Domů     Příroda
Za barvu ptačího peří mohou „nanobublinky“
21.stoleti 10.4.2009

Nádherně zbarvení kolibříci bažanti, ale i naše vlhy, ledňáčci či mandelíci jsou skutečnými oživlými klenoty. Hlavním úkolem překrásných barev opeření řady druhů ptáků však není ani tak poutat naši pozornost, jako spíše pozornost opačného pohlaví svého druhu, většinou samiček. Američtí vědci nedávno poodhalili tajemství vzniku barevných efektů a velmi se podivili!Nádherně zbarvení kolibříci  bažanti, ale i naše vlhy, ledňáčci či mandelíci jsou skutečnými oživlými klenoty. Hlavním úkolem překrásných barev opeření řady druhů ptáků však není ani tak poutat naši pozornost, jako spíše pozornost opačného pohlaví svého druhu, většinou samiček. Američtí vědci nedávno poodhalili tajemství vzniku barevných efektů a velmi se podivili!

Prestižní americká Yale University má prakticky v každém z vědeckých oborů k dispozici špičkové pracovníky. Spojený tým vědců z oblastí teoretické a  aplikované fyziky a evoluční biologie se v nedávné době pokusil o vysvětlení nádherných barev ptačího peří. A proč tolik odborníků najednou? Vědce totiž nezajímalo pouze to, jak barvy vznikají, ale také to, k čemu vlastně mohou být jejich nositelům dobré. A jak vlastně vznikají barvy na povrchu organismů? Nejběžnější způsob je ten, že organismus si vyrobí barevný pigment a umístí jej na povrch svého těla. Podle amerických inženýrů se však peří ptáků barví jinak. Jeho barva je způsobena velmi zvláštní trojrozměrnou strukturou o rozměrech v řádu nanometrů, která pod elektronovým mikroskopem silně připomíná strukturu houby či pivní pěny.  Způsob jejich vzniku označují chemikové jako fázovou separaci. Tu známe z těch situací, kdy se dvě odlišné substance oddělují od sebe, podobně jako například bublinky v limonádě.  Původ nanostruktur v ptačím peří je třeba hledat v drobných bublinkách vody, obsažených v husté proteinové polévce uvnitř buněk. Jak peří roste, jsou bublinky vodu postupně nahrazovány komůrkami vzduchu. Výsledná barva peří je pak závislá pouze na jediném faktoru – na velikosti a tvaru těchto nanostruktur. Pro nanoinženýry jsou optické efekty způsobované těmito strukturami již dostatečně zajímavou výzvou. Pro biology však takový mechanismus vzniku zbarvení znamená jistou komplikaci pro jejich teorii, že nejbarevnější samec musí nutně nést ty nejlepší geny. Dejme však slovo Richardu Prumovi, vedoucímu Katedry ekologie a evoluční biologie na Yaleově Univerzitě: Mnoho biologů má za to, že zbarvení peří v sobě může kódovat informaci o kvalitě, tedy že například modřejší samec je lepší samec. Taková informace by však musela být zakódována přímo v peří při růstu bublinek. Myslím, že naše hypotéza, která říká, že vznikem barvy stojí fázová separace poskytuje, mnohem menší možnost zakódování informace o kvalitě přímo do peří, než si biologové doposud mysleli. Výzkum tak zvláštní věci, jako je struktura ptačího peří, může tedy přinést řadu velmi zajímavých poznatků nejrůznějším vědeckým odvětvím.

 

reklama
Související články
V krátkém létě zelené planiny, jinak zaledněná krajina, kde strom bývá vzácnější než vegan ve lví smečce, plná ostrých zlomů, připomínajících, že zdejší terén vznikl teprve nedávno. Takový je Island. A když je řeč o Islandu, nelze opomenout jeho gejzíry. Před dávnými lety, konkrétně před 65 000 000 let, došlo ke zlomu v zemské kůře […]
Sedm, deset, v lepších případě dvanáct nebo šestnáct let. Tak dlouho se zpravidla dožívají naši psí společníci. A nejen chovatelé, ale i vědci se ptají: Šla by tato doba prodloužit? Při vší úctě ke kočkám, pes je skutečně nejvěrnějším přítelem člověka. Zvládne být záchranářem, terapeutem, hlídačem, přepravcem, vojákem, pastevcem a samozřejmě velmi dobrým společníkem. Psí […]
Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie? „Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii. […]
Evropská rada pro výzkum je první evropskou organizací pro podporu špičkového badatelského výzkumu. O grant ji mohou požádat vědci jakékoliv národnosti s 7 až 12 lety zkušeností. Letos uspěli hned dva vědci z Čech. Evropská rada pro výzkum (ERC, European Research Council) byla zřízena Evropskou komisí v únoru 2007 s cílem finančně podpořit vědecký výzkum […]
Je svatým grálem teoretické fyziky. Tzv. teorie všeho by měla vysvětlit všechny základní fyzikální jevy takříkajíc v jednom balíku. Ale tato očekávání jsou dost možná přehnaná… „I kdybychom si představovali, že lidstvo nakonec objeví ‚teorii všeho‘ zahrnující všechny jednotlivé částice a síly, výpovědní hodnota této teorie bude pro vesmír jako celek pravděpodobně marginální,“ nechal se […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz