Domů     Vesmír
Podivní bílí trpaslíci v souhvězdí Oltáře
21.stoleti 28.4.2009

Hubbleův teleskop dokáže dohlédnout i do velmi vzdálených částí vesmíru, tentokrát se mu však podařil objev takřka „za humny“. Při prozkoumávání hvězdokupy NGC 6397 objevil skupinu mrtvých hvězd zvaných bílí trpaslíci. Tito nově objevení vesmírní drobečkové však dokázali vědce pořádně překvapit.Hubbleův teleskop dokáže dohlédnout i do velmi vzdálených částí vesmíru, tentokrát se mu však podařil objev takřka „za humny“. Při prozkoumávání hvězdokupy NGC 6397 objevil skupinu mrtvých hvězd zvaných bílí trpaslíci. Tito nově objevení vesmírní drobečkové však dokázali vědce pořádně překvapit.

Jaký typ vesmírného objektu vlastně astronomové označují jako bílého trpaslíka? Tato (na vesmírné rozměry) skutečně drobná tělesa jsou vlastně hvězdy, které spálily většinu svého „paliva“ a nyní je tvoří už jen velmi hustá koule z paliva vyhořelého. Ve většině případů je takovým vyhořelým palivem uhlík a kyslík.  Ještě než se ale hvězda stane bílým trpaslíkem, předchází ji poněkud opačná fáze – je rudým obrem. V této fázi spaluje hvězda hélium, jehož část se buď přemění ve vyhořelé palivo, nebo je později odvržena a vytvoří planetární mlhovinu. Na skupině bílých trpaslíků, která byla objevena v hvězdokupě NGC 6397 ve vzdálenosti 7 200 světelných let od Země, a je tedy jednou z nejbližších hvězdokup v Mléčné dráze, je však něco velmi zvláštního. Namísto toho, aby byli jako všichni slušní bílí trpaslíci tvořeni uhlíkem a kyslíkem, je jejich jádro tvořeno héliem. A zde právě začíná záhada. Adrienne Coolová, která byla hlavní autorkou studie o tomto zvláštním objevu, popisuje problém s nově nalezenými trpaslíky takto: Teorie předpovídá, že díky své nízké hmotnosti by se měli bílí trpaslíci s héliovým jádrem vyskytovat spíše na okrajích hvězdokupy a nikoliv přímo v jejím středu. To, že jsme je nalezli v centrální oblasti naznačuje, že mají velmi těžké společníky – partnerské hvězdy, které je  v centru hvězdokupy ukotvují. Bylo by tedy jen přirozené, kdyby astronomové jejich těžké společníky na obloze nalezli. Ale ouha! I přes skvělé rozlišovací schopnosti Hubbleova teleskopu  vědci žádná taková tělesa neobjevili! Jak z této zapeklité situace ven? Astronomové jsou zatím nuceni vypomoci si z nouze nějakou pracovní hypotézou. Předpokládají tedy, že tyto objekty nevidíme buď proto, že se jim ještě nepodařilo zchladnout natolik, aby je byly naše přístroje schopny zachytit, nebo proto, že byly zničeny díky srážkám s jinými hvězdami v hvězdokupě. Astronomům nyní nezbývá, než své pracovní hypotézy dále ověřovat. Věda je prostě nikdy nekončící dobrodružnou výpravou za pravdou.

Související články
Když se asteroidy přibližují k Zemi, obvykle se dějí dvě věci. Buď ve většině případů Zemi minou nebo naši planetu zasáhnou a vytvoří na obloze jasnou světelnou čáru nebo v horším případě dopadnou až na povrch. Avšak v ojedinělých případech je asteroid zachycen gravitací Země a nějaký čas obíhá planetu, čímž se z něj stává […]
Sonda BepiColombo, společná mise Evropské a Japonské vesmírné agentury, dokončila jeden ze svých průletů kolem Merkuru. Následně zaslala snímky znázorňující krátery posetý povrch planety, kterou začne obíhat v roce 2026. Ve čtvrtek se sonda přiblížila k Merkuru více než kdykoli předtím a zaslala ostré černobílé snímky nehostinného, skvrnitého povrchu planety při východu slunce. Sonda BepiColombo […]
Český záložní astronaut Aleš Svoboda se včera vydal na simulovanou víkendovou misi na Měsíc – s dalšími členy posádky při ní bude provádět různé vědecké a technologické experimenty. Součástí mise je výstup na povrch Měsíce s pomocí virtuální reality. Tréninkovou misi pořádá Akademie věd ČR v rámci Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo s dalšími partnery […]
Díky měření evropské sondy Planck víme, že vesmír je starý 13,81 miliardy let. Když mu tedy bylo 350 milionů let, byl takříkajíc v dětském věku. Přesto už obsahoval uhlík, základní stavební kámen života, jak jej známe ze Země. Vyplývá to z pozorování Webbova teleskopu, který ve svém pohledu do vesmírné minulosti odhalil galaxii, ve které […]
I když se první žena dostala do vesmíru jen dva roky po prvním muži, své pevné místo ve vesmírných posádkách získaly ženy až po dalších dvaceti letech. Nyní už nikdo nepochybuje o tom, že jsou právoplatnými členkami posádek vesmírných lodí. V některých ohledech muže dokonce předčí, mají například menší spotřebu kyslíku i jídla. Nový výzkum […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz