Gaming disorder neboli závislost na videohrách je Světovou zdravotnickou organizací uznávaná jako duševní choroba. Je jí myšleno hraní her na počítači, notebooku, tabletu, konzoli či mobilu v takové míře, že hráči přináší negativní důsledky v oblasti duševního a tělesného zdraví i mezilidských vztahů. Tato závislost ohrožuje až čtvrtinu českých dětí!.

Z vládní Zprávy o digitálních závislostech v České republice za rok 2024 vyplývá, že až čtvrtina dětí ve věku 11 až 15 let a 15 % dospívajících hraje rizikově počítačové hry. Stráví tím více než čtyři hodiny denně.

Sociální sítě pak rizikově užívá až 30 % dětí a téměř 50 % dospívajících. Závislost na videohrách lze přitom charakterizovat jako kteroukoliv jinou závislost, například na alkoholu, cigaretách či drogách.

Projevuje se opakovanou touhou hrát i přes skutečnost, že hraní dotyčnému přináší potíže, zvyšování tolerance, tedy času stráveného u počítače, i zaujetí pro hru, stejně jako zanedbávání ostatních povinností.

Kluci paří hry, holky sjíždí sociální sítě

Zahrnout se do této oblasti dá také problémové užívání sociálních sítí a jiné závislostní chování spojené s využitím digitálních technologii a internetu. Závislost přitom často nevzniká na internetu, počítači či telefonu samotném, ale na konkrétních aplikacích, hrách nebo webech.

O víkendech je přitom čas strávený hraním počítačových her či na sociálních sítích dokonce dvakrát až třikrát delší než během pracovního týdne. Hraní počítačových her je doménou chlapců, rizikové hraní je u nich dvakrát až třikrát častější než u dívek, s věkem klesá. Oproti tomu užívání sociálních sítí je vyšší u dívek a s věkem roste.

Vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová k výsledkům výzkumu říká: „Do kategorie závislosti na hraní her spadá podle různých screeningových škál odhadem 5 až 9 % dětí a 5 až 13 % dospívajících.

Do kategorie problematického užívání sociálních sítí spadá 5 až 13 % dětí a až 24 % dospívajících ve věku patnáct až šestnáct let.“ V důsledku nadměrného užívání digitálních technologií dochází u dětí a dospívajících, kteří jsou ohrožení závislostí, dva až šestkrát častěji k zanedbávání volnočasových aktivit, k problémům se spánkem, jídlem či plněním školních povinností, ohrožuje to i kvalitní čas strávený s rodinou a kamarády.

Závislé jsou děti, dospívající i dospělí

Závislost ovšem neohrožuje jen děti a dospívající, dospělí tráví dle různých studií denně na internetu 130 až 150 minut, o víkendu pak 160 až 190 minut denně, a to nejčastěji hraním her či na sociálních sítích.

V České republice je 360 až 540 tisíc lidí ohroženo rizikem rozvoje digitální závislosti, do kategorie vysokého rizika pak spadá 140 až 180 tisíc osob starších 15 let, nejvíce ohrožených je přitom ve věkové skupině 15 až 24 let.

V České republice přitom neexistují léčebná či poradenská centra, která by se specializovala na pomoc lidem se závislostí na digitálních technologiích. S problémy se ale lidé mohou obracet na sítě adiktologických služeb, které poskytují pomoc všem lidem s nějakým druhem závislosti.

Klíčem by však měla být prevence, která spočívá v předcházení digitálním závislostem. Ovšem na témata nelátkových závislostí, včetně nadužívání digitálních technologií, je ve školách zaměřeno pouze 6 % preventivních programů.