Domů     Historie
Nejmenší hominid světa obýval území dnešního Německa
Zdroj: WikiCommons by M. Böhme, D. R. Begun, A. C. Holmes, T. Lechner, G. Ferreira

Paleontologům se v Německu podařilo objevit dva zuby a kolenní čéšku dosud neznámého hominida, který byl, se svojí vahou pouhých 10 kg, zřejmě nejmenším hominidem, který kdy obýval naši planetu. V oblasti kolem Augsburgu navíc nežil sám….

Do skupiny označované jako hominidé dnes spadají vedle lidí ještě orangutani, šimpanzi a gorily. Zatímco člověk obývá všechny kontinenty, ostatní lidoopové dnes žijí pouze v tropických pralesích střední Afriky a jihovýchodní Asie.

Kdysi však byla jejich domovem i Evropa. Všechny evropské druhy hominidů ale vyhynuly během pozdního miocénu, tedy v období před 11,63 až 5,33 miliony lety, a to v důsledku změny klimatu.

Proč vymřeli hominidé v Evropě?

Před asi 9 miliony lety došlo k přeměně velké části zdejších lesů na pastviny, což drasticky změnilo potravní nabídku pro lidoopy, které se nedokázali dostatečně rychle přizpůsobit. A to zřejmě včetně nejmenšího hominida, který kdy obýval planetu Zemi.

Jeho fosilie, konkrétně dva zuby a kolenní čéšku objevili paleontologové z Eberhard Karls Universität Tübingen, v čele s profesorkou Madelaine Böhmeovou, v německém Hammerschiede na periferii Augsburgu.

Zdroj: WikiCommons by by R. Begun, A. C. Holmes, T. Lechner, G. Ferreira

Dosud neznámý lidoop byl pojmenován Buronius manfredschmi. Jeho hmotnost je odhadována na pouhých 10 kilogramů, což přibližně odpovídá váze kočky. Pro srovnání, v současnosti je nejmenším hominidem šimpanz bonobo, který měří necelý metr a váží okolo 50 kg.

Ostatní dnes žijící lidoopové jsou výrazně větší. Například dospělý gorilí samec měří až 175 cm a váží i více než 200 kg. Fosilie buronia byly objeveny ve vrstvě z období miocénu, tedy z doby před asi 11,6 miliony let. Závěry své studie vědci zveřejnili v odborném časopise PLOS One.

O své působiště se dělil

V průběhu miocénu se výskyty hominidů v Evropě stávaly stále běžnějšími, ovšem na žádné z lokalit nebyly nalezeny fosilie více druhů hominidů, až do teď. Na stejném místě, kde byl nyní objeven Buronius manfredschmi, byly před pár lety, dokonce a ve stejné vrstvě, nalezeny fosilie jiného, většího hominida, pojmenovaného Danuvius guggenmosi.

Váha samce byla na základě analýzy jeho dlouhých kostí odhadnuta na 31 kg, dvě samice pak vážily 17 a 19 kilogramů.

Madelaine Böhmeová se domnívá, že tento druh vykazoval adaptace jak pro závěsné chování ve stromoví, tak pro bipední pohyb, tedy chůzi po dvou. Pokud tomu tak bylo, lišil by se od všech dnes žijících druhů hominidů, kteří jsou buď uzpůsobeni chůzi po dvou – člověk, nebo závěsnému chování – zbylé druhy.

Paleontoložka se nicméně domnívá, že právě to, že se Danuvius guggenmosi dokázal pohybovat vzpřímeně po dvou, umožnilo soužití dvou různých druhů hominidů z období evropského miocénu.

Nekonkurovali si v boji o potravu, ani přístřeší

Údajný způsob lokomoce danuvia byl označen jako „extended limb clambering“ a mohl spočívat v bipedním pohybu po větvích stromů za současného přidržování se horními končetinami větví nad sebou. Podobný způsob lokomoce měl pravděpodobně i poslední společný předek člověka a ostatních hominidů.

Zatímco Danuvius guggenmosi měl vzpřímené držení těla, takže zřejmě trávil většinu života na zemi, Buronius manfredschmi zdatně šplhal po stromech a živil se měkkými listy a plody. Díky tomu si nekonkurovali a mohli žít „vedle sebe“.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 9/2024, který vyšel 15. srpna 2024.

Štítky:
Související články
Stovky svitků shořely v knihovně římského domu v Herkulaneu, městě na západním pobřeží Itálie, které lehlo spolu s Pompejemi popelem při erupci Vesuvu v roce 79. Tři z nich jsou uloženy v Bodleyově knihovně na Univerzitě v Oxfordu. Tajemství jednoho z nich se nyní odborníkům pomalu daří odkrývat. Vykopávky v římské luxusní vile, která zřejmě […]
Tradiční pohled archeologů tvrdí, že povodí řeky Amazonky nebylo z hlediska životního prostředí schopné vyživit velkou populaci. Nyní se ukazuje, že je tento názor v rozporu s nálezy uskutečněnými na pláních zvaných Llanos de Moxos, na nichž se nacházejí pozůstatky po velkých předkolumbovských zemědělských společnostech, které zde podle všeho ve velkém pěstovaly kukuřici. Llanos de […]
Historie Objevy 30.1.2025
Věda je plná překvapení – a některá jsou poněkud nečekaná. Dánští paleontologové narazili na unikátní zkamenělinu, která na první pohled nevypadá nijak pozoruhodně. Ve vrstvách prastarých usazenin objevili zkamenělé rybí zvratky, které mohou poskytnout nové informace o stravovacích návycích dávných mořských predátorů. Fosilie byla nalezena na jihovýchodě Dánska v oblasti známé svými dobře zachovanými pozůstatky […]
Každé dávné společenství mělo svoji mytologii, soubor příběhů, jež vysvětlovaly jevy, které nebyly tyto kultury schopny pochopit, a tak je připisovaly nadpřirozenu. Většinou se týkaly původu a smyslu života a vesmíru, případně meteorologických jevů. Zpravidla souvisely s vírou a morálkou a vystupovaly v nich bohové, hrdinové či postavy s nadlidskými schopnostmi. Ačkoliv je vnímáme spíše […]
Dětská kreativita má své kořeny mnohem hlouběji v historii, než jsme si kdy mysleli. Nové výzkumy ukazují, že mnoho jeskynních kreseb z doby ledové mohly vytvořit děti. Tyto objevy mění naše představy o kulturním a společenském životě pravěkých komunit. Analýza jeskynního umění z doby mladého paleolitu, včetně kreseb v jeskyních Margot ve Francii a Las […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz