Daleko na severu nebo na antarktickém kontinentu, v oblastech věčného sněhu a ledu, ale i na stěnách himalájských velikánů až v sedmitisícové výšce, se můžeme setkat s rostlinami, které patří k těm nejpodivuhodnějším na světě. Jsou to lišejníky.Známe je dobře i z našich zeměpisných šířek. Pokrývají vlhké kameny, najdeme je v horách i v nížinách. […]
Pěstování kulturních rostlin, zejména obilnin, nezbytných pro zajištění výživy obyvatel Země je v historii lidstva nejvýznamnější zemědělskou činností. Z celkové rozlohy pozemské pevniny 149 milionů km2, se obilniny pěstují na 36 milionech km2, tedy na celé čtvrtině pevné plochy!Nejvýznamnějšími obilninami jsou kukuřice, rýže a pšenice, jejichž pěstováním se lidstvo začalo zabývat už před tisícovkami let. […]
Letošní dlouhá zima sice nijak nepotvrzovala obavy vědců z narůstajícího globálního oteplování naší planety, nicméně musíme se smířit s faktem, že hrozivé globální oteplení už začalo.Důkazů o tom existuje bezpočet a není pochyb, že celosvětově k nárůstu teplot dochází. Zásadní je však jiná otázka. Má to na svědomí lidská činnost, nebo jde o samovolný přírodní […]
Rostlinný příkrov naší planety je nezbytnou součástí naší existence. Nejen z toho důvodu, že je zdrojem vzdušného kyslíku, který potřebují téměř všechny živé organismy. I výživa nás, lidí je zcela závislá na rostlinách, které konzumujeme buď přímo, nebo zprostředkovaně v mase zvířat, která se rostlinami živí.Mnozí vědci považují rostlinný chlorofyl za nejdůležitější sloučeninu na zemi, […]
Od časů Charlese Darwina vědci marně usilovali o objasnění mechanismu jímž dokáže masožravá mucholapka podivná (Dionaea muscipula) sklapnout svoji smrtonosnou past za pouhou desetinu sekundy. Jde o nejrychlejší pohyb, jaký byl kdy zaznamenán v rostlinné říši. Podařilo se jim to teprve počátkem letošního roku.„Pohyby rostlin jsou vesměs pomalé a i v tom se rostliny liší […]
Jsou všude kolem nás, i tam kde byste je nečekali. Šíří se jako lavina současně s rozvojem mezistátní dopravy a masovým rozšiřováním turistiky. Zatím si jejich nebezpečnost většina lidí příliš neuvědomuje, ale pro přírodu a její ekosystémy znamenají často smrtelné nebezpečí. Jde o invazní rostliny.Jejich šíření je tak snadné zejména z toho důvodu, že jde […]
První jednobuněčné řasy se objevily na naší planetě před 3,2 miliardami let. Mnohobuněčné se objevily až o 1,8 miliard let později. Řas je dodnes popsáno na 50 000 druhů, od miniaturních o velikosti 10 mikrometrů až po obrovité stošedesátimetrové chaluhy.Řasy byly na Zemi vůbec prvními organismy, které byly schopny fotosyntézy. Jejich schopnost vytvářet kyslík je […]
Víte, že k usmrcení člověka stačí pouze 1 – 5 miligramů akonitinu, jedovatého alkaloidu obsaženého v Oměji šalamounku (Aconitum napellus)? Ten je považován za jednu z nejjedovatějších rostlin Evropy a jeho oddenky obsahují akonitinu až 3%.Za nejjedovatější rostlinu na světě je však považován skočec obecný Ricinus communis. Gram prudce jedovatého ricinu je 6000x jedovatější než […]
Odpověď na otázku proč jsou rostliny zelené je celkem jednoznačná. Obsahují chlorofyl, který jim dodává zelenou barvu. Proč jsou ale jejich květy fialové, rudé, či žluté? Proč září bohatými barvami na podzim? Na tyto otázky společně budeme hledat odpovědi.V listech rostlin najdeme i jiná fotosyntetizující barviva, jako karotenoidy, či xantofyl, ovšem v daleko menších množstvích […]
Zelený svět kolem nás se může pyšnit mnoha, často až neuvěřitelnými nej… Podívejme se tedy zblízka, jakých rekordů dosahuje příroda v rostlinném světě.Některé rostliny, jako třeba obyčejné osiky představují největší živé organismy na světě, jiné jako mořské řasy nejrychleji rostoucí představitele pozemské přírody a další, například borovice osinaté jsou skutečnými živými zkamenělinami, protože jejich stáří […]
Národní park Everglades na Floridě v USA napadl nebezpečný vetřelec. Divoká zvěř obývající po tisíce let tyto končiny, ale i člověk jsou v nebezpečí. Území totiž začíná okupovat obrovitý dravec – barmská krajta tygrovitá.S případy zavlečených druhů zvířata mají velké zkušenosti například v Austrálii, kde se lidé potýkají s přemnoženými králíky, divokými psy, či jedovatými […]
Teprve počátkem letošního roku dokázali zoologové odpovědět na otázku, proč jsou oči mořského mečouna (Xiphias gladius) teplejší, než zbytek jejich těla. Mečoun totiž dokáže teplotu očí zvláštním způsobem regulovat, což mu umožňuje lépe vidět kořist.Při pronásledování kořisti se oční tyčinky adaptují na změny pohybu a světla a stínu až 10x rychleji pokud jsou zahřáté, než […]