Domů     Historie
Původ oltářního kamene ze Stonehenge byl konečně odhalen
Zdroj: WikiCommons by garethwiscombe

Stonehenge, komplex menhirů a kamenných kruhů, na jihu Anglie je nejslavnějším a největším britským monumentem doby bronzové. Léta byl považován za chrám Slunce, astronomický kalendář či svatyni.

Nejnovější hypotézy však hovoří o tom, že se zkrátka jednalo o stavbu pro setkávání lidí. Nyní se vědcům zřejmě podařilo odhalit původ oltářního kamene, který je součástí Stonehenge. Odkud pocházel?.

Stavba slavné památky probíhala mezi roky 3100 až 1600 př. n. l. Kruh velkých tak zvaných „sarsenových“ (pískovcových) kamenů byl vztyčen mezi roky 2600 až 2400 př. n.l., doleritový prstenec, tvořený „modrými“ kameny, dle jejich barvy, pak mezi roky 2400 až 2200 př.

n. l. Ačkoliv řada teorií nahlížela na Stonehenge jako na místo pro uctívání druidů neboli keltských kněží, dle radiokarbonového datování s jeho stavbou neměli druidové nic společného, protože Keltové přišli do oblasti až o více než tisíc let později.

Stonehenge se nachází na Salisburské pláni, asi 13 km severně od městečka Salisbury a 3 km od města Amesbury na jihu Anglie. Dle nejnovějšího výzkumu pochází sarseny, které průměrně váží 25 tun, z 32 kilometrů vzdáleného místa zvaného West Woods, jihozápadně od Marborough Downs.

Modré kameny, kterým byla v minulosti přisuzována léčebná schopnost, a proto jedna z hypotéz viděla Stonehenge jako dávnou léčebnu, kam se sjížděli lidé z blízka i daleka, pak pocházejí z Preseli Hills v jihozápadním Walesu, místa vzdáleného více než 225 kilometrů od Stonehenge.

Ani sarsen, ani modrý kámen

Záhadou však po dlouhou dobu zůstával původ tak zvaného oltářního kamene, který se nachází uprostřed podkov tvořených sarseny a modrými kameny ve středu Stonehenge a v současnosti je pohřbený pod dvěma spadlými sarseny.

Skutečný účel tohoto kamene zůstává záhadou, ale jeho umístění evokuje oltář, odtud pramení jeho název. „Tento kámen se od modrých kamenů liší svou hmotností, velikostí, typem horniny i svou polohou v památníku,“ vysvětluje Richard Bevins z Aberystwyth University ve Walesu, jeden z autorů studie.

Oltářní kámen, zdroj: WikiCommons by The Stones of Stonehenge

Pátráním po původu oltářního kamene strávil 15 let. Porovnáváním jeho chemického složení s horninami napříč Walesem a Anglií vyloučil desítky potenciálních míst, až nyní se mu konečně podařilo najít shodu.

Spojil se s Anthony Clarkem z Curtinovy univerzity v australském Perthu, aby do své práce zapojil i geologické techniky. Fragment získaný z oltářního kamene v roce 1844 jim pomohl identifikovat stáří různých minerálů, které se spojily a vytvořily tento kámen.

750 km dlouhá cesta oltářního kamene

„Jediná oblast, kde došlo ke shodě, byla severovýchodní Skotsko,“ říká spoluautor studie Nick Pearce, geolog a geochemik také z Aberystwyth University. A to konkrétně oblast nazývaná Orcadian Basin, která má rozlohu několik tisíc kilometrů čtverečních a od Stonehenge je vzdálena asi 750 kilometrů.

Nyní se vědci snaží přijít na to, jak se neolitickým lidem podařilo přepravit 6 tun vážící a téměř pět metrů vysoký kámen na takovou vzdálenost a proč.

Jedna z teorií hovoří o tom, že mohl být kamenný blok nesen ledem při tání ledovců, s tím ovšem nesouhlasí David Nash, geomorfolog University of Brighton v Anglii, který nebyl zapojen do studie. „Není možné, aby blok pískovce této velikosti byl dopraven ze severního Skotska do Stonehenge ledem,“ říká, ačkoliv připouští, že část cesty mohl ledovec pískovci zkrátit.

Jako nereálná se jeví i jeho přeprava po zemi, proto se vědci domnívají, že jej plavili po vodě podél pobřeží a poté po řece ve vnitrozemí.

Mimořádně významný kámen

Kámen musel mít pro neolitické lidí hluboký význam, když ho přesouvali na takovou vzdálenost. Je možné, že megalit byl použit v jiných kamenných kruzích nebo památkách podél cesty. „Umím si představit, že tomuto kameni trvalo velmi dlouhou dobu, možná více než 100 let, než oklikou skončil ve Stonehenge,“ vysvětluje Jim Leary, archeolog z University of York v Anglii, který se na práci nepodílel.

Archeoložka Susan Greaneyová z University of Exeter v Anglii k tomu podotýká: „Dlouhá cesta oltářního kamene zdůrazňuje spojení mezi různými komunitami na území dnešních Britských ostrovů.“ Archeologové vystopovali spojení mezi místy ve Skotsku, Walesu, Anglii a Irsku v průběhu neolitu na základě podobnosti jejich nástrojů, keramiky a památek.

Lidé mezi těmito místy cestovali a pravděpodobně sdíleli náboženské přesvědčení a organizaci své společnosti. Podobnost zřejmě byla i mezi jejich jazyky. Centrální postavení oltářního kamene ve Stonehenge svědčí o důležitosti těchto vazeb.

Štítky:
Související články
Stovky svitků shořely v knihovně římského domu v Herkulaneu, městě na západním pobřeží Itálie, které lehlo spolu s Pompejemi popelem při erupci Vesuvu v roce 79. Tři z nich jsou uloženy v Bodleyově knihovně na Univerzitě v Oxfordu. Tajemství jednoho z nich se nyní odborníkům pomalu daří odkrývat. Vykopávky v římské luxusní vile, která zřejmě […]
Tradiční pohled archeologů tvrdí, že povodí řeky Amazonky nebylo z hlediska životního prostředí schopné vyživit velkou populaci. Nyní se ukazuje, že je tento názor v rozporu s nálezy uskutečněnými na pláních zvaných Llanos de Moxos, na nichž se nacházejí pozůstatky po velkých předkolumbovských zemědělských společnostech, které zde podle všeho ve velkém pěstovaly kukuřici. Llanos de […]
Historie Objevy 30.1.2025
Věda je plná překvapení – a některá jsou poněkud nečekaná. Dánští paleontologové narazili na unikátní zkamenělinu, která na první pohled nevypadá nijak pozoruhodně. Ve vrstvách prastarých usazenin objevili zkamenělé rybí zvratky, které mohou poskytnout nové informace o stravovacích návycích dávných mořských predátorů. Fosilie byla nalezena na jihovýchodě Dánska v oblasti známé svými dobře zachovanými pozůstatky […]
Každé dávné společenství mělo svoji mytologii, soubor příběhů, jež vysvětlovaly jevy, které nebyly tyto kultury schopny pochopit, a tak je připisovaly nadpřirozenu. Většinou se týkaly původu a smyslu života a vesmíru, případně meteorologických jevů. Zpravidla souvisely s vírou a morálkou a vystupovaly v nich bohové, hrdinové či postavy s nadlidskými schopnostmi. Ačkoliv je vnímáme spíše […]
Dětská kreativita má své kořeny mnohem hlouběji v historii, než jsme si kdy mysleli. Nové výzkumy ukazují, že mnoho jeskynních kreseb z doby ledové mohly vytvořit děti. Tyto objevy mění naše představy o kulturním a společenském životě pravěkých komunit. Analýza jeskynního umění z doby mladého paleolitu, včetně kreseb v jeskyních Margot ve Francii a Las […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz