Domů     Příroda
Jak budou rostliny reagovat na globální oteplování?
21.stoleti 9.4.2009

Jakým způsobem se vlastně rostlinám daří zjistit, jaká je okolní teplota? I když je podle jejich reakcí zřejmé, o teplotu svého okolí vnímají, podstatu jejich vnitřního „teploměru“ se vědcům zatím odhalit nepodařilo a nazývají jej proto „svatým grálem“ botaniky. Nedávno se však britským vědcům podařilo identifikovat gen, který je zodpovědný za proměnu celé rostlinné architektury jako odpovědi na proměnu teploty. Jakým způsobem se vlastně rostlinám daří zjistit, jaká je okolní teplota? I když je podle jejich reakcí zřejmé, o teplotu svého okolí vnímají, podstatu jejich  vnitřního „teploměru“ se vědcům zatím odhalit nepodařilo a nazývají jej proto „svatým grálem“ botaniky. Nedávno se však britským vědcům podařilo identifikovat gen, který je zodpovědný za proměnu celé rostlinné architektury jako odpovědi na proměnu teploty.

Tým britských genetiků z univerzit v Leichesteru a v Oxfordu přiblížil lidské porozumění tomu, jak rostliny reagují na teplotu okolí skutečně mílovými kroky. Efekt vyšších teplot na architekturu rostlin je vědcům známý již dlouhou dobu. Na zvýšení teploty  reagují rostliny tím, že prodlouží své stonky a také velmi nápadně natáhnou řapíky svých listů. Tato proměna má však velmi nevítaný důsledek pro zemědělce.  Tato „upravené“ rostliny totiž poměrně značně zmenší svou celkovou biomasu a farmáři tak vlastně přijdou o část své úrody. Globální oteplování jim proto může dělat skutečně těžkou hlavu. Týmu pod vedením Dr. Kerry Franklinové se nedávno podařilo odhalit jeden jediný gen, který reguluje celou kaskádu dalších procesů, v jejichž  důsledku dojde k rozsáhlé  proměně v celkovém dizajnu modelového organismu rostlinných genetiků huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana). Tyto proměny přesně odpovídají proměnám, kterými rostliny reagují na zvýšení teploty a dalo by se tedy říci, že objevili master-gen pro všechny tyto proměny. Objev britského týmu má však ještě další významní důsledky, které mohou vědce poučit o způsobech, jimiž  rostliny reagují na různé proměny ve svém okolí. Protein PIF4, který je produktem objeveného genu, byl vědcům znám již delší dobu. Vědělo se o něm už, že je nějakým způsobem angažován v růstu rostlin, který je spojen s přísunem denního světla. Jak světelné, tak teplotní signály z okolí si tedy při regulaci růstu nejspíše setkávají u stejné regulační látky, proteinu PIF4.

 

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz