Domů     Příroda
Proč příroda září barvami?
21.stoleti 27.4.2009

Matematické modelování si razí cestu napříč nejrůznějšími přírodními vědami už od 16. století. Nejdéle mu odolávala biologie, ale už i ve vědě o živém se matematické modely používají přinejmenším několik desítek let. Vědci z University of New York přišli nedávno s modelem, který vysvětluje, proč je příroda barevná. Matematické modelování si razí cestu napříč nejrůznějšími přírodními vědami už od 16. století. Nejdéle mu odolávala biologie, ale už i ve vědě o živém se matematické modely používají  přinejmenším několik desítek let. Vědci z University of New York přišli nedávno s modelem, který vysvětluje, proč je příroda barevná.

Důvodů, proč příroda tolik kypí barvami, dokáží přírodovědci najít několik. Jedním z nich, který je obzvláště významný,  je takzvané výstražné zbarvení. Jeho účelem je oznámit světu a zejména všem predátorům: „mě nejez, jsem nechutný a nejspíš i jedovatý“. Za výrazným zbarvením tropických  žáb pralesniček, hadů korálovců, ale i našich vos či sršňů stojí právě tento důvod. Jejich nevýhodou je, že musí investovat jak do výroby jedu, který je ochrání, tak do barevných pigmentů, které zprávu o jejich jedovatosti předají dál.  Tuto náročnou investici se proto snaží řada organismů obejít – investují do úpravy svého zevnějšku tak, aby byl podobný druhům jedovatým, ale s výrobou jedu se už neobtěžují. Tento druh nápodoby byl nazván po svém objeviteli H.W. Batesovi „batesovské mimikry“. A v čem že si vlastně pomohli američtí badatelé v úvodu zmíněným matematickým modelem? Za celou komplikovanou matematikou stála jedna základní představa. Výrazné zbarvení je sice výhodné k odstrašování, na druhou stranu ale k sobě tato zbarvený jedinec snadněji připoutá pozornost. Větší sebejistotu mohou mít druhy jedovaté, neboť ty jsou proti predátorům skutečně chráněny. Aby unikly nevítaným napodobovačům, které parazitují na jejich nápadném dizajnu, stále svoji barevnost zvyšují a stupňují ji až do extrémů. Napodobující druh je pak nucen k dilematu – budu se barvit spíše nápadně, abych se „schoval“ za jedovatý druh, nebo  spíše nenápadně, abych unikl pozornosti predátora? Tuto takřka hamletovskou otázku vyřeší řada druhů tak, že zvolí spíše méně nápadný dizajn. Podle matematické simulace se ukazuje, že v takto rozjetých „závodech ve zbrojení“ prostě zvítězí buď extrémně barevní, nebo extrémně nenápadní jedinci. Jednoduché, co říkáte?

Související články
Češi jsou milovníky psů, alespoň jeden se vyskytuje ve 42 % českých domácností. Existuje však poměrně velká skupina lidí, kteří by si psa rádi pořídili, ale nemohou, protože jsou alergičtí. Jejich imunitní systém přecitlivěle reaguje na proteiny obsažené v psích slinách, potu, moči a šupinkách kůže, zachycených v srsti. Vědci nyní geneticky upravili psy, aby […]
Saxitoxin je nervově paralytický jed, pocházející z řas, sinic a jiných vodních organismů. Nacházet se však může i v lidmi konzumovaných mlžích, jako jsou ústřice nebo slávky. K příznakům otravy patří paralýza dýchacích cest, dojít však může až k udušení. Dosud proti tomuto jedu neexistovala protilátka, nyní ji zřejmě vědci objevili, ovšem její zdroj je […]
Objevy Příroda 6.8.2026
Fytoakustika patří mezi nové vědní obory, které zásadně mění naše představy o životě rostlin. Ještě před několika desetiletími byly rostliny považovány za tiché a pasivní organismy, které pouze reagují na změny prostředí. Moderní výzkum však ukazuje, že skutečnost je mnohem zajímavější. Rostliny totiž dokážou své okolí vnímat prostřednictvím mechanických podnětů a samy také vydávají zvuky […]
Příroda 5.8.2026
Medojed kapský je lasicovitá šelma, kterou bychom velikostí mohli přirovnat k českému jezevci. Je extrémně nebojácná, ostatně bývá označována za nejodvážnější zvíře vůbec. V této souvislosti je dokonce zapsána do Guinnessovy knihy rekordů. Navzdory svému názvu nežije pouze v jižní Africe, ale domovem je mu valná část černého kontinentu a vyskytuje se rovněž v oblastech […]
Historie Příroda 5.8.2026
Prostředí pod mořskou hladinou tehdy doslova bujelo životem. Ve vodách se proháněli nejroztodivnější živočichové – trilobiti, medúzy či hlavonožci. V dávném kambriu žil také prazvláštní stonožce podobný tvor, který měl zárodky zbraní typických pro dnešní pavouky. Pavouci, štíři či klíšťata jsou členovci patřící do skupiny klepítkatců. Vyznačují se takzvanými chelicerami, které u nich představují právě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz