Někteří obyvatelé planety si postavili svou existenci na tom, že ve svém prostředí jsou prakticky nespatřitelní. Během evoluce se dokonale barevně přizpůsobili terénu, ve kterém žijí. A je jedno, zda jde o predátory, kteří nechtějí být viděni před útokem nebo o pasivní žrouty zeleně, kteří jen nechtějí být sežráni.
Jako mimikry označují odborníci přizpůsobení se prostředí, kdy například hmyz napodobuje kamínky, části rostlin nebo jiné druhy živočichů. Mimikry mohou mít i výstražnou podobu, kdy neškodný hmyz napodobuje jedovaté nebo jinak pro predátora nebezpečné tvory.
Pestrá výrazná kresba v podobě velkých očí na křídlech motýla může rovněž predátora zastrašit a umožnit potencionální oběti únik. Všechna tvarová a barevná přizpůsobení můžeme považovat za pasivní formu adaptace – mimikry.
Podívejme se nyní do světa zvířat, která „nejsou vidět“. Často jde o opravdu bizarní jedince které uvidíme, jen když budeme velice pozorní.
Autor: Tomáš Petr
Nenechte si ujít další zajímavé články
