Český astronaut na palubě rakety připravené ke startu – takový obrázek by měla nabídnout blízká budoucnost roku 2027. Na plánované misi budou využity i poznatky, získané tuzemskými vědci díky špičkovému kobaltovému ozařovači.

Problematika ionizujícího záření představuje důležité téma, jemuž se vedle mnoha dalších intenzivně věnuje Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR (ÚJF AV ČR). Už v 50. letech minulého století ho „načal“ proslulý fyzik, akademik a spisovatel František Běhounek (1898-1973) a od té doby přišli čeští badatelé s řadou objevů.

Aktuálně se ústav dočkal zprovoznění nového pracoviště, respektive takzvané ozařovny. Jde o odstíněnou místnost, ve které si jako pomyslná hlavní hvězda „trůní“ kobaltový ozařovač T100. Ten zásadním způsobem pomůže vědcům při zkoumání vlivu radiace.

Jak se vyjádřil předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek, přístroj otevírá nové možnosti a horizonty výzkumu – od kosmu až po radiomedicínu.

Přesně definované pole

K slavnostnímu otevření došlo na podzim 2026. Místnost doplňuje prostory ústavu, které jsou situovány v pražské čtvrti Bulovka, v těsné blízkosti známého nemocničního areálu. Ozařovač T100 nahradil starší model, který experti využívali již dlouhé dekády a který s nadsázkou řečeno mlel z posledního.

Čím je nový přístroj výjimečný? Vyznačuje se aktivitou 300 TBq (terabecquerelů) – což laikovi mnoho ne řekne, nicméně znamená to, že se řadí k nejvýkonnějším zařízením daného typu v Česku. Jeho úkolem je vytvářet intenzivní a přesně definované pole ionizujícího záření.

Odborníci díky tomu mohou v kontrolovaném prostředí sledovat a studovat působení radiace za různých podmínek na různé materiály či biologické vzorky.

Mise na vesmírnou stanici

Jelikož model T100 dokáže simulovat kosmické záření, má jeho spuštění výrazný přesah do plánované mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici. Využití najde hned ve dvou projektech, které s touto „výpravou“ souvisejí.

Prvním je experiment CZPAD, jehož smyslem v dlouhodobějším horizontu je pomoci astronautům chránit se při delších pilotovaných misích před kosmickou radiací. Projekt ZOE se pak zabývá mimo jiné tím, jak zmíněná radiace působí na raný embryonální vývoj obratlovců.

Dozimetry a radioterapie

Kromě toho lze ozařovač „nasadit“ například při kalibraci dozimetrů, při vývoji nových dozimetrických systémů či k ověřování detektorů, sloužících v medicíně k radioterapii. Závěry učiněné v rámci badatelské činnosti lze reálně aplikovat třeba i v letecké dopravě či jaderné energetice.

Ještě o něco více se dočtete v čísle 1/2027