Domů     Zajímavosti
Lov na Nessii přitahuje i vědce
21.stoleti 6.5.2005

Přestože tajemná obluda ze skotského jezera Lochness patří stále spíše mezi hypotetické tvory, jejichž existence je více než pochybná, nelze opomenout v naší cestě za záhadami naší planety ani ji. Tím spíše, že se o Nesii, jak se familiárně nazývá, zajímají i renomovaní odborníci.Přestože tajemná obluda ze skotského jezera Lochness patří stále spíše mezi hypotetické tvory, jejichž existence je více než pochybná, nelze opomenout v naší cestě za záhadami naší planety ani ji. Tím spíše, že se o Nesii, jak se familiárně nazývá, zajímají i renomovaní odborníci.

Jedním z nich je i čtyřiašedesátiletý bývalý námořník na ponorce, letecký inženýr, později uznávaný oceánolog Dan Taylor, který v současné době připravuje novou vědeckou expedici za tajemnou Nesii. V městečku Hardeeville ve svém hangáru o rozměrech 18 x 24 metrů staví 13 metrů dlouhou ponorku, která má prozkoumat dno jezera Lochness.

Dinosaurus, nebo obří úhoř?
První Taylorova expedice s ponorkou jménem Viperfish za lochneskou byla v roce 1969 neúspěšná, stejně jako všechny další výpravy. Letos na jaře však chce jezerního netvora konečně objevit. O existenci lochnesky existují stovky teorií, i očitých svědectví. Nejpopulárnější z nich tvrdí, že jde o posledního žijícího zástupce pravěkých dinosaurů – plesiosaura, který v chladných vodách jezera záhadným způsobem přežil do dnešních dnů. Jiný názor má Taylor, který argumentuje tím, že pokud by šlo o plesiosaura, musel by se v pravidelných intervalech vynořovat na povrch, aby se nadechl a to se neděje. Je toho názoru, že jde o obřího úhoře, nebo dosud nepopsaného vodního hada. Lochneska se totiž objevuje značně nepravidelně, což potvrzují i záznamy on-line kamer rozmístěných kolem jezera. Do pátrání po obludě byly investovány již miliony dolarů. Jen permanentní sledování jezera kamerami, sondami a pomocí rozmístěných sonarů přijde na velké peníze. Málokterý mýtus už stál tolik peněz a přitahuje tolik lidí jako lochneska. Každým rokem utratí u jezera na 600 000 turistů přes 48 milionů dolarů.

Co objeví nová expedice?
„Život je příliš jednotvárný a tak jsem si našel Nesii,“ říká Taylor o svém nadšeném úsilí. Se svou první ponorkou Viperfish (byla 6, 7 metru dlouhá a vážila 1,5 tuny) pátral v jezeře Lochness celých šest měsíců, ale nepočítáme-li pár nevýznamných ozvěn ze sonaru, nenašel nic. Nová ponorka je dvakrát větší a může se ponořit až do hloubky 600 metrů. Aby měla expedice i odborný dohled, bude ponorku pilotovat uznávaný biolog Leonard Mudd. Ačkoli je  vědec, není k výpravě vůbec skeptický: “ Pro mne, jako pro biologa jde o nesmírně cennou možnost poznat hlubiny jezera Lochness. I kdybychom neobjevili přímo místní obludu, věřím, že najdeme odpovědi na celou řadu otázek a nalezneme i některé ze vzácných živočišných druhů. Podle mého přesvědčení je arogantní, myslet si, že člověk už všechno objevil a v jezeře nic není. Vezměte si jen nálezy nových tvorů v oceánech, ke kterým dochází neustále.“
Vysněným důkazem pro lovce Nesii je vzorek její tkáně. I s tím spousta expedic v minulosti počítala a výjimkou nebyla ani Taylor. Jeho ponorka Viperfish byla vybavena speciálními harpunami a střelami pro odběr vzorků. Od toho však již vědci upustili. „Nebudeme Nesii ubližovat. Spokojíme se s fotografickými důkazy a záznamy sonaru a možná najdeme na dně jezera i zbytky její stravy,“ říká Taylor.

Jak vznikla legenda o lochnesce
Jezero Lochness se nachází asi 800 kilometrů od Londýna, ve skotském hrabství Inverness. Celý tanec kolem jezerní příšery nastal v roce 1934, kdy uznávaný londýnský chirurg Robert Wilson projížděl v autě se svou přítelkyní kolem jezera Loch-Ness. Oba samozřejmě slyšeli o tom, že před rokem tu manželé Spiceovi svým autem málem vrazili do podivné obludy plazící se přes cestu, ale doktor Wilson nevěřil, že by zrovna on měl to štěstí a zažil něco podobného. Vtom ale jeho přítelkyně s výkřikem překvapeně ukázala na jezero. Na hladině se něco pohybovalo a zanechávalo to za sebou zčeřenou brázdu. Z vody vyčníval dlouhý krk a jeho výška dokazovala, že se jedná o velkého tvora. Doktor Wilson okamžitě zastavil a protože měl sebou fotoaparát, tvora vyfotil. Tak vznikl snímek, který proletěl celým světem a nastartoval pátrání podvodníků, amatérských pátračů i uznávaných vědců po podivném jezerním tvoru. Při průzkumech dna jezera už si odborníci ověřili, že je v něm spousta jeskyní a skrytých puklin, dokonce nevylučují spojení s mořem. Tam někde v hlubinách by se tedy Nessie měla skrývat.

Související články
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
V průběhu zimy došlo v Severní Americe k úhynu 60 % včelích populací. Dlouho trvalo, než vědci odhalili příčinu. Nyní už vědí, že za zkázou stál parazitický roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). Ještě horší zprávou je, že se tento stává odolným vůči postřikům, které dosud k ochraně včelstev postačovaly. Odborníci proto volají po urychleném […]
Moře a oceány ani zdaleka nejsou oázou ticha. Ani nemohou být. Život se tu už od svých počátků učil využívat zvuky k orientaci a komunikaci. Fungovalo to dobře, dokud nepřišel člověk se svou technikou. Vojenské sonary a vzdušná děla přinesly hluk takové úrovně, že ohrožuje vše živé od planktonu až po velryby. Za celý problém přitom […]
Zvířata jsou často vnímána jako tvorové žijící instinktivně, bez rozumu, emocí nebo péče o hygienu. Jenže nová zjištění z výzkumu chování lidoopů obracejí tuto představu naruby. Zvláště šimpanzi. Naši nejbližší evoluční příbuzní totiž předvádějí, že péče o zdraví a tělo není výsadou lidí. Vědecký tým z Max Planckova institutu zaznamenal hned několik situací, kdy šimpanzi […]
Krevní testy, které hledají rakovinné markery existují již desítky let, ale nejnovější generace se soustředí na drobné fragmenty DNA jednotlivých nádorových buněk v krvi člověka. Díky tomu jsou schopny návrat rakoviny odhalit až o 5 měsíců dříve než běžné zobrazovací metody. Je to přínosem pro pacienty? Technologie personalizovaných testů ctDNA vychází z poznatku, že rakovinné […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz