Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země a přidávat do světového času jednu sekundu navíc.

Této zvláštnosti se říká přestupná sekunda. Její dny jsou ale sečteny.

Od května 2027 začne platit nový systém, který dovolí atomovému času a času odvozenému od rotace Země mnohem větší rozchod. Až o celou hodinu!

Planeta, která nestíhá vlastní hodinky

Na první pohled se může zdát, že Země je spolehlivý hodinář. Jednou za den se otočí kolem své osy a my máme za sebou 24 hodin. Jenže ve skutečnosti její pohyb není zdaleka tak pravidelný, jak bychom si přáli.

Rotaci ovlivňuje gravitace Měsíce, pohyby hmoty uvnitř planety, atmosféra i oceány. Délka dne proto nepatrně kolísá.

Moderní civilizace však potřebuje čas mnohem přesnější, než jaký nám dokáže nabídnout otáčející se planeta. Proto dnes spoléháme na atomové hodiny. Ty měří čas podle pravidelných změn energie atomů a jejich přesnost je mimořádná.

Rozdíl mezi atomovým časem a časem odvozeným od rotace Země se ale postupně zvětšuje.

Aby se oba systémy příliš nerozešly, začali vědci v roce 1972 používat přestupné sekundy. Od té doby jich přidali už 27. Poslední přišla na řadu na Silvestra roku 2016. Od té doby si světové hodiny vystačily bez dalšího přídavku.

Sekunda, která dokáže nadělat pořádnou paseku

Proč se vlastně odborníci rozhodli s touto tradicí skončit? Odpověď je jednoduchá: počítače nemají rády překvapení. Přidání jediné sekundy může způsobit problémy v systémech, které musejí pracovat s přesným časem.

Potíže se mohou objevit v telekomunikačních sítích, internetových službách, finančních transakcích i satelitní navigaci.

„Jedna sekunda nezní jako mnoho, ale v dnešním propojeném světě může nesprávné měření času způsobit velké problémy,“ upozorňuje geofyzik Duncan Agnew z Kalifornské univerzity v San Diegu. Právě nepředvídatelnost přestupných sekund představuje pro moderní technologie značnou komplikaci.

Mezinárodní odborníci proto hledali řešení, které by svět zbavilo nutnosti neustále zasahovat do atomových hodin. A letos v říjnu padlo rozhodnutí. Generální konference pro míry a váhy schválila přechod na nepřerušovaný světový čas.

Nový systém začne platit 20. května 2027. Rozdíl mezi atomovým časem a časem odvozeným od rotace Země bude nově smět dosáhnout až 3600 sekund, tedy jedné hodiny.

Zrychlená Země a chybějící sekunda

Rozhodnutí přišlo také v době, kdy vědci zaznamenali poněkud překvapivý jev. Země se v posledních letech začala otáčet o něco rychleji. Zatímco její rotace se v dlouhodobém měřítku zpomaluje, krátkodobé změny mohou mít opačný směr.

V roce 2024 na to upozornila studie geofyzika Duncana Agnewa publikovaná v časopise Nature. Podle jeho výpočtů by se bez některých dalších vlivů mohla situace vyvinout tak, že by vědci museli poprvé v historii jednu sekundu naopak odebrat.

Problém je, že počítačové systémy jsou připravené především na přidávání času, nikoli na jeho ubírání.

Nová pravidla tak přicházejí v pravý čas. A co ona přestupná hodina? Na tu si lidstvo ještě pořádně počká. Rozdíl mezi oběma časovými systémy totiž narůstá velmi pomalu. Než dosáhne povolené hranice, mohou uplynout staletí.

A pokud by někdy bylo nutné čas skutečně upravit o celou hodinu, půjde o událost, kterou dnešní generace rozhodně nezažije.

Zatím tedy můžeme zůstat klidní. Hodiny na stěně, v mobilu i na počítači budou dál ukazovat stejný čas. Jen Země si bude pod svými mraky a oceány otáčet trochu po svém. A tentokrát jí do toho lidstvo nebude každou chvíli přidávat sekundu.