Obojživelníky čeká chmurná budoucnost

V současné době známe na 5743 druhů obojživelníku, žijících na naší planetě, a jejich počet katastrofálně klesá. Obojživelníci patří mezi nejrychleji vymírající zvířata na Zemi. Odborníci zatím neznají příčinu a hledají cesty, jak tomu zabránit.V současné době známe na 5743 druhů obojživelníku, žijících na naší planetě, a jejich počet katastrofálně klesá. Obojživelníci patří mezi nejrychleji vymírající zvířata na Zemi. Odborníci zatím neznají příčinu a hledají cesty, jak tomu zabránit.

Polovinou všech kriticky ohrožených druhů živočichů jsou právě obojživelníci. V některých lokalitách prohlášených za chráněná území nepomáhá ani jejich důsledná ochrana. Největším tempem mizí různé druhy obojživelníků především v Jižní Americe a v Austrálii.

Podle celosvětového průzkum je celá třetina tohoto druhu na pokraji vymření.

Likviduje obojživelníky vražedná plíseň?Velkým tempem mizí žáby, mloci, čolci i ropuchy. Část jich vezme za své jako potrava, část přijde díky lidským zásahům o své domovy a další druhy mizí zdánlivě bez jakéhokoliv důvodu.

To jsou závěry bádaní více než 500 herpetologů z celého světa, zveřejněné koncem loňského roku. Podle vědců tak zmizí během sta let celá polovina představitelů tohoto druhu. Simon Stuart z Mezinárodního institutu ochrany, přišel s novou teorií, která by měla alespoň částečně objasnit záhadné vymírání obojživelníků.

Jde podle něho o velmi nešťastné spojení dvou příčin. Jsou to klimatické změny a rozšíření plísňového onemocnění, zvaného chytridiomycosis, které napadá kůži dospělých obojživelníků i ústní partie pulců.

Ona houbovitá plíseň koexistovala s některými obojživelníky po celé věky více méně mírumilovně. Globální změny klimatu a nová proudění vzduchu však mohly způsobit rychlé rozšíření choroby, která pak napadá i jedince, kteří proti jejím účinkům nejsou imunní a rychle jí podléhají.

Jako kanárek v doleNa druhé straně jsou však někteří vědci k této teorii skeptičtí a nevěří, že příčinou vymírání obojživelníků je ona záhadná plíseň. Chybí jim pro to konkrétní svědectví a dlouhodobější studie.

Jeden z odpůrců teorie například tvrdí, že i to zdánlivě nejčistší přírodní prostředí je dnes napadeno jak civilizačními vlivy, tak živočichy, kteří v něm působí nepřirozeně. Tak například i ve zdánlivě sterilním prostředí karibských lesů, kde se to obojživelníky jen hemží, byly objeveny celé kolonie evropských krys.

Ty jsou považovány za největší nepřátele obojživelníků, kteří před nimi nemají šanci uniknout. Některé velmi zajímavé druhy obojživelníků zmizely jako mávnutím kouzelného proutku během pouhého čtvrtstoletí.

Uvést můžeme například celou rodinu australských žab, které používaly k rozmnožování svůj vlastní zažívací trakt. Žáby spolykaly svá vlastní vajíčka a poté co prošla pulčím stádiem, je vyzvrátily jako zralá mláďata.

Žáby, mloci a jejich jednotlivá vývojová stadia jsou velmi citliví na změny prostředí. Velmi nízká je zejména jejich odolnost proti suchu. Potřebují vlhké prostředí a na sucho je jejich kůže velmi citlivá.

„Je to pro nás varovné znamení, upozorňuje nás na blížící se katastrofu“ říká Simon Stuart. „ Je to jako kanárek v uhelném dole, kterého používali horníci jako indikátor blížícího se nebezpečí. Vždy podlehl jedovatým vlivům jako první.

Vzhledem k jejich citlivosti na přírodní změny, jsou obojživelníci prvním druhem, který reaguje na nepříznivé změny klimatu. Měli bychom si toto varování vzít velmi rychle k srdci“!

Milostné hrátky skokanůPozorovat milostné snažení skokanů může být pro někoho pěknou zábavou, pro jiného cílem jeho vědeckého bádání. Tu druhou formu zvolil tým španělského zoologa Davida Vieitese, který se rozhodl objasnit některé zcela unikátní formy chování těchto obojživelníků.

Pokud jste někdy pozorovali pářící se skokany, určitě vám neušlo, jak pevně a dlouho se dokáže sameček držet na hřbetě své vyvolené. Má to svůj účel. Skokaní samci jsou totiž pěkná sebranka a v honbě za vlastním potomstvem se neštítí ani zlodějiny.

Tak se nerozpakují zaútočit na samečka, který si právě na hřbetě samičky užívá zázrak plození, shodit jej a zaujmout jeho místo. Jsou ovšem i jedinci daleko mazanější. Ti si prostě počkají, až samička vypustí vajíčka a ta si pak zcela sprostě přivlastní a oplodní je.

Vědci zjistili, že až 84% vajíček je oplodněno více než jedním samcem, vajíčka v jednom hroznu, vypuštěném samičkou, tedy mají celou řadu otců. První ze samečků, kterému samička podlehne totiž oplodní sotva 70% vajíček a ta ostatní už si vezmou na starost další samečkové, kteří využijí situace a oplodní je vlastním spermatem.

Někteří žabáci se neštítí ani tak drzých krádeží, jako je ukradení celého hroznu vajíček zpod zadečku samičky. To ovšem samičky vědí a tak často čekají na vhodnou chvíli, kdy jsou úplně samy a vajíčka vypustí na skryté místo.

Někdy tak putují i se samečkem na zádech dlouhé hodiny, což můžeme často pozorovat i u našich rybníků a nemusíme jezdit až do španělských Pyrenejí, kde popsaný vědecký výzkum probíhal.

Autor: Redakce
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Nelíbejte křečky!

Důrazná doporučení pro chovatele křečků coby domácích mazlíčků vydaly...

Je třeba si to náležitě užít

Pohlavní styk není pouze aktem k zachování druhu, pro některé, jako jsou například...

Výzkum českých vědců: Drobní pěvci...

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak...

Zlatá rybka na kolečkách

Je řízení auta a jiných strojů výsadou člověka, nebo umělé...

Zemědělství se dařilo i v...

Odborníci z University of California v Riverside ve své nové...

Nová éra ve šlechtění rostlin

Během vývoje rostlin je přesná rovnováha rostlinných hormonů cytokininů zcela...

Elegáni v černých fracích volají...

Extrémní povětrnostní jevy jsou stále častějším a závažnějším problémem, vše zákonitě...

Pták roku 2022

Tak jako každý rok i letos ornitologové vybrali z nepřeberného množství ptáka...

Zemřel Lovec zkamenělin

Ve věku 77 let zemřel začátkem roku 2022 světoznámý paleontolog...

Vši pomohly zachovat starověkou...

Vědcům se podařilo extrahovat lidskou DNA z buněk pokožky hlavy, zachycenou v...

Nenechte si ujít další zajímavé články

John Couey: Svou oběť pohřbil zaživa

John Couey: Svou oběť pohřbil...

Devítiletá Jessica Marie Lunsfordová prožila v posledních chvílích svého života...
Zlatá rybka na kolečkách

Zlatá rybka na kolečkách

Je řízení auta a jiných strojů výsadou člověka, nebo umělé...
Konference ve Wannsee: Před 80 lety rozhodli nacisté o osudu evropských Židů

Konference ve Wannsee: Před 80 lety...

Přesně před 80 lety, 20. ledna 1942, posvětila konference šestnácti představitelů...
Nejkrásnější zoologické zahrady světa

Nejkrásnější zoologické zahrady...

Zoologické zahrady jsou mnohými lidmi vyhledávány jako oázy klidu a míru s velice...
Studie sopečného popela: Na povrch „vyplavaly“ nové souvislosti

Studie sopečného popela: Na povrch...

Studie sopečného popela v jihozápadní Etiopii posunula stáří nejstarší...
Delfíni jako sexuální požitkáři: Je třeba si to náležitě užít

Delfíni jako sexuální požitkáři: Je...

Pohlavní styk není pouze aktem k zachování druhu, pro některé, jako jsou například...
Robert Thompson a Jon Venables: Brutální vrazi s andělskou tváří

Robert Thompson a Jon Venables:...

Dva výrostci se baví v nákupním středisku až podezřelou zábavou....
Houstone, problém vyřešen

Houstone, problém vyřešen

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se podílí na přípravě...
Prasečí srdce pro lidi? Zatím stále jen poslední možnost

Prasečí srdce pro lidi? Zatím...

První transplantace geneticky pozměněného prasečího srdce umírajícímu člověku na...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.