Z nového výzkumu, za kterým stojí vědci z Karolinska Institutet, vyplývá, že reakce imunitního systému na běžný virus Epsteina-Barrové může poškodit mozek a přispět k rozvoji roztroušené sklerózy.
Tyto poznatky by ovšem zároveň mohly pomoci vědcům do budoucna vyvinout slibnou vakcínu či léčbu..
Roztroušená skleróza je autoimunitní porucha, při které imunitní systém napadá vlastní nervovou tkáň, zejména myelin obalující neurony centrální nervové soustavy. Začíná nejčastěji mezi 20. až 40. rokem života, ale objevit se může i v dětském věku, častěji postihuje ženy.
Mechanismus rozvoje onemocnění byl dlouho neznámý, ačkoliv už v roce 1894 předpověděl francouzský neurolog Pierre Marie (1853–1940), že za nemocí zřejmě stojí infekce. Jak se ukazuje, nemýlil se.
EBV a roztroušená skleróza
Již dlouho je známo, že každý, u koho se roztroušená skleróza rozvine, prodělal infekci virem Epsteina-Barrové (EBV). Jedná se o běžný virus, který často infikuje mladé lidi a někdy způsobuje mononukleózu, ale často bez zjevech příznaků.
Pravděpodobnost rozvoje roztroušené sklerózy však virus zvyšuje dvaatřicetkrát. Nicméně přesný vliv tohoto viru na rozvoj roztroušené sklerózy byl dlouho nejasný. Až dosud! Nová studie, jejíž výsledky byly zveřejněny ve vědeckém časopise Cell, ukazuje, že když imunitní systém bojuje s EBV, určité T-buňky – které virus normálně napadají – mohou také reagovat na protein v mozku zvaný Anoctamin-2 (ANO2).

Tento jev se nazývá molekulární mimikry – imunitní buňky si pletou vlastní proteiny těla s proteiny viru. Vědci zjistili, že tyto zkříženě reagující T-lymfocyty jsou u lidí s roztroušenou sklerózou (RS) výrazně častější než u zdravých kontrolních osob.
„Naše výsledky poskytují důkaz, že imunitní reakce na EBV mohou přímo poškodit mozek a vést k roztroušené skleróze,“ říká první autorka studie Olivia Thomasová, odborná asistentka na katedře klinické neurovědy Karolinska Institutet.
T-lymfocyty napadají místo viru mozek
Studie je založena na analýzách vzorků krve od lidí s roztroušenou sklerózou (RS) a jejich porovnání se vzorky od zdravých lidí. Vědci odhalili 39 oblastí genomu, které souvisejí s přítomností DNA viru Epsteina Barrové v krvi.
Přibližně třetina těchto variant se překrývá s geny zvyšujícími riziko roztroušené sklerózy. Z analýz vyplývá, že virus Epsteina-Barrové zásadně narušuje fungování imunity. Dlouhodobě přežívá v B-lymfocytech a mění jejich chování i genovou aktivitu.
Některé genetické varianty navíc zvyšují množství viru v těle a současně i riziko rozvoje roztroušené sklerózy. Tím lze vysvětlit, proč onemocní jen část populace.
Studie tak potvrzuje, že EBV je nutnou, byť ne jedinou příčinou rozvoje této nemoci. Virus nakažené buňky „přeprogramuje“ a aktivuje geny spojené s roztroušenou sklerózou. Pozměněné B-lymfocyty pak vyprovokují agresivní T-lymfocyty k útoku na mozek.
Vědci byli schopni izolovat tyto T – buňky, které reagují na protein EBV EBNA1 i ANO2, od lidí s roztroušenou sklerózou. Tato zjištění však zároveň představují novou naději pro léčbu – vakcíny proti viru nebo cílené zásahy do „zmatených“ imunitních buněk by mohly snížit riziko vzniku nemoci.
Zdroj: Karolinska Institutet