Domů     Příroda
Proč si mravenci pomáhají?
21.stoleti 18.4.2008

Vznik sociálního chování u hmyzu se stále ještě nedořešenou otázkou. Nejnovější práce ukazuje, že doposud přijímané vysvětlení nemusí být postačující.Vznik sociálního chování u hmyzu se stále ještě nedořešenou otázkou. Nejnovější práce ukazuje, že doposud přijímané vysvětlení nemusí být postačující.

Mravenci, včely, mšice a další společenská havěť je ochotna ve velkém podstoupit největší možnou oběť – vzdát se v zájmu vychování potomků někoho jiného vlastní reprodukce. Z pohledu evoluce to je naprosto absurdní, přesto tento způsob existence miliardy drobných stvoření považují za normální. Celý svůj život zasvětí péči o královnu a larvy, výstavbě hnízd a plnění skladů ohromným množstvím potravy. Jako sterilní dělníci přitom nemají nejmenší naději na to, že by své vlastní geny mohli předat další generaci. Jak se tedy takový přístup k životu mohl vůbec vyvinout?

Převrat po 40 letech
Posledních 40 let se mravenčí altruismus vysvětluje za pomoci teorie příbuzenské selekce. Ta předpokládá, že na první pohled nezištní dělníci napomáhají šíření genů, které jsou shodné s jejich vlastními, protože podporují reprodukci svých blízkých příbuzných. Evoluci pohánějí „zájmy“ genů, nikoli organismů, které slouží pouze jako jejich osobní pečovatelky.
Nejnovější článek světově uznávaného experta na hmyzí sociologii, Edwarda O. Wilsona z Harvardské univerzity v USA, však ukazuje, že příbuzenská selekce k vytvoření sociálního chování možná nebyla zapotřebí. „Je to sice neuvěřitelné, ale eusociální společenství, tedy taková, ve kterých někteří jedinci vzdají vlastní reprodukce v zájmu druhých, se vyvinula v jediném kroku,“ tvrdí Wilson.

Malý krok pro vosu, ale obrovský skok pro sociální hmyz
Aby bylo něco podobného možné, je zapotřebí, aby se hmyz během svého života dostal do situace, kdy si musí zvolit jednu z nabízených cest. Samotářské vosy, kterou jsou za běžných okolností schopné reprodukce, se čas od času dostanou do situace, kdy se musejí zachovat jako dělníci. Pokud vinou nepříznivých podmínek nemohou mláďata po přeměnu v dospělce opustit hnízdo, zůstávají ve společenství jako dělnice, kterým se tím zapovídá nárok na vlastní potomstvo. Ke hnízdu se pak často přidávají i zcela nepříbuzné „náhodné kolemjdoucí“. Taková „rodina“ pak samozřejmě má selekční výhodu před pravými samotářkami, proto se dál vyvíjí jako skupina, nikoli jako jedinec. Již první krok k eusociálnímu společenství je tedy v podstatě eusociální společenství samo.

Rozpory mezi odborníky
Wilson zmiňuje i další důvody, proč tzv. příbuzenská selekce nemůže být hlavním hnacím motorem pro vznik organismů, které se dobrovolně vzdají vlastní reprodukce. „V podstatě se stejně chovají například i afričtí hlodavci rypoši lysí, kteří se rozmnožují stejně jako my pohlavně, mšice na druhé straně využívají vývoj z neoplozeného vajíčka, tedy partenogenezi. Není možné, aby stejný evoluční princip fungoval u takto rozdílných druhů předávání genů.“
Jeho argument založený na tom, že sterilní dělníci většiny druhů sociálního hmyzu nerozlišují mezi příbuznými a nepříbuznými jedinci, však už vyvrací dánský etolog Jacobus Boomsma z Copenhagenské univerzity: „Právě teoretické modely založené na příbuzenské selekci jasně prokázaly, že v pokročilých fázích vývoje eusociálního společenství, dělníci ztratí schopnost rozeznávat mezi příbuznými a nepříbuznými. K ničemu to nepotřebují, jsou naprogramovaní jen vykonávat svoji roli.“
S Wilsonovými závěry nesouhlasí i další odborníci a poukazují na to, že příbuzenská selekce sice není jedinou příčinou vzniku eusociálního společenství, ale pravděpodobně je jednou z nezbytných podmínek.

Podivní slepí naháči
Rypoš lysý, malý hlodavec, připomínající oholenou myš, je sice savec, ale pravděpodobně s tím nebyl nikdy příliš spokojen, a tak se snaží alespoň chovat jako hmyz. Celý svůj život je zalezlý v podzemním doupěti sestávajícím z mnoha spletitých chodeb a nikdy se ani neodváží vystrkovat svůj růžový lysý čenich na světlo světa. Podobně jako včely se staví i k reprodukci. Rozmnožovat se dokáže pouze jedna samice, která zároveň velí celé kolonii zvláštních hlodavců. Ostatní fungují jako dělníci, kteří mají za úkol hloubit chodby a shánět potravu, na vlastní potomky si mohou nechat zajít chuť. Zvláštní kastu pak tvoří „komorné“, které se starají o výchovu mláďat a péči o královnu. V případě jejich úmrtí je pak vůdčí samice nahrazena některou z těchto komorných.

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
enigmaplus.cz
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
Málokdo ví, že jedno z prvních podrobně zaznamenaných setkání s cizí bytostí pochází z roku 1803 z Japonska. Z podivného plavidla prý tehdy na pobřeží vystoupila zvláštní žena. Šlo o návštěvu z jiného
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
epochaplus.cz
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz