Vysoké Tatry, tak jak je návštěvníci doposud znali, už neexistují. Po páteční vichřici, která trvala více než pět hodin, zcela změnily svou tvář a většina místních lidí i odborníků hovoří o katastrofě, jakou Tatry dosud nezažily.
Z části Vysokých Tater doslova zmizel les. Od Podbanského až po Tatranskou kotlinu je vidět přibližně tři kilometry široký pás zcela zdevastovaného lesa a všechny osady, dosud ukryté v hustém lesním porostu, stojí nyní v násilně otevřené „měsíční“ krajině..Takový je výsledek páteční vichřice, která se přes území Vysokých Tater přehnala rychlostí až 137 kilometrů v hodině.
Podle vyjádření pracovníků Tatranského národního parku padly ničivému větru za oběť tři miliony kubíků dřeva, ale podle některých znalců to může být až pět milionů. Škody na lesních porostech jdou do milionů a ekologické škody jsou nevyčíslitelné. Odborníci se shodují, páteční vichřice je v Tatrách největší katastrofou od roku 1936.
Odborníci varují
Vichřice, která se přehnala přes Vysoké Tatry, však způsobila nejen obrovské materiální škody, ale současně vyvolala i širokou diskusi odborníků o klimatických změnách i o neblahém vlivu člověka na tvář přírody. Podle nich mohou být v blízké budoucnosti obrázky, připomínající katastrofické filmy po pádu obřího meteoritu či jaderném výbuchu, realitou i v jiných částech střední Evropy.
Čeští odborníci jsou zajedno v tom, že v případě obdobného zkázonosného vichru nad českými horami mohou jako dnešní Vysoké Tatry vypadat v budoucnu i Krkonoše, Šumava či Jeseníky, protože i zde jsou stejně narušené přirozené porosty s tradiční druhovou skladbou.
Současné rozsáhlé monokultury s porosty smrku jsou proti silnému větru doslova bezbranné, jelikož smrky jsou mělce zakořeněné a rostou blízko sebe. Padne-li jeden, strhne i mnoho dalších, zvlášť, když mají podmáčené kořeny. „Pokud takový vítr přijde i sem, tak stromy začnou padat i u nás,“ řekl Jaroslav Müller ze Správy CHKO Beskydy.
Článek na téma Proč přibývá přírodních pohrom? vyjde v časopisu 21.STOLETÍ v únoru příštího roku.
