Domů     Příroda
Proč příroda září barvami?
21.stoleti 27.4.2009

Matematické modelování si razí cestu napříč nejrůznějšími přírodními vědami už od 16. století. Nejdéle mu odolávala biologie, ale už i ve vědě o živém se matematické modely používají přinejmenším několik desítek let. Vědci z University of New York přišli nedávno s modelem, který vysvětluje, proč je příroda barevná. Matematické modelování si razí cestu napříč nejrůznějšími přírodními vědami už od 16. století. Nejdéle mu odolávala biologie, ale už i ve vědě o živém se matematické modely používají  přinejmenším několik desítek let. Vědci z University of New York přišli nedávno s modelem, který vysvětluje, proč je příroda barevná.

Důvodů, proč příroda tolik kypí barvami, dokáží přírodovědci najít několik. Jedním z nich, který je obzvláště významný,  je takzvané výstražné zbarvení. Jeho účelem je oznámit světu a zejména všem predátorům: „mě nejez, jsem nechutný a nejspíš i jedovatý“. Za výrazným zbarvením tropických  žáb pralesniček, hadů korálovců, ale i našich vos či sršňů stojí právě tento důvod. Jejich nevýhodou je, že musí investovat jak do výroby jedu, který je ochrání, tak do barevných pigmentů, které zprávu o jejich jedovatosti předají dál.  Tuto náročnou investici se proto snaží řada organismů obejít – investují do úpravy svého zevnějšku tak, aby byl podobný druhům jedovatým, ale s výrobou jedu se už neobtěžují. Tento druh nápodoby byl nazván po svém objeviteli H.W. Batesovi „batesovské mimikry“. A v čem že si vlastně pomohli američtí badatelé v úvodu zmíněným matematickým modelem? Za celou komplikovanou matematikou stála jedna základní představa. Výrazné zbarvení je sice výhodné k odstrašování, na druhou stranu ale k sobě tato zbarvený jedinec snadněji připoutá pozornost. Větší sebejistotu mohou mít druhy jedovaté, neboť ty jsou proti predátorům skutečně chráněny. Aby unikly nevítaným napodobovačům, které parazitují na jejich nápadném dizajnu, stále svoji barevnost zvyšují a stupňují ji až do extrémů. Napodobující druh je pak nucen k dilematu – budu se barvit spíše nápadně, abych se „schoval“ za jedovatý druh, nebo  spíše nenápadně, abych unikl pozornosti predátora? Tuto takřka hamletovskou otázku vyřeší řada druhů tak, že zvolí spíše méně nápadný dizajn. Podle matematické simulace se ukazuje, že v takto rozjetých „závodech ve zbrojení“ prostě zvítězí buď extrémně barevní, nebo extrémně nenápadní jedinci. Jednoduché, co říkáte?

Související články
Příroda Zajímavosti 27.11.2025
Kolik odpadu vznikne při výrobě jednoho mobilního telefonu? Přes sto kilogramů. A to kvůli 100gramovému zařízení, které často po pár letech končí v šuplíku. Přitom obsahuje desítky cenných kovů – měď, zlato, palladium… –, které jsme si z přírody vlastně jen půjčili. V Česku lidé ročně odloží přes 12 milionů nepoužívaných mobilů, z toho 150 […]
Historie Příroda 24.11.2025
Říká se o něm, že je to nejlepší přítel člověka. Pes rozhodně patří mezi celosvětově nejoblíbenější domácí mazlíčky. Domestikován byl už pravěkými lovci. Dnes bývá často vnímán spíš jako roztomilý gaučový povaleč než parťák na lov Faktem je, že rozmanitost, jakou se tyto šelmy vyznačují, je obrovská. Kdy byl zahájen jakýsi pomyslný přerod z predátora […]
Příroda 24.11.2025
Ostrov Jižní Georgie se nachází v Atlantickém oceánu, východně od spodního cípu Jižní Ameriky. Je domovem valné části největších šelem planety. Těmi nejsou žádní medvědi, jak by někoho mohlo napadnout, ale zástupci čeledi tuleňovitých – rypouši sloní. Ty přitom decimuje v současnosti často skloňovaná nemoc, ptačí chřipka Zákeřná choroba, která zdaleka není nebezpečná jen pro […]
Příroda 22.11.2025
V odlehlých končinách západní Kanady se odehrála scéna, kterou by ještě nedávno považovali biologové za nemožnou. Výzkumný tým pracující na území národa Heiltsuk položil na mořské dno pasti na invazivního kraba pobřežního. Nástrahy byly přivázány k bójím, které nikdy nevyplouvaly nad hladinu, takže k nim suchozemští predátoři neměli mít žádný přístup. Jenže, pak se objevila […]
Objevy Příroda 20.11.2025
Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vedený profesorem Ivanem Čepičkou a jeho doktorským studentem Markem Valtem objevil vzácný a jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, který nazval Solarion arienae. Ve studii publikované v prestižním vědeckém časopise Nature vědci ukazují, že tento druh spolu s několika dalšími málo známými liniemi prvoků tvoří novou eukaryotickou superskupinu (říši) […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz