Domů     Medicína
Konečně úleva: Věda hlásí pokroky v léčbě alergií

Každé jaro sahají miliony alergiků po lécích, které tlumí kýchání, svědění, zčervenání očí, ucpaný nos a otok. Dobrou zprávou je, že jejich možnosti jsou nyní širší než kdykoliv předtím, protože péče se přesouvá z pouhé léčby symptomů ke změně toho, jak tělo reaguje na alergeny..

Alergická reakce je ve své podstatě případem mylné identity, protože imunitní systém označuje jako nebezpečné něco, co je obvykle považováno za neškodné, jako je pyl, zvířecí lupy nebo potravinová bílkovina.

„Situaci komplikuje fakt, že mnoho pacientů s alergiemi má často více než jedno alergické onemocnění,“ vysvětluje Robert Wood, ředitel Eudowoodova oddělení dětské alergie, imunologie a revmatologie v Dětském centru Johnse Hopkinse, a poukazuje na překrývání mezi astmatem, ekzémem a potravinovými alergiemi.

Tradičně se protialergická léčba podává až po objevení se příznaků a sestává z antihistaminik, která blokují histamin – klíčovou chemickou látku podílející se na alergických reakcích, případně kortikosteroidů, které snižují zánět.

Ovšem ani jedno neřeší základní imunitní dysfunkci. Naštěstí možnosti léčby jsou nyní mnohem širší. Již delší dobu je uplatňována rovněž imunoterapie, nejčastěji v podobě injekcí proti alergiím. Jejich cílem je přeškolit nebo znecitlivět alergický imunitní systém, aby toleroval alergeny.

Toho se obvykle dosahuje vystavením těla velmi malému, postupně se zvyšujícímu množství alergenu, což pomáhá imunitnímu systému naučit se reagovat klidněji.

Nové přístupy k léčbě alergie

„Ve skutečnosti to mění imunitní systém, čímž se snižuje jeho alergie,“ říká Dale Umetsu, alergolog a imunolog z UCSF Health. Nyní se ovšem postupně mění způsob, jakým je imunoterapie podávána. Novější přístupy mohou být pohodlnější – například tablety užívané doma místo injekcí, pro některé pacienty bezpečnější, kratšího trvání a přesněji zaměřené na biologii jedince.

Některé z největších změn pak probíhají v péči o osoby s potravinovými alergiemi, kde léčba historicky znamenala striktní vyhýbání se potravinám a připravenost na nouzové situace.

Testování alergií, zdroj: WikiCommons by Wolfgang Ihloff

Novější terapie se však místo toho zaměřují na budování tolerance. Obzvláště slibné se jeví „kapky pod jazyk a používání náplastí obsahujících potravinové bílkoviny,“ objasňuje Matthew Rank, lékař pracující na oddělení alergie, astmatu a klinické imunologie na klinice Mayo v Arizoně.

„Personalizovaná medicína nyní zahrnuje i optimalizaci léčby na základě životního stylu, prostředí, diagnostických testů a individuálního rizika,“ dodává Umetsu. Na tom záleží, protože úrovně citlivosti se mohou značně lišit. Zatímco někteří pacienti reagují na stopové expozice, jiní tolerují více.

Imunoterapie versus biologická léčba

Mezitím vědci zkoumají také alergenové vakcíny založené na mRNA – přístup, který by jednoho dne mohl přeprogramovat imunitní systém tak, aby toleroval alergeny ještě předtím, než se příznaky vůbec objeví.

Mezi nejdiskutovanější pokroky se pak řadí geneticky modifikované protilátky, které cílí na specifické části imunitního systému. Patří mezi ně i stapokibart, biologické léky, které blokují klíčové imunitní signály zapojené do alergického zánětu.

Tyto signály – nazývané cytokiny a interleukiny – fungují jako poslové, kteří spouštějí alergické reakce. Jejich blokováním mohou biologické léky přerušit alergickou reakci u jejího zdroje. Výsledky jsou slibné, 64 % účastníků studie, která proběhla v loňském roce, hlásilo mírné nebo žádné příznaky po podání léku.

Ačkoliv byly tyto léky primárně zkoumány u potravinových alergií, ukazuje se, že mohou být účinné i při inhalačních alergiích, jako je pyl trav nebo stromů.

Každý z těchto přístupů – tedy biologické léky i alergické injekce (imunoterapie) – má své zřetelné výhody. „Protialergické injekce mají stále dlouhodobější, onemocnění více modifikující účinky než jakékoli biologické léky,“ říká Wood.

Zároveň obecně vyžadují mnohem delší dobu léčby. Dalším rozdílem je, že „injekce proti alergii budují toleranci vůči alergenu, zatímco biologická léčiva blokují specifické imunitní signály, spíše než aby potlačovala celý systém,“ vysvětluje vědec.

Takže spíše než aby si tyto léčebné postupy konkurovaly, mohou nejlépe fungovat společně, protože kombinace biologických léčiv s imunoterapií „pravděpodobně zlepšuje bezpečnost a účinnost,“ dodává Rank.

Zdroje: National Geographic

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Související články
Medicína 29.10.2026
Moderní doba lidskému tělu mnohé ulehčuje, také jej ale vystavuje zcela novým druhům zátěže. Mezi nejvíc zkoušené části patří šíjové svaly. Potíže s krční páteří běžně řeší už dvacátníci a opětovné bolesti hlavy zná až 90 procent dospělých Čechů. Prevence přitom není složitá – klíčové je narovnat se. Hlavním úkolem šíjových svalů je stabilizace a […]
Medicína Zajímavosti 27.10.2026
Zubní implantáty se během posledních 20 let staly základním stavebním kamenem dentální medicíny a dokáži nahradit poškozené zuby téměř dokonale. Lidé tak již nemusí být odkázání pouze na nepohodlné zubní náhrady nebo komplikované můstky s omezenou životností. Až 20 % pacientů se zubním implantátem se však během následujících let potýká s obtížně léčitelnou periimplantitidou. Vědci […]
Medicína 22.10.2026
Nově vzniklé epileptické záchvaty, potíže s řečí nebo změny hybnosti mohou patřit mezi varovné signály nádoru mozku. Nemoc se přitom nevyhýbá dětem ani lidem v produktivním věku. Jak se v ní lépe zorientovat? Pomoci má nový vzdělávací web Vše o hlavě, který spouští Hlas onkologických pacientů. Nádor mozku může člověku obrátit život vzhůru nohama. Zpočátku […]
Leukémie je obávané nádorové onemocnění. Na Západě se u starších dospělých objevuje nejčastěji takzvaná chronická lymfocytární leukémie (CLL). Vědci nyní učinili velmi zajímavý objev, vztahující se k boji proti této nemoci. CLL se týká bílých krvinek označovaných B lymfocyty. Ty se nekontrolovatelně množí, takže jejich počet v krvi, kostní dřeni a lymfatických uzlinách rychle roste. […]
Medicína Technika 17.10.2026
Umělá inteligence na jedné straně pomáhá vědcům vyvíjet nové léky, analyzovat genetické informace a hledat způsoby, jak porazit nebezpečné nemoci. Na straně druhé její nepopiratelné schopnosti by se mohly dostat do rukou teroristů nebo agresivních států. Britská rozvědka MI5 varuje, že AI může zásadně změnit možnosti vývoje biologických zbraní. Ředitel britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz