Žijeme ve světě zákeřných virů?

Z vědeckých pracovišť stále přicházejí překvapující informace o dalších záhadách rozmanitých virů. Nyní se ukázalo, že ačkoli nedokážou sami růst ani se množit, mohou na svou příležitost čekat i desítky let.Z vědeckých pracovišť stále přicházejí překvapující informace o dalších záhadách rozmanitých virů. Nyní se ukázalo, že ačkoli nedokážou sami růst ani se množit, mohou na svou příležitost čekat i desítky let.

Všude kolem nás se rozprostírá rozlehlý pestrobarevný mikrosvět, který však pouhým okem nikdy nespatříme. Jeho nejmenší součástí jsou malé infekční nebuněčné částice – viry – o rozměru neuvěřitelných 15-390 nanometrů (1 nanometr /nm je jedna miliardtina metru.).

Každý z nás se už mnohokrát v životě stal cílem útoků pestré škály virů, počínaje vznikem nepříjemného oparu. Ostatně i obyčejnou rýmu může způsobit přes 100 druhů virů – rhinovirů a koronavirů. Méně známým faktem je, že v organismu každého člověka vznikají a zas zanikají nádorové buňky.

Naštěstí u většiny lidí zhoubnému bujení brání imunitní systém. Neviditelné zákeřné živočišné retroviry mají, vedle určitých nádorových onemocnění, na svědomí i jiné očividné smrtelné choroby – především AIDS.

Viry se však nezaměřují pouze na lidi, ale i na zvířata, rostliny a houby.

Vydrží číhat i desetiletíViry se odborně charakterizují jako mikroskopické schránky z bílkovin, které obsahují genetický materiál. Vlákno nukleové kyseliny (buď DNA či RNA) obklopuje bílkovinné pouzdro.

Na rozdíl od jiných mikrobů však viry nejsou ani mrtvé, ani živé. Tvoří zvláštní svět, který je hraniční linií mezi neživými látkami a už živými organismy. Odborně se viry označují za inaktivní – to znamení, že nevykazují žádné známky života až do chvil, kdy zaútočí na vhodného hostitele.

Dají se totiž dokonale vysušit. Jejich obaly z bílkovin se promění v krystalky podobné kuchyňské soli a tak, ovšem v suchém prostředí, vydrží číhat i desetiletí. Pak postačí, aby se rozpustily ve vodě a okamžitě ožijí.

Viry jako takové se nemohou ani množit! Ke své reprodukci potřebují napadnout a ovládnout jinou buňku. Do ní vloží nukleovou kyselinu či svůj genetický materiál. Co se děje v našem nose?Jako konkrétní příklad uveďme rýmu a sledujme, co drzý vir s našim čichovým orgánem provádí.

K nákaze postačí jediný nepatrný rhinovirus. Napadne buňky a tak nalezne vhodné prostředí, aby se mohl množit. V tom je opravdu přeborníkem. Po proniknutí do buňky ji totiž donutí vytvářet své kopie.

Infekce způsobí, že buňky sliznice vytvářejí více tekutiny, která dráždí a nutí ke kýchání. Do vzduchu se pak rozprašuje nepředstavitelné množství virů, které vyhledávají své další oběti.Rýmou však nemůžete nakazit svého mazlíčka, například psa či kočku.

Rhinoviry, podobně jako ostatní jejich příbuzní, totiž většinou napadají jen jeden druh hostitele, u rýmy tedy člověka.

Viry útočí na bakterie!V roli „zotročené“ buňky je často bakterie. Mnoho lidí nevidí rozdíl mezi virem a bakterií, Připomeňme, že bakterie, které se vyskytují v různých prostředích, představují nejmenší soběstačné živé organismy – nejpočetnější na Zemi.

Pro představu: pouhá jedna kávová lžička zahradní zeminy jich ukrývá nejméně pět miliard. Kdybychom bakterii dali na špičku jehly, kterou bychom potom moderní technikou zvětšili do velikosti vesmírné lodi, jen s obrovskou námahou bychom zvětšenou bakterii postřehli pouhým okem.

Tělo každého z nás je stálým hostitelem, jakousi chodící restaurací, pro více než 100 000 miliard bakterií! Máme je v kůži, v nose, v krku, samozřejmě v trávicím ústrojí… Většina z nich nám naštěstí prokazuje dobré služby, například při trávení, některé však mohou uškodit – například jako původci nákazy, zánětů či „otravy krve“ po poranění.Také bakterie se stávají terčem útoků virů, které hledají nějakého vhodného hostitele. Typickým příkladem je virus T 4 – tisíckrát menší než nejmenší částice viditelná pouhým lidským okem. T 4 na bakteriích pomalu přistává, podobně jako vesmírná loď na povrch planety.

Ihned po přistání vstřikne do bakterie své geny, které tak začnou ovlivňovat procesy v bakteriální buňce. Geny jsou vlastně chemickými instrukcemi, které „ násilně“ donutí bakterii stavět nové viry T4. Není to žádný pomalý proces – nová generace se zrodí v průběhu 20 – 30 minut – a pak se stěna bakteriální buňky rozplyne a čerstvé viry mohou vyrazit do okolí hledat nové oběti.

Téměř na každém druhu bakterií parazituje jeden či víc virů, kterým se říká bakteriofágy.

Neuniknou ani zvířata či rostlinyDosud odborníci objevili přes 1000 rostlinných virů, včetně těch, které napadají zemědělské plodiny. Některé z nich rostlinám příliš neškodí, jiné však růst zpomalují, někdy dokonce ohrožují.

Ochotným přenašečem virů mezi jednotlivými rostlinami je různý drobný hmyz, především mšice. Ta sosákem napíchne stonek a se šťávou nasaje i případné viry. Na dalším rostlině pak může tyto viry vyloučit ze svého trávicího ústrojí.

Infekce savců a ptáků způsobují tzv. koronaviry. Nejnovějším případem je virus SARS z východní Asie, který způsobuje těžké, až smrtelné zápaly plic (ptačí chřipka). Více se dozvíte:http://mujweb.cz/Veda/biologie/viorologie.htmR.

A.Weinberg, Jediná odrodilá buňka, ACADEMIA? 20031000 divů přírody, Reader’s Digest Výběr, 2002

Virové onemocnění není výjimkou Infekční choroba je nemoc, kterou vyvolávají různé druhy mikroorganismů – zejména bakterie a viry. Žijí uvnitř lidského těla či na jeho povrchu a s oblibou se šíří z jednoho člověka na jiného.

Mnohé infekční onemocnění není závažné a imunitní systém si s ním brzy poradí. Bohužel, jsou infekce mnohem nebezpečnější. Podle rozsahu rozlišujeme: Lokální infekce – výskyt choroby jen na malé ploše.

Když se nemoc rozšíří na větší území (například celou zemi při chřipce), hovoříme o epidemii. Nejhorší je pandemie – výskyt choroby na celém kontinentu, popřípadě světě (AIDS).Pokud má onemocnění virový původ, je o to složitější, že na rozdíl od bakterií na něj nepůsobí antibiotika.

Některá častá onemocnění, které způsobují viry, přibližuje tabulka:ChřipkaPROJEVY: bolesti hlavy, kloubů, vysoká teplota. ZPŮSOB ŠÍŘENÍ: Vzduchem – přitom se tělo obtížně brání virům, protože chřipkové viry se často mění.

Meningitida:Závažné postižení vedle viru mohou přenášet i bakterie. PROJEVY: Bolení hlavy a horečka způsobená zánětem mozkových blan. ZPŮSOB ŠÍŘENÍ:Obvykle vzduchem.Spalničky:PROJEVY: Vysoká tepota a vyrážka na kůži.

ZPŮSOB ŠÍŘENÍ: Vzduhem, dnes však již mnoho dětí očkováno.Plané neštovice:PROJEVY:Svědivé puchýře po celém těle. ZPŮSOB ŠÍŘENÍ: Vzduchem, většina osob je prodělá již v dětství.Zápal plic (virový):PROJEVY: Kašel a dýchací obtíže.

ZPŮSOB ŠÍŘENÍ: Obvykle vzduchem. Jde o obtížnou nemoc, neboť obvykle postihne lidi trpící již jinou chorobou. Imunitní sytém se stěží brání nákaze.Zarděnky:PROJEVY: Červená vyrážka na kůži. ZPŮSOB ŠÍŘENÍ: Vzduchem.

Zarděnky většinou neuškodí organismu, ovšem u těhotných žen mohou poškodit plod. Dnes u nás jsou dívky očkovány.Dětská obrna:PROJEVY: horečka, bolest hlavy, při těžším průběhu ztuhlost svalů. ZPŮSOB ŠÍŘENÍ: kapénkami vzduchem, rukama znečištěnýma výkaly.

Zánět mozkových blanPROJEVY: příznaky podobné jako u chřipky. Způsoby šíření jsou rozmanité.Žloutenka (virová):Pokud ji způsobí virus hepatitidy B, bývá smrtelná. PROJEVY: příznaky chřipky, zažloutnutí, zvracení, bolest svalů.

ZPŮSOB PŘENOSU: Společným používáním jehel a stříkaček u narkomanů, pohlavním stykem.Vzteklina:PŮVODCEM je rhabdovirus. PROJEVY: horečka, bolest hlavy, dezorientace, křeče, bezvědomí – obvykle končící smrtí.

ZPŮSOBY ŠÍŘENÍ: Kousnutí nebo olíznutí nakaženým zvířetem. Marburská nemoc (Nemoc kočkodanů):Smrt postiženého způsobuje filovirus (smrtící virus). PROJEVY: vysoká horečka, zvracení, vyrážka,vnitřní krvácení.

ZPŮSOBY ŠÍŘENÍ: Krví, kousnutím nebo škrábnutím.Ebola (virová horečka):Další z častých smrtelných chorob způsobuje filovirus. PROJEVY: krutá bolest hlavy, silný průjem, zvracení, vnitřní krvácení,Žlutá zimnice:Obvykle smrtící chorobu má na svědomí togavirus.

PROJEVY: horečka, krutá bolest hlavy, šíje, zad a dolních končetin, selhání ledvin.Další zdravotní postižení způsobená viry: bradavice, zánět průdušek, horečka Dengue, virová otrava z potravin, infekční mononukleóza, příušnice, pásový opar, zánět mandlí – a samozřejmě AIDS.

Jak dělíme viry?Každý virus dokáže infikovat jen určitý okruh buněk, které mu umožňují navázat se na specifickou molekulární strukturu v membráně, respektive stěně, na tzv. receptor. Ze strany viru se na tom podílí také zvláštní molekulární struktura.

Virem mohou být infikovány jen buňky nesoucí specifické receptory mohou. Receptory pro daný virus nesou jen buňky určitého druhu a obvykle ještě jen buňky určitého tkáňového typu.– bakteriofágy: zkráceně fágy, existují DNA i RNA-fágy, napadají bakterie– cyanofágy: napadají sinice– rostlinné viry: většinou RNA viry – mykofágy: napadají houby– živočišné viry: DNA i RNA viry, dělí se na viry bezobratlých a viry obratlovců.

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Zdraví
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Včera, dnes a zítra: Roztroušená skleróza

Včera, dnes a zítra: Roztroušená...

Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění, které zasahuje centrální...
Českobudějovičtí parazitologové otestovali vakcínu proti lymské borelióze

Českobudějovičtí parazitologové...

Na světě již existuje látka, z níž by se mohla vyrábět vakcína proti lymské...
Varlata ohrožuje víc kapavka než koronavirus

Varlata ohrožuje víc kapavka než...

Koronavirus postihuje více muže než ženy. Statistiky v tomto ohledu...
Chtělo by to více spánku a pohybu

Chtělo by to více spánku a pohybu

Tzv. zdravotní negramotnost se podle aktuálních údajů z mezinárodní...
Těhotným zkontrolují štítnou žlázu

Těhotným zkontrolují štítnou žlázu

Vybrané těhotné ženy čeká vyšetření, zda mají v pořádku štítnou žlázu....
Dominantně dědičné onemocnění

Dominantně dědičné onemocnění

Hereditární angioedém je genetickou poruchou imunitního systému s projevy...
Opětovná infekce nemocí COVID-19 se nepotvrdila

Opětovná infekce nemocí COVID-19...

Před časem z Jižní Koreje přišly znepokojivé informace o tom, že ani po...
Sedm dní připomínajících srdeční selhání

Sedm dní připomínajících srdeční...

Na světě trpí srdečním selháním minimálně 26 milionů lidí a podle prognóz bude toto...
Jak jde dohromady koronavirus a astma?

Jak jde dohromady koronavirus a...

Astma je závažné chronické onemocnění, které postihuje dýchací cesty. Současná...
Nákazou k imunitě? Podle WHO to s Covidem-19 může být složitější…

Nákazou k imunitě? Podle WHO to s...

Navzdory rozšířenému tvrzení o zaručené imunitě po prodělání nemoci...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pozoruhodná encyklopedie začala vznikat před 360 lety

Pozoruhodná encyklopedie začala...

Rozsáhlou zemědělskou encyklopedii Georgica curiosa začal psát její autor v...
Další holčička

Další holčička

Po šesti týdnech, jež uplynuly od narození první letošní sloní...
Náhled do jednoho z nejvyšších mrakodrapů pevninské Číny

Náhled do jednoho z nejvyšších...

Všichni v Šanghaji znají „otvírák“ neboli jednu z nejimpozantnějších...
Chytré české nabíječky elektromobilů samy komunikují se sítí

Chytré české nabíječky...

Žďárský DEL během letošního dubna uvedl na trh novou generaci chytrých nabíjecích...
Změnu městského znaku nařizuje panovnice za trest

Změnu městského znaku nařizuje...

Česká královna vdova Barbora Celská zastavuje roku 1444 město Jaroměř Jiřímu z Poděbrad. Měšťany tak chce...
Čeští herci, co se prosadili v zahraničí

Čeští herci, co se prosadili v...

Českých herců, které znají i za hranicemi, není...
Tábor odjel z Tábora pryč

Tábor odjel z Tábora pryč

Za zdánlivě banální větou v nadpisu se skrývá výrazný úspěch ZOO Tábor,...
Změří každému teplotu

Změří každému teplotu

Dvě termovizní kamery, které se na Energetickém ústavu Fakulty strojního...
Erby královských věnných měst: Přivlastnil si Hradec Králové neprávem jméno krále?

Erby královských věnných měst:...

Stará místní kronika tvrdí, že velké G ve znaku Hradce Králové značí počáteční písmeno jména Girzik, tedy...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.