Vůně sama sice nemá ochranný efekt, ale může být důležitým signálem. Stačí ji nechat trvale sledovat senzory, a ty už upozorní, když se do ní vmísí odér rozkladu. To je praktický závěr nedávné studie v Egyptském muzeu v Káhiře. Staroegyptské archeologické nálezy jsou historickým pokladem, který zdaleka ještě nebyl kompletně prozkoumaný. U části z nich je důvodem […]
Ještě donedávna se věřilo, že ostrov Malta byl poprvé osídlen před 7500 lety, tedy v mladší době kamenné s příchodem zemědělců. Nedávný archeologický průlom ale tuto představu zásadně mění. V jeskyni Għar il-Latnija na severu ostrova byly totiž objeveny důkazy, že Malta hostila lidské obyvatele už před více než 8500 lety – a to […]
Nálezy krápníků, jež vznikají srážením minerálů z kapající vody, v jeskyních hluboko pod Arabským poloostrovem dávají tušit, že toto nehostinné místo mohlo být v dávné minulosti zeleným rájem oplývajícím bujnou vegetací, řekami a jezery a mohlo fungovat jako křižovatka mezi Afrikou a Asii. Arabská poušť, která pokrývá téměř celý Arabský poloostrov, je se svojí rozlohou […]
Objev hrobky faraona Tutanchamona v roce 1922 byl převratnou událostí, zejména proto, že nebyla znesvěcena a spolu se sarkofágem s ostatky se v ní nacházela i spousta cenných předmětů, které archeologům pomohly nahlédnout do života tohoto mladého faraona. Na další objev královské hrobky si museli počkat sto let! Západně od Údolí králů, pohřebiště faraonů nedaleko […]
Nedávný mezinárodní výzkum, který vedla paleoantropoložka April Nowellová z University of Victoria, ukázal, že i v době ledové, tedy před 25 000 lety procházeli dospívající dívky a chlapci stejnými fázemi puberty jako dnešní teenageři. To rozšiřuje naše znalosti o tom, jak vypadal život předchůdců moderního člověka. Na studii, jejíž závěry byly v září letošního roku […]
Stonehenge, komplex menhirů a kamenných kruhů, na jihu Anglie je nejslavnějším a největším britským monumentem doby bronzové. Léta byl považován za chrám Slunce, astronomický kalendář či svatyni. Nejnovější hypotézy však hovoří o tom, že se zkrátka jednalo o stavbu pro setkávání lidí. Nyní se vědcům zřejmě podařilo odhalit původ oltářního kamene, který je součástí Stonehenge. […]
Vikingové byli zkušení mořeplavci, obývající jižní Skandinávii, tedy dnešní Norsko, Dánsko a Švédsko, kteří podnikali loupeživé výpravy do Evropy, a byli tak postrachem obyvatel konsolidujících se evropských států. Podle závěrů nejnovějšího výzkumu se však i oni často ocitali v ohrožení života, a to dokonce ve své domovině. Odborníci se dlouhou dobu domnívali, že míra násilí […]
Keramická soška nahé ženy, pocházející z pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem, patří k nejstarším známým soškám na světě. Mnoho let se odborníci domnívali, že do hlíny, z níž byla vyrobena, byly přimíchány i rozdrcené mamutí kosti. Nejnovější výzkum to ale vyvrací. Soška, kterou dne 13. července 1925 objevil tým archeologa Karla Absolona na […]
Paleontologům se v Německu podařilo objevit dva zuby a kolenní čéšku dosud neznámého hominida, který byl, se svojí vahou pouhých 10 kg, zřejmě nejmenším hominidem, který kdy obýval naši planetu. V oblasti kolem Augsburgu navíc nežil sám… Do skupiny označované jako hominidé dnes spadají vedle lidí ještě orangutani, šimpanzi a gorily. Zatímco člověk obývá všechny […]
Kosti, keramické střepy a šperky archeologům napovídají o dávné minulosti. Naopak útržky staletých textilií se odborníkům zdály dlouho zcela bezcenné. Přitom i „hadry“, jak se jim někdy přezdívá, poskytují o historii jedinečná svědectví. Ukazuje to příklad unikátních tkanin nalezených v hrobech na Pražském hradě, díky kterým zjišťujeme, co nosil Karel IV. a jeho manželky. […]
Její ostatky zadupala do země někdy na sklonku třetihor stáda hrochů. Za dalších 4,4 milionů let se stala nejpodivněji vypadající fosilií zástupce lidské vývojové linie, který byl do té doby nalezen. Objev tohoto dávného hominida, připomínajícího hybrida lidoopa, opice a člověka, obrátil na ruby většinu toho, co vědci věděli o rané evoluci člověka. Jak napsal […]
V severozápadní Evropě se před zhruba 6 000 až 7000 lety usadili neolitičtí farmáři pocházející z východního Středomoří. Před 5300 až 4900 lety však záhadně zmizeli. Mohly za to morové epidemie, nebo neúroda? Neolitičtí farmáři přišli do severozápadní Evropy z východního Středomoří, aby zde nahradili malé skupinky lovců a sběračů. Přinesli s sebou zemědělství a […]