Obojživelníky čeká chmurná budoucnost

V současné době známe na 5743 druhů obojživelníku, žijících na naší planetě, a jejich počet katastrofálně klesá. Obojživelníci patří mezi nejrychleji vymírající zvířata na Zemi. Odborníci zatím neznají příčinu a hledají cesty, jak tomu zabránit.V současné době známe na 5743 druhů obojživelníku, žijících na naší planetě, a jejich počet katastrofálně klesá. Obojživelníci patří mezi nejrychleji vymírající zvířata na Zemi. Odborníci zatím neznají příčinu a hledají cesty, jak tomu zabránit.

Polovinou všech kriticky ohrožených druhů živočichů jsou právě obojživelníci. V některých lokalitách prohlášených za chráněná území nepomáhá ani jejich důsledná ochrana. Největším tempem mizí různé druhy obojživelníků především v Jižní Americe a v Austrálii.

Podle celosvětového průzkum je celá třetina tohoto druhu na pokraji vymření.

Likviduje obojživelníky vražedná plíseň?Velkým tempem mizí žáby, mloci, čolci i ropuchy. Část jich vezme za své jako potrava, část přijde díky lidským zásahům o své domovy a další druhy mizí zdánlivě bez jakéhokoliv důvodu.

To jsou závěry bádaní více než 500 herpetologů z celého světa, zveřejněné koncem loňského roku. Podle vědců tak zmizí během sta let celá polovina představitelů tohoto druhu. Simon Stuart z Mezinárodního institutu ochrany, přišel s novou teorií, která by měla alespoň částečně objasnit záhadné vymírání obojživelníků.

Jde podle něho o velmi nešťastné spojení dvou příčin. Jsou to klimatické změny a rozšíření plísňového onemocnění, zvaného chytridiomycosis, které napadá kůži dospělých obojživelníků i ústní partie pulců.

Ona houbovitá plíseň koexistovala s některými obojživelníky po celé věky více méně mírumilovně. Globální změny klimatu a nová proudění vzduchu však mohly způsobit rychlé rozšíření choroby, která pak napadá i jedince, kteří proti jejím účinkům nejsou imunní a rychle jí podléhají.

Jako kanárek v doleNa druhé straně jsou však někteří vědci k této teorii skeptičtí a nevěří, že příčinou vymírání obojživelníků je ona záhadná plíseň. Chybí jim pro to konkrétní svědectví a dlouhodobější studie.

Jeden z odpůrců teorie například tvrdí, že i to zdánlivě nejčistší přírodní prostředí je dnes napadeno jak civilizačními vlivy, tak živočichy, kteří v něm působí nepřirozeně. Tak například i ve zdánlivě sterilním prostředí karibských lesů, kde se to obojživelníky jen hemží, byly objeveny celé kolonie evropských krys.

Ty jsou považovány za největší nepřátele obojživelníků, kteří před nimi nemají šanci uniknout. Některé velmi zajímavé druhy obojživelníků zmizely jako mávnutím kouzelného proutku během pouhého čtvrtstoletí.

Uvést můžeme například celou rodinu australských žab, které používaly k rozmnožování svůj vlastní zažívací trakt. Žáby spolykaly svá vlastní vajíčka a poté co prošla pulčím stádiem, je vyzvrátily jako zralá mláďata.

Žáby, mloci a jejich jednotlivá vývojová stadia jsou velmi citliví na změny prostředí. Velmi nízká je zejména jejich odolnost proti suchu. Potřebují vlhké prostředí a na sucho je jejich kůže velmi citlivá.

„Je to pro nás varovné znamení, upozorňuje nás na blížící se katastrofu“ říká Simon Stuart. „ Je to jako kanárek v uhelném dole, kterého používali horníci jako indikátor blížícího se nebezpečí. Vždy podlehl jedovatým vlivům jako první.

Vzhledem k jejich citlivosti na přírodní změny, jsou obojživelníci prvním druhem, který reaguje na nepříznivé změny klimatu. Měli bychom si toto varování vzít velmi rychle k srdci“!

Milostné hrátky skokanůPozorovat milostné snažení skokanů může být pro někoho pěknou zábavou, pro jiného cílem jeho vědeckého bádání. Tu druhou formu zvolil tým španělského zoologa Davida Vieitese, který se rozhodl objasnit některé zcela unikátní formy chování těchto obojživelníků.

Pokud jste někdy pozorovali pářící se skokany, určitě vám neušlo, jak pevně a dlouho se dokáže sameček držet na hřbetě své vyvolené. Má to svůj účel. Skokaní samci jsou totiž pěkná sebranka a v honbě za vlastním potomstvem se neštítí ani zlodějiny.

Tak se nerozpakují zaútočit na samečka, který si právě na hřbetě samičky užívá zázrak plození, shodit jej a zaujmout jeho místo. Jsou ovšem i jedinci daleko mazanější. Ti si prostě počkají, až samička vypustí vajíčka a ta si pak zcela sprostě přivlastní a oplodní je.

Vědci zjistili, že až 84% vajíček je oplodněno více než jedním samcem, vajíčka v jednom hroznu, vypuštěném samičkou, tedy mají celou řadu otců. První ze samečků, kterému samička podlehne totiž oplodní sotva 70% vajíček a ta ostatní už si vezmou na starost další samečkové, kteří využijí situace a oplodní je vlastním spermatem.

Někteří žabáci se neštítí ani tak drzých krádeží, jako je ukradení celého hroznu vajíček zpod zadečku samičky. To ovšem samičky vědí a tak často čekají na vhodnou chvíli, kdy jsou úplně samy a vajíčka vypustí na skryté místo.

Někdy tak putují i se samečkem na zádech dlouhé hodiny, což můžeme často pozorovat i u našich rybníků a nemusíme jezdit až do španělských Pyrenejí, kde popsaný vědecký výzkum probíhal.

Autor: Redakce
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Nelétá vše, co křídla má!

Obecným předpokladem je, že když má nějaký tvor křídla, je schopen letu....

Morče, nebo prasátko?

Morče domácí (Cavia aperea porcellus) je dnes již běžným domácím...

Země hicuje – oceány se...

Z nejnovější analýzy provedené v uplynulém roce vyplývá fakt, že je možné...

Pes dokáže odhalit pravou lidskou...

Podle nejčerstvější studie odborníků z Veterinární univerzity ve Vídni se psi...

Špinavému vzduchu se nevyhneme

Dýchat musí každý z nás a zhruba 99 % všech lidí na planetě dýchá znečištěný vzduch,...

Stále menší a menší plasty

Plasty jsou zkázou pro naši planetu a mikroplasty ničí naše těla. Zatímco...

„Kočičí vikingové“

Že byly kočky uctívané ve starověkém Egyptě, ví snad každé malé dítě, důkazy,...

Snímky NASA ukazují klimatickou...

Satelitní fotografie nádrže Mead na hranicích Nevady a Arizony názorně...

Rak bez „raka“, ale s morem

Včely však nejsou jediné, kdo by se měl bát o svou existenci. Namále mají také...

Létající stroje na smrt

V posledních letech se jako synonyma pro invazní druhy skloňují především dva...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Záhada velkého počtu dvojčat: Josef Mengele za jejich výskyt nemohl

Záhada velkého počtu dvojčat:...

Brazilské město Candido Godoi je zajímavé tím, že se zde vyskytuje velké...
První zvukovou nahrávku vynálezce vyryl do obyčejného papíru

První zvukovou nahrávku vynálezce...

Mechanické, magnetické či optické stopy zvukových vln, které...
Fibrilace síní – nová epidemie Evropy!

Fibrilace síní – nová epidemie...

V Evropě postihuje v současnosti fibrilace síní asi 11 milionů...
Co prozradily oštěpy neandertálců?

Co prozradily oštěpy neandertálců?

Poslední archeologické nálezy stojí za přehodnocením teorií o životě neandrtálců (Homo...
Jedna, nebo dvě hlavy? Německou orlici zhyzdil hákový kříž

Jedna, nebo dvě hlavy? Německou...

Už mince ze 12. století zdobí symbol orlice. Císaři Svaté říše římské se...
Donutil Ernest von Koerber TGM k odchodu do exilu?

Donutil Ernest von Koerber TGM k...

Jaké byly začátky první československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka...
Medvěd z Knihy džunglí

Medvěd z Knihy džunglí

Medvěd pyskatý (Melursus ursinus) je šelma patřící k menším druhům...
Svátek nejmenších: Dětem jako první vzdal hold turecký prezident Atatürk

Svátek nejmenších: Dětem jako...

„Vyhlašuji přestávku. Jednání bude pokračovat za půl hodiny,“ prohlásí předseda tureckého...
Museli jsme za svoji účast v bojích pod křídly RAF zaplatit?

Museli jsme za svoji účast v...

„Rudý kroužek s nápisem Fire výstražně září a v optickém zaměřovači před naším...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.