Domů     Příroda
Meteorologie od A až po Ž
21.stoleti 18.3.2005

Jsou vědní obory, které se v různých souvislostech dotýkají každého člověka. Mezi ně bezesporu náleží meteorologie, která se zabývá všestranným studiem jevů probíhajících v zemské atmosféře. Má řadu podoborů: aerologie, klimatologie, hydrometeorologie aj. Všude na světě však odborníci pracují ze základními pojmy, které vám chce 21.STOLETÍ přiblížit.Jsou vědní obory, které se v různých souvislostech dotýkají každého člověka. Mezi ně bezesporu náleží meteorologie, která se zabývá všestranným studiem jevů probíhajících v zemské atmosféře. Má řadu podoborů: aerologie, klimatologie, hydrometeorologie aj. Všude na světě však odborníci pracují ze základními pojmy, které vám chce 21.STOLETÍ přiblížit.

Aerologie (z řečtiny: aer = vzduch, logie = nauka) – část meteorologie, která se zabývá fyzikálními jevy ve volné atmosféře (viz). Název aerologie byl na návrh německého vědce Wladimira Köppera  oficiálně přijat až v roce 1906. Ovšem pojem „aerologie“ užil Domenico Panarolo již v r. 1646.
Bariéra klimatická – výrazná překážka (např. vysoké, protáhlé pohoří) stojící v cestě obvykle převládajícímu větru a vytvářející velmi rozdílné klimatické poměry v oblasti  návětří a závětří. Příkladem výrazné klimatické bariéry v Evropě je např. Skandinávské pohoří.
Cirkulace primární (prvotní) – základní složka všeobecné cirkulace atmosféry podmíněná mj. rotací Země a rozdělením pevnin a oceánů. Tento druh cirkulace je největší. Na ni navazují menší cirkulace sekundární ( např. cyklona  – oblast nízkého tlaku vzduchu, jakož i anticyklona – tlaková výše) a terciární (pobřežní vánky, horské a údolní větry apod.)
Červánky – zažité označení pro světelné jevy v atmosféře v období východu a západu Slunce, pokud není obloha zatažena mraky. Jsou pozorovatelné v té části oblohy, kde se nachází sluneční kotouč. Se zmenšováním jeho výšky nad obzorem se barva slunečního světla postupně mění ze žluté přes oranžovou na červenou. Červánky vznikají lomem slunečních paprsků v atmosféře a rozptylem na molekulách vzduchu, částicích prachu. Zanikají při výšce Slunce 5° nad obzorem.
Dendroklimatologie – odvětví klimatologie (viz) zabývající se vztahy mezi vývojem dřevin a klimatickými poměry. Studium přírůstkových kruhů (letokruhů, letopočtů) v kmenech stromu přispívá k poznání klimatických podmínek v určitém časovém období.
Elektřina atmosférická – souhrn elektrických jevů, které se vyskytují v atmosféře. Zpravidla se rozlišují dvě základní skupiny: 1. elektřina klidného ovzduší 2. bouřková elektřina. Detailnější členění: a) ionty a elektrická vodivost vzduchu; b)elektrický prou v atmosféře;
c) proud tekoucí atmosférou; d) elektřina v oblacích a bouřková elektřina.
Fotometeor ( z řečtiny: fos = světlo, meteor = vznášející se ve výši) – světelný jev  v ovzduší vyvolaný odrazem, lomem, rozptylem nebo interferencí (vzájemným skládáním pronikáním, křížením) slunečního (popř. měsíčního) světla. Příkladem je duha, soumrakové barvy, halové jevy (viz), koróna (barevný kroužek kolem Slunce) a zrcadlení (fata morgana).
Geosféra – koncentrovaný obal Země charakteristický průnikem a vzájemným působením spodních vrstev litosféry (viz), spodních vrstev atmosféry, dále hydrosféry a biosféry ovlivňované činností lidí.
Halové jevy ( z řečtiny alos= dvůr, mlat, humno) – skupina optickýchh jevů v atmosféře v podobě bílých popř. barevných prstenců, oblouků, sloupů, jasných skvrn – zdánlivých sluncí atd. Tyto fotometeory (viz) vznikají lomem či odrazem slunečního (resp. měsíčního) světla na ledových krystalech rozptýlených v ovzduší.
Nejčastějším halovým jevem je tzv. malé kolo, které se jeví jako bílý kruh kolem Slunce či Měsíce (v úhlové vzdálenosti 22°). Velké kolo vidíme jako slabý světelný kruh (poloměr úhlové vzdálenosti – 46°). Pranostiky mnoha národů halové jevy považují za znamení signalizující příchod deště. To má do jisté míry opodstatnění, protože uvedené halové jevy vznikají převážně na ledových krystalcích vysokých oblaků.
Chemie atmosféry – hraniční odvětví mezi meteorologií a chemií. Studuje chemické jevy probíhající v atmosféře. V poslední době se zabývá zejména tím, jak ovzduší znečišťuje lidská činnost. V chemosféře dochází k fotochemickým reakcím kyslíku, ozónu a dusíku, které vznikají působením slunečního (zejména ultrafialového) záření.
Inverze ( z latinského inversio = obráceně) – v meteorologii zvrat, obrat v normálním průběhu jevu. Nejčastěji se hovoří o inverzi teploty vzduchu s přibývající výškou v určité
vrstvě atmosféry. Podle výšky inverze nad zemí se liší přízemní a výšková inverze teploty vzduchu. Inverze teploty brání promíchávání vzduchu, čímž se v dolních polohách vytvářejí mlhy, ve městech a průmyslových oblastech se zvyšuje koncentrace škodlivin v ovzduší, vzniká smog. Přitom ve stejné době je ve výše položených místech (kupř. hory) nádherně.
Jev atmosférický – v meteorologické službě označení pro všechny jevy v atmosféře nebo na zemském povrchu, které jsou pozorovány na meteorologických stanicích a v jejich okolí – s výjimkou oblak. Patří sem mj. mlhy, déšť, bouřky, sněhová pokrývka, síla nárazového větru, stupně viditelnosti  apod.
Klimatologie ( z řečtiny: klima = sklon, logie = nauka, vědní obor) – nauka o podnebí. Zabývá se  studiem souhrnného stavu atmosféry v daném místě nebo nad danou oblastí v delších časových obdobích. Pojem klimatologie zavedl již astronom Hipparchos (196 – 120 př. n.l.), ovšem vykládal ho jako sklon slunečních paprsků nad zemským povrchem. (Tenkrát se podnebí považovalo za závislé jen na výšce slunce nad obzorem, tj. na zemské šířce.)
Litosféra – svrchní část zemského tělesa. Zahrnuje zemskou kůru (dělí se na kontinentální a oceánskou) a svrchní část zemského pláště. Zasahuje na horní hranici astenosféry (další zemská vrstva), charakterizuje ji vysoká pevnost. Mocnost (síla, lidově „tlouštka“) litosféry  je 100 – 150 km na kontinentech a až 100 k pod oceány.
Mlha – atmosférický aerosol z velmi malých vodních kapiček (vzácněji drobných ledových krystalků) rozptýlených ve vzduchu, který snižuje vodorovnou viditelnost při zemi pod jeden kilometr. Pokud viditelnost převyšuje kilometrovou vzdálenost, nejedná se o mlhu, ale tzv. kouřmo. Pro mlhu je příznačná vysoká (až 100 %) relativní (poměrná) vlhkost vzduchu.
Náledí – ledová vrstva pokrývající zemi, která vzniká: a) Když nepřechlazené dešťové kapky a kapénky mrholení zmrznou na zemském povrchu. b) Jestliže voda z úplně či částečně roztálého sněhu  na zemi opět zmrzne. c) Jestliže zmrzlý sníh částečně roztál při provozu vozidel na silnicích a cestách. (Formy b + c se odborně označují jako ZMRAZKY.) Náledí je tehdy, když teplota zemského povrchu klesne pod 0° C. (Na rozdíl od LEDOVKY se na vzniku náledí nepodílejí přechlazené vodní kapičky.)
Oblak – viditelná soustava částic vody nebo ledu v atmosféře. Může současně obsahovat i částice pocházející např. z průmyslových exhalátů, kouře či prachu. Pozor: Za oblak lze považovat i mlhu, což je v podstatě oblak dotýkající se zemského povrchu.
Podnebí (klima) – dlouhodobý charakteristický režim počasí podmíněný mj. cirkulací atmosféry, energetickou bilancí systému Země – atmosféra, charakteristikami povrchu a lidskými zásahy.
Rosný bod (Teplota rosného bodu) – teplota, při které vzduch dosahuje stavu nasycení a vodní pára v něm obsažená se začne srážet. Při ochlazování pod rosný bod začíná přebytečná vodní pára kondenzovat (kapalnět) a chladné předměty se vyloučenou vodou orosí. Tak vzniká nejen rosa, ale i mlha, oblaka aj.
Řada klimatologická – chronologicky či podle velikosti uspořádaná posloupnost hodnot (např. průměr teplot vzduchu) odvozená z řady měření či pozorování meteorologických prvků nebo jevů pro klimatologické účely.
Systém frontální – dvě (někdy i více) na sebe navazující atmosférické fronty, např. teplá (viz), současně s jednou cyklonou (oblastí nízkého tlaku).
Šedý mráz – lidové označení pro jíní. Tento pojem odráží fakt, že výskyt jíní signalizuje především ranní mrazíky na jaře a na podzim.
Teplá fronta – úzké rozhraní mezi studeným a teplým vzduchem, které se pohybuje směrem ke studenému vzduchu. Jinými slovy: Je to poměrně ostré přechodové pásmo mezi ustupujícím studeným vzduchem a nastupujícím teplým vzduchem. Opakem je studená fronta. Ta postupuje za teplou frontou rychlostí větší než ona (asi 50 km/hod). Teplá a studená fronta představují druhy atmosférické fronty. Třetím druhem je fronta okluzní (zvlněná). Ta má jednu až několik deformací v podobě vln, ze kterých se mohou postupně vyvinout samostatné tlakové níže (cyklony).
Úhrn (množství) srážek – množství vody v kapalném i pevném skupenství spadlé na vodorovnou plochu v daném místě za určité časové období (den, měsíc, rok atd.) a vyjádřené výškou vodního sloupce v mm. (Nesmí však docházet k prosakování, vypařování či odtoku.)
Vánek – 1. stupeň Beaufortovy stupnice síly větru; odpovídá rychlosti 1 – 5 km/hod. Stupnici pro odhad síly (rychlosti) větru bez použití přístrojů, tj. jen podle účinku větru na různé objekty, sestrojil v letech 1805 – 1808 britský kontraadmirál Francis Beaufort (1774 – 1857). Podle různých příznaků se využívá na souši i na hladině moře. Nultý stupeň: bezvětří, kdy na pevnině „kouř stoupá kolmo“, hladina je jako zrcadlo. Nejvyšší stupeň (12 – 17): orkán.
Willy – willy – místní název  tropických cyklon jižní polokoule  v oblasti Austrálie.
Záření Země – dlouhovlnné záření, které soustava Země – atmosféra vyzařuje do kosmického prostoru. Intenzita vzrůstá s teplotou soustavy. Uvedený přenos energie se uskutečňuje jako záření zemského povrchu a atmosféry Země směřující nahoru a unikající do vesmíru.
Živelní pohromy – často jsou úzce spojeny právě s některými meteorologickými jevy:  Např. vytrvalý silný déšť přispívá k povodním či sesuvům půdy, husté sněžení ve vyšších polohách bývá příčinou lavin, ničivé následky mají hurikány, tornáda apod…

Více se dozvíte:
Meteorologický slovník výkladový a terminologický – ACADEMIA 2003

Další článek
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz