Za barvu ptačího peří mohou „nanobublinky“

Nádherně zbarvení kolibříci bažanti, ale i naše vlhy, ledňáčci či mandelíci jsou skutečnými oživlými klenoty. Hlavním úkolem překrásných barev opeření řady druhů ptáků však není ani tak poutat naši pozornost, jako spíše pozornost opačného pohlaví svého druhu, většinou samiček.

Američtí vědci nedávno poodhalili tajemství vzniku barevných efektů a velmi se podivili!Nádherně zbarvení kolibříci bažanti, ale i naše vlhy, ledňáčci či mandelíci jsou skutečnými oživlými klenoty. Hlavním úkolem překrásných barev opeření řady druhů ptáků však není ani tak poutat naši pozornost, jako spíše pozornost opačného pohlaví svého druhu, většinou samiček. Američtí vědci nedávno poodhalili tajemství vzniku barevných efektů a velmi se podivili!

Prestižní americká Yale University má prakticky v každém z vědeckých oborů k dispozici špičkové pracovníky. Spojený tým vědců z oblastí teoretické a aplikované fyziky a evoluční biologie se v nedávné době pokusil o vysvětlení nádherných barev ptačího peří.

A proč tolik odborníků najednou? Vědce totiž nezajímalo pouze to, jak barvy vznikají, ale také to, k čemu vlastně mohou být jejich nositelům dobré. A jak vlastně vznikají barvy na povrchu organismů? Nejběžnější způsob je ten, že organismus si vyrobí barevný pigment a umístí jej na povrch svého těla.

Podle amerických inženýrů se však peří ptáků barví jinak. Jeho barva je způsobena velmi zvláštní trojrozměrnou strukturou o rozměrech v řádu nanometrů, která pod elektronovým mikroskopem silně připomíná strukturu houby či pivní pěny.

Způsob jejich vzniku označují chemikové jako fázovou separaci. Tu známe z těch situací, kdy se dvě odlišné substance oddělují od sebe, podobně jako například bublinky v limonádě. Původ nanostruktur v ptačím peří je třeba hledat v drobných bublinkách vody, obsažených v husté proteinové polévce uvnitř buněk.

Jak peří roste, jsou bublinky vodu postupně nahrazovány komůrkami vzduchu. Výsledná barva peří je pak závislá pouze na jediném faktoru – na velikosti a tvaru těchto nanostruktur. Pro nanoinženýry jsou optické efekty způsobované těmito strukturami již dostatečně zajímavou výzvou.

Pro biology však takový mechanismus vzniku zbarvení znamená jistou komplikaci pro jejich teorii, že nejbarevnější samec musí nutně nést ty nejlepší geny. Dejme však slovo Richardu Prumovi, vedoucímu Katedry ekologie a evoluční biologie na Yaleově Univerzitě: Mnoho biologů má za to, že zbarvení peří v sobě může kódovat informaci o kvalitě, tedy že například modřejší samec je lepší samec.

Taková informace by však musela být zakódována přímo v peří při růstu bublinek. Myslím, že naše hypotéza, která říká, že vznikem barvy stojí fázová separace poskytuje, mnohem menší možnost zakódování informace o kvalitě přímo do peří, než si biologové doposud mysleli.

Výzkum tak zvláštní věci, jako je struktura ptačího peří, může tedy přinést řadu velmi zajímavých poznatků nejrůznějším vědeckým odvětvím.

Autor: Jan Weyer
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

„Fujtajblík“ již nebude kráčet po mořském dně

„Fujtajblík“ již nebude kráčet po...

Na dně moří a oceánů žijí skutečně prazvláštní tvorové, řadí se mezi ně...
Byl megalodon skutečně mega?

Byl megalodon skutečně mega?

Obří megalodon (Carcharocles megalodon) je živočich, který svou velikostí...
Znečištěná voda v oceánech rozpouští žraloky zaživa

Znečištěná voda v oceánech...

Vědecký tým z University of Cagliari nedávno odhalit další smutný důsledek působení...
Šípové žáby opět v Praze

Šípové žáby opět v Praze

Návštěvníci Zoo Praha teď mají jedinečnou příležitost prohlédnout si hned...
Čeští vědci zachraňují africkou divočinu

Čeští vědci zachraňují africkou...

Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše...
Poznejte život netopýrů zblízka

Poznejte život netopýrů zblízka

Mezinárodní noc pro netopýry proběhne letos již po čtyřiadvacáté. Tradiční...
Co zabilo slony?

Co zabilo slony?

Pro vědce byla nedávná smrt stovek slonů v africké Botswaně záhadou. Nyní se však zdá,...
Mechanické ploty nebo elektřina?

Mechanické ploty nebo elektřina?

Desítky tisíc až statisíce kaprovitých ryb ročně táhnou z nádrže Lipno do horní...
Digitální ilustrace zachycující přírodu

Digitální ilustrace zachycující...

Jak lze vytvářet ilustrace divoké přírody pomocí technologií, ukazuje nová...
Zvířata ohrožená ohněm

Zvířata ohrožená ohněm

Na přelomu roku 2019 a 2020 zasáhly Austrálii ničivé požáry, které měly...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pozor na klíště! Nebezpečí létem zdaleka nekončí!

Pozor na klíště! Nebezpečí létem...

Tento nepříjemný parazit nás bohužel neohrožuje jen během letních...
Nejkrásnější hrady a zámky na světě

Nejkrásnější hrady a zámky na světě

V historii sloužily hrady jako obrana před nájezdy nepřátel a zámky...
První akciová společnost: Komu vyfoukli Nizozemci prvenství v obchodu s kořením?

První akciová společnost: Komu...

Nizozemské lodě míří na konci 16. století k indickým Ostrovům koření a vrací se...
Největší tajemství NASA

Největší tajemství NASA

Přistál člověk opravdu na měsíci? Udělal Neil Armstrong...
Byl Český ráj posvátným místem Keltů?

Byl Český ráj posvátným místem...

Na území Českého ráje se nachází velké množství svatyní a posvátných lokalit...
Legenda O sedmi spáčích: Komu patří obrovské hroby v Tunisku?

Legenda O sedmi spáčích: Komu...

Na jihu Tuniska se nachází slavná osada Chenini, kam se sjíždějí turisté...
Karel IV.: Měl zkušenosti s nevysvětlitelnými jevy?

Karel IV.: Měl zkušenosti s...

Dnes si připomínáme 700 let od narození českého krále a římského císaře Karla...
Peruánská svatyně Chavin de Huantar: Starší než Stonehenge

Peruánská svatyně Chavin de...

Na rozdíl od proslulého Stonehenge tuto svatyni zná jen málokdo. A přitom je podle...
VIDEO: Kuličková dráha, od které neodtrhnete oči!

VIDEO: Kuličková dráha, od které...

Dřívka, magnety, pružinky a kuličky. Stačí pár...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.