Domů     Vesmír
Podivní bílí trpaslíci v souhvězdí Oltáře
21.stoleti 28.4.2009

Hubbleův teleskop dokáže dohlédnout i do velmi vzdálených částí vesmíru, tentokrát se mu však podařil objev takřka „za humny“. Při prozkoumávání hvězdokupy NGC 6397 objevil skupinu mrtvých hvězd zvaných bílí trpaslíci. Tito nově objevení vesmírní drobečkové však dokázali vědce pořádně překvapit.Hubbleův teleskop dokáže dohlédnout i do velmi vzdálených částí vesmíru, tentokrát se mu však podařil objev takřka „za humny“. Při prozkoumávání hvězdokupy NGC 6397 objevil skupinu mrtvých hvězd zvaných bílí trpaslíci. Tito nově objevení vesmírní drobečkové však dokázali vědce pořádně překvapit.

Jaký typ vesmírného objektu vlastně astronomové označují jako bílého trpaslíka? Tato (na vesmírné rozměry) skutečně drobná tělesa jsou vlastně hvězdy, které spálily většinu svého „paliva“ a nyní je tvoří už jen velmi hustá koule z paliva vyhořelého. Ve většině případů je takovým vyhořelým palivem uhlík a kyslík.  Ještě než se ale hvězda stane bílým trpaslíkem, předchází ji poněkud opačná fáze – je rudým obrem. V této fázi spaluje hvězda hélium, jehož část se buď přemění ve vyhořelé palivo, nebo je později odvržena a vytvoří planetární mlhovinu. Na skupině bílých trpaslíků, která byla objevena v hvězdokupě NGC 6397 ve vzdálenosti 7 200 světelných let od Země, a je tedy jednou z nejbližších hvězdokup v Mléčné dráze, je však něco velmi zvláštního. Namísto toho, aby byli jako všichni slušní bílí trpaslíci tvořeni uhlíkem a kyslíkem, je jejich jádro tvořeno héliem. A zde právě začíná záhada. Adrienne Coolová, která byla hlavní autorkou studie o tomto zvláštním objevu, popisuje problém s nově nalezenými trpaslíky takto: Teorie předpovídá, že díky své nízké hmotnosti by se měli bílí trpaslíci s héliovým jádrem vyskytovat spíše na okrajích hvězdokupy a nikoliv přímo v jejím středu. To, že jsme je nalezli v centrální oblasti naznačuje, že mají velmi těžké společníky – partnerské hvězdy, které je  v centru hvězdokupy ukotvují. Bylo by tedy jen přirozené, kdyby astronomové jejich těžké společníky na obloze nalezli. Ale ouha! I přes skvělé rozlišovací schopnosti Hubbleova teleskopu  vědci žádná taková tělesa neobjevili! Jak z této zapeklité situace ven? Astronomové jsou zatím nuceni vypomoci si z nouze nějakou pracovní hypotézou. Předpokládají tedy, že tyto objekty nevidíme buď proto, že se jim ještě nepodařilo zchladnout natolik, aby je byly naše přístroje schopny zachytit, nebo proto, že byly zničeny díky srážkám s jinými hvězdami v hvězdokupě. Astronomům nyní nezbývá, než své pracovní hypotézy dále ověřovat. Věda je prostě nikdy nekončící dobrodružnou výpravou za pravdou.

Související články
Vesmír 17.5.2025
Byl to záblesk zeleného světla, který nad rudými horami Marsu rozzářil nebe a s ním i oči vědců. Poprvé v historii se totiž podařilo spatřit viditelnou polární záři na rudé planetě. Nečekaný výsledek dlouhodobého snažení vědeckého týmu, vedeného fyzičkou Elise Wright Knutsenovou z Univerzity v Oslu, potvrdil, že Mars má se Zemí více společného, než […]
Vesmír 11.5.2025
Vědci možná odhalili tajemství vnitřní stavby ledových obrů Uranu a Neptunu. Nová studie naznačuje, že by se v jejich nitru mohl nacházet obří oceán vody, což by mohlo vysvětlit jejich neobvyklá magnetická pole. Uran a Neptun jsou sice našimi vzdálenějšími planetárními sousedy, přesto o nich víme stále jen docela málo. Za celou dobu kosmického výzkumu […]
S blížícím se opětovným návratem člověka na jeho povrch se průzkum Měsíce opět dostává do popředí vědeckého zájmu. Čínské sondě se v roce 2020 podařilo na Zemi přivézt vzorky měsíční horniny, které byly podrobeny důkladnému zkoumání. Odhalily, že na Měsíci zřejmě k aktivnímu vulkanismu docházelo ještě poměrně nedávno… Čínský lunární program zahrnuje celou řadu jednotlivých […]
Technika Vesmír 8.5.2025
Sovětská sonda Kosmos 482, která byla vypuštěna 31. března 1972 v rámci programu Venera s cílem prozkoumat planetu Venuši, se po více než 50 letech na oběžné dráze chystá na nekontrolovaný návrat do zemské atmosféry. Očekává se, že k tomu dojde mezi 9. a 11. květnem 2025. Kosmos 482 nebyla obyčejná sonda. Její sestupový modul […]
Náklady na stravování astronautů ve vesmíru jsou vskutku astronomické, pohybují se kolem půl milionu korun denně na jediného strávníka. Potraviny přitom často nejsou dostatečně čerstvé ani chutné. To by měl změnit nový projekt laboratorního pěstování potravin ve vesmíru, který by mohl být realizován do dvou let. Laboratorně pěstované potraviny nejsou ničím novým, takto vypěstované kuřecí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz