4.2026
Představa, že mořím v době, kdy na zemské souši skotačili dinosauři, vládli výhradně obří plazi, dostává vážnou trhlinu. Nový výzkum totiž naznačuje, že na vrcholu potravního řetězce stály či spíše plavaly gigantické chobotnice připomínající bájné krakeny. Vědci analyzovali celkem 27 fosilizovaných zobáků těchto tvorů, z nichž část byla dříve mylně přisuzována jiným hlavonožcům. Nové interpretace […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz