Domů     Medicína
Konečně úleva: Věda hlásí pokroky v léčbě alergií

Každé jaro sahají miliony alergiků po lécích, které tlumí kýchání, svědění, zčervenání očí, ucpaný nos a otok. Dobrou zprávou je, že jejich možnosti jsou nyní širší než kdykoliv předtím, protože péče se přesouvá z pouhé léčby symptomů ke změně toho, jak tělo reaguje na alergeny..

Alergická reakce je ve své podstatě případem mylné identity, protože imunitní systém označuje jako nebezpečné něco, co je obvykle považováno za neškodné, jako je pyl, zvířecí lupy nebo potravinová bílkovina.

„Situaci komplikuje fakt, že mnoho pacientů s alergiemi má často více než jedno alergické onemocnění,“ vysvětluje Robert Wood, ředitel Eudowoodova oddělení dětské alergie, imunologie a revmatologie v Dětském centru Johnse Hopkinse, a poukazuje na překrývání mezi astmatem, ekzémem a potravinovými alergiemi.

Tradičně se protialergická léčba podává až po objevení se příznaků a sestává z antihistaminik, která blokují histamin – klíčovou chemickou látku podílející se na alergických reakcích, případně kortikosteroidů, které snižují zánět.

Ovšem ani jedno neřeší základní imunitní dysfunkci. Naštěstí možnosti léčby jsou nyní mnohem širší. Již delší dobu je uplatňována rovněž imunoterapie, nejčastěji v podobě injekcí proti alergiím. Jejich cílem je přeškolit nebo znecitlivět alergický imunitní systém, aby toleroval alergeny.

Toho se obvykle dosahuje vystavením těla velmi malému, postupně se zvyšujícímu množství alergenu, což pomáhá imunitnímu systému naučit se reagovat klidněji.

Nové přístupy k léčbě alergie

„Ve skutečnosti to mění imunitní systém, čímž se snižuje jeho alergie,“ říká Dale Umetsu, alergolog a imunolog z UCSF Health. Nyní se ovšem postupně mění způsob, jakým je imunoterapie podávána. Novější přístupy mohou být pohodlnější – například tablety užívané doma místo injekcí, pro některé pacienty bezpečnější, kratšího trvání a přesněji zaměřené na biologii jedince.

Některé z největších změn pak probíhají v péči o osoby s potravinovými alergiemi, kde léčba historicky znamenala striktní vyhýbání se potravinám a připravenost na nouzové situace.

Testování alergií, zdroj: WikiCommons by Wolfgang Ihloff

Novější terapie se však místo toho zaměřují na budování tolerance. Obzvláště slibné se jeví „kapky pod jazyk a používání náplastí obsahujících potravinové bílkoviny,“ objasňuje Matthew Rank, lékař pracující na oddělení alergie, astmatu a klinické imunologie na klinice Mayo v Arizoně.

„Personalizovaná medicína nyní zahrnuje i optimalizaci léčby na základě životního stylu, prostředí, diagnostických testů a individuálního rizika,“ dodává Umetsu. Na tom záleží, protože úrovně citlivosti se mohou značně lišit. Zatímco někteří pacienti reagují na stopové expozice, jiní tolerují více.

Imunoterapie versus biologická léčba

Mezitím vědci zkoumají také alergenové vakcíny založené na mRNA – přístup, který by jednoho dne mohl přeprogramovat imunitní systém tak, aby toleroval alergeny ještě předtím, než se příznaky vůbec objeví.

Mezi nejdiskutovanější pokroky se pak řadí geneticky modifikované protilátky, které cílí na specifické části imunitního systému. Patří mezi ně i stapokibart, biologické léky, které blokují klíčové imunitní signály zapojené do alergického zánětu.

Tyto signály – nazývané cytokiny a interleukiny – fungují jako poslové, kteří spouštějí alergické reakce. Jejich blokováním mohou biologické léky přerušit alergickou reakci u jejího zdroje. Výsledky jsou slibné, 64 % účastníků studie, která proběhla v loňském roce, hlásilo mírné nebo žádné příznaky po podání léku.

Ačkoliv byly tyto léky primárně zkoumány u potravinových alergií, ukazuje se, že mohou být účinné i při inhalačních alergiích, jako je pyl trav nebo stromů.

Každý z těchto přístupů – tedy biologické léky i alergické injekce (imunoterapie) – má své zřetelné výhody. „Protialergické injekce mají stále dlouhodobější, onemocnění více modifikující účinky než jakékoli biologické léky,“ říká Wood.

Zároveň obecně vyžadují mnohem delší dobu léčby. Dalším rozdílem je, že „injekce proti alergii budují toleranci vůči alergenu, zatímco biologická léčiva blokují specifické imunitní signály, spíše než aby potlačovala celý systém,“ vysvětluje vědec.

Takže spíše než aby si tyto léčebné postupy konkurovaly, mohou nejlépe fungovat společně, protože kombinace biologických léčiv s imunoterapií „pravděpodobně zlepšuje bezpečnost a účinnost,“ dodává Rank.

Zdroje: National Geographic

Foto: Pixabay, WikiCommons
Zdroje informací: National Geographic
Štítky:
Související články
Z nového výzkumu, za kterým stojí vědci z Karolinska Institutet, vyplývá, že reakce imunitního systému na běžný virus Epsteina-Barrové může poškodit mozek a přispět k rozvoji roztroušené sklerózy. Tyto poznatky by ovšem zároveň mohly pomoci vědcům do budoucna vyvinout slibnou vakcínu či léčbu. Roztroušená skleróza je autoimunitní porucha, při které imunitní systém napadá vlastní nervovou […]
Medicína 27.4.2026
Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (MU) v Brně byly v dubnu 2026 otevřeny nové prostory Centra excelence CREATIC, které se specializuje na výzkum a vývoj buněčných a genových terapií. Účelem je zpřístupnit inovativní léčbu jedincům, kteří se potýkají se závažnými a vzácnými chorobami. „Od samého počátku budování Centra excelence CREATIC stojí v centru našeho zájmu […]
Vědci objevili charakteristické změny ve střevním mikrobiomu, které jsou výraznější u lidí s genetickým rizikem Parkinsonovy choroby a ještě výraznější u těch, kterým již tato nemoc byla diagnostikována. To zároveň vzbuzuje naději na nové terapie… Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia […]
Střevní červi mohou tlumit zánět v lidském těle, ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do jakéhosi hibernačního režimu a ochranný efekt mizí. Ukazuje to nová studie parazitologů z Biologického centra Akademie věd ČR publikovaná v prestižním časopise Nature Communications. Střevní parazité byli po většinu evoluční historie běžnou součástí lidského trávicího […]
Běžeckých závodů probíhá po celém světě nespočet, roste však množství akcí, při kterých se sportovci potýkají s horkem. Pravidelné vystavování se teplu, a to nejen při tréninku, může donutit tělo adaptovat se – zlepšit rychlost pocení, objem krve i kardiovaskulární zátěž. Vše má ale své limity! Už během olympijských her v Paříži v roce 2024 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz